Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 41 - 44

Blesk - Třetí do dvojice - 1. část

„Ono je možné vyvolat mužské těhotenství?" zeptal se zvědavě.

Ten tón Severuse zarazil. „Nic jsem neřekl."

„Ale jo, řekl… Severusi!"

„Ne!"

„Severusi!"

*** po čase ***

„Řekl jsem ne, a to je moje poslední slovo!"

Vzduch kolem se zavlnil, i když na sobě neměl svůj tradiční plášť a s prásknutím dveří odešel. Harry zůstal sedět v kuchyni, ramena svěšená zoufalství.
Dlouho zůstal sedět, do ticha prskala jen škvařící se vajíčka na pánvičce.

Jejich společná snídaně.

***

Hladová ústa se přitiskla na pevnou hruď a začala sát ty dva krásné terčíky. Ruce šmátralky sklouzly níž a přes drsnou látku pyžama začaly dráždit jeho vzrušený penis. Začaly dráždit i ten vedle, skrytý v sametových kalhotách toho nejjemnějšího nočního úboru.

Oběma jejím mužům se ze rtů vydralo zasténání. Neville ještě spal, zatímco Draco už na ni hleděl zpod přivřených víček a užíval si její péči.

„Dobré ráno," zaševelila jejich směrem.

Draco chtěl odpovědět, ale hlas se mu zadrhl, když její pravačka sevřela nástroj o trochu víc.

„Dobré," Neville se jen natáhl k ní, aby jí odhrnul vlasy z tváře. Miloval se na ni dívat.

 

„Och... Hermi, Elien je... ona..."

Natáhla se dopředu, aby ho lehce políbila. „Sedí u sebe na posteli a vypráví méďovi O Kouzelném kotlíku. To jí ještě tak na patnáct minut vydrží."

Patnáct minut nebylo moc, ale v domě s malým zvědavým dítětem, to byl zázrak.
Natáhla se pro polibek i k Dracovi a užívala si péči, kterou věnoval jejímu jazyku i ňadrům. Nebyl však čas na příliš dlouhou předehru. Sehnula se níž, aby pevně sevřela oba penisy a souhrou rukou a úst je dovedla k vrcholu, když... se ozval domovní zvonek.

„Mamíííííí!"

Hermiona se spěšně narovnala, urovnala si spací tričko a oběma mužům spěšně natáhla zpět kalhoty. I když Draco ani v nejmenším nebyl nadšený, když mu guma pleskla o naběhnutý žalud.

Zaúpěl.

„Co je?" vydechl Neville, který nepostřehl, proč jeho přítel tak skučí. V další chvíli však jeho tvář zrudla a on měl co dělat, aby nevybuchl jak balonek. Jejich dcera totiž s křikem přiběhla do ložnice a skočila přímo mezi ně, jak to měla ve zvyku. Za normálních okolností by to nikomu nevadilo, ale tentokrát byla její muška bezchybná. Klín, na který svému černovlasému otci skočila, byl zasažen plnou silou a naběhlý, přecitlivělý penis schytal zásah přímo do černého. Neville zrudl, přidušeně zaúpěl, než se zřítil do peřin a zakousl se do polštáře.

„Mami, ně´do z´oní," prohlásila Elien. Snažila se tvářit důležitě, i když v hlase bylo i trochu obav. Její dětská zvědavost se však rychle otočila jinam. „Tati, tebe něco bo´í?" všimla si kroutícího se Nevilla. „Můžu ti to pofo´kat?"

„Ne, zlatíčko, to je... to je dobrý," tlačil ze sebe a snažil se mluvit normálně, i když se zarudlou tváří a rukama zabořenýma do rozkroku to moc nešlo.

„Ale já umím fo´kat," přesvědčovala ho malá.

Když Hermiona viděla tu spoušť, raději rychle popadla dceru a opustily lazaret... totiž ložnici. „Tatínek ti věří, ale musíme se jít podívat, kdo to přišel."

Teprve poté se oba muži dovolili zaúpět.

Byl to ale Draco, kdo promluvil jako první. „Pofoukáš mi ho?"

***

Host za dveřmi Hermionu trochu překvapil. „Harry? Co tu..."

„Hally! Hally! Hally!" obtočily se mu kolem nohou drobné ručičky jeho téměř tříleté kmotřenky. „St´ejdo, po´ď, musíš jít se mnou. Mám od ta´ky novýho poníka a on i běhá a ržechtá a taky m´uví a..."

„Elien," zastavila její nadšení Hermiona, „nech strejdu vydechnout." Rukou jí zajela do vlásků, do těch, které tehdy způsobily tolik problémů. Stále měly nazrzlý odstín, ale jejich barva se pomalu stáčela víc do hněda, čímž dívce dávaly stále větší podobu s její matkou. Možná i lepší, alespoň co se hádek mezi otci týkalo.

Dívka na ni hodila trochu naštvaný pohled, ale přestala Harryho tahat za kabát.
„Nebo ho strejdovi dones ukázat."

Dítě zmizelo ve vteřině.

„A oblíkni se, mladá dámo!" zavolala za ni ještě matka, než se konečně podívala na příchozího. Teprve teď si všimla jeho ztrápeného pohledu. „Stalo se něco?"

Harry zavrtěl hlavou. A pokrčil rameny. A přikývl.

„Ou, copak?" objala ho a poté ho pustila dál do dveří. Dovedla ho až do kuchyně, kde se posadil na židli a jako už posledních pár měsíců, svěsil ramena.

„Zase jste se pohádali?"

Povzdech a, „jo."

„A zase kvůli...," kývla hlavou.

„Jo."

„Říkala jsem ti, ať na něho netlačíš."

„Netlačil jsem na něho!" ohradil se a konečně zněl zase jako Harry, mág Harry. „Vůbec jsem to téma nenavrhoval, ale zmínil jsem se o tom, jak jsme si včera užívali s Elien na koupališti a on na mě začal řvát, že jestli si myslím, že tu manipulaci nepozná, takže se šeredně pletu. Vyjel jsem na něj zpátky a už to šlo..."

„A už ti vysvětlil, proč nechce...?"

„Ne, právě že ne!" Harry se naštvaně zvedl ze židle. „Hermiono, já už jsem vážně zoufalý. Snažím se Severuse přesvědčit, že chci dítě od doby, co se narodila Elien, ale pořád nic! Nejdřív jsem jenom naznačoval, potom Severus dělal blbého a teď?" nadhodil. „Kdyby mi alespoň vysvětlil, proč to nechce, ale on pořád jenom ne, ne, ne!"

„Asi prostě jenom... nechce děti."

„Ale proč?!" Harry už z toho slova byl zoufalý. Proč, proč, proč! Pořád dokola a bez odpovědi. „Děti v Bradavicích mu nevadily, ať na ně nadává, jak chce. Studenty na Cambridgi miluje, i když jim taky říká zmetci."

„Hej!" ohradila se Hermiona, která stále na školu docházela jako externí student. Kvůli mateřství se jí přeci jen škola ještě trochu protáhla.

„A Elien má rád," pokračoval, „dokonce i o Draca se prý staral, když byl malý. Možná prostě jenom nechce dítě se mnou," dodal nakonec skoro neslyšně.

Tahle myšlenka mu v hlavě strašila už pěkných pár měsíců. Třeba je pravda a Severus s ním je jenom kvůli jejich živočišnému a úžasnému sexu. Nebo proto, že nikoho jiného nemá, že je mág, že je to výhodné, že si na sebe zvykli, že....

Důvodů ho napadlo milion a jeden. Ani jednomu nechtěl věřit, ale všechny hlodaly a hlodaly.

„Harry," vzala ho kamarádka za ramena. „Tohle je nesmysl a ty to víš! Severus tě miluje. Dokázal ti to snad za ty roky málo?"

Zavrtěl hlavou.

„Tak vidíš."

Harry dlouho jen zíral na plochu kuchyňského stolu. „Víš, co se říká... že po sedmi letech má vztah přejít buď do další fáze, nebo skončit."

Otočila se k němu od sporáku.

„Jsme spolu oficiálně sedm let," vysvětlil.

„Ale to přeci nic neznamená."

„Mám pocit, že nám to poslední dobou vůbec neklape."

„Protože se hádáte," upozornila ho. „Harry, pamatuješ, když jsem zjistila, že čekám Elien? Na ten tyjátr? Myslela jsem si, že to všechno skončilo a koukni na nás teď."

Ano, pamatoval si na to dobře. Už proto, že v té době se dozvěděl, že by bylo možné mít se Severusem vlastní dítě. A to mu dostatečně změnilo život. Nejdřív tím svého partnera jenom škádlil, ale později, když sledoval, jak malá Elien vyrůstá, ho ta myšlenka stále více lákala. Mnohokrát se s tou myšlenkou po nocích mazlil a představoval si, jak úžasné by jejich dítě bylo. Po něm silné a po Severusovi inteligentní. V představách vídal černovlasou dívku, jak ho nadšeně vítá doma. A té představy se nechtěl vzdát.

Jenže se objevilo jedno malé, ale poměrně podstatné ale.

Severus odmítl.

Nejprve s vtipem, poznámkou... poté snad i mile... od Harryho čtvrtého pokusu dával svůj názor dost najevo. Později následovaly jen hádky.

Na další myšlenku nedostal čas, protože mu do náruče skočila neřízená střela a za neustále brebentění mu ukázala svoji novou hračku a důrazně mu vysvětlovala, proč je lepší než všechny ty hračky, které měla dřív a které určitě kdy bude mít.

I když jak ji znal, vydrží to téhle hračce tak týden.

„Vážně?" A Harry nadšeně poslouchal a na malou chvíli si dovolil doufat.

***

Od jejich poslední hádky na tohle téma uběhlo už pár měsíců. Harry musel svého přítele nechat řádně vychladnout, téma dítě nevytahoval a i všechny knihy, které si o tom sháněl, pečlivě schovával na místa, kam Severus nechodil. Teď se to však rozhodl změnit, jiná taktika snad slibovala i jiný výsledek. I když po taktice „po sexu mají muži lepší náladu", která skončila absolutním fiaskem a Severus po něm vyjel, že už to tahá i do postele, tak se k novým taktikám odhodlávat skutečně těžko.

„Ehm, Severusi?"

„Hmmm," ozvalo se zpoza nějaké práce, kterou Severus opravoval.

„Mohli bychom si promluvit?"

„Vydrží to 10 minut?" Ani nezvedl oči.

„Určitě."

Deset minut. Deset minut na to couvnout a tvářit se, že se nikdy nezeptal. Deset minut na to, aby si utřídil myšlenky a znovu projel monolog, který tak dlouho pilovat. Deset minut na...

„Tak, cos potřeboval?"

To už to je deset minut?

Harry si odkašlal. „Ehm... chtěl jsem si s tebou o něčem promluvit. A chci, abychom si o tom promluvili jako dva dospělí lidé."

Severus pomalu přikývl, tohle znělo vážně.

„Chci, abys věděl, že tohle téma je pro mě velmi důležité a opravdu bych byl rád, kdyby to tentokrát neskončilo hádkou. Vím, že jsme se o tom bavili už několikrát, ale... Severusi!" Jeho přítel už ho totiž neposlouchal. Pochopil, o čem se chce mladík bavit a ani za mák se mu to nelíbilo. „Pottere, o tomhle jsme se bavili už alespoň tisíckrát, to s tím nikdy nepřestaneš?!"

Harry se zhluboka nadechl, v tuhle chvíli se vždycky začaly hádat, ale tentokrát si odpřísáhl, že zůstane klidný. „Přestanu, jen co si o tom klidně a bez hádek promluvíme."

„Dobře. Tak já ti klidně a bez hádek říkám, že žádné-dítě-nechci."

Zatnul pěsti, nutil se ke klidu. „Nemohli bysme si o tom promluvit?"

„O čem chceš mluvit, Pottere? Nechci, znamená nechci. A to tvoje řeči nezmění, o čem chceš ještě mluvit?" „Byl bych rád, kdybys mi řekl důvod... zamyslel se nad tím a..."

„Zamýšlel jsem se nad tím už nejmíň tisíckrát, pokaždé, když s tímhle idiotským nápadem přijdeš. U Merlina, Pottere, udělám pro tebe cokoliv, všechno kromě tohohle. Tak buď tak tak laskav a jednou pro vždy na dítě zapomeň!"

„Ale co...?"

„Prostě na to zapomeň!!" vyjel na něho, náhle rudý jako rak. „Ne je snad dostatečně hodnotná odpověď!"

„Ale proč..."

„Varuju tě, Pottere, ještě jednou... jedinkrát... tohle téma vytáhneš a já přísahám, PŘÍSAHÁM , že mezi námi bude konec." Nechal svá slova vyznít. „Vyjádřil jsem se dost jasně?"

Spolkl hořké slzy. A přikývl.

***

Harry sledoval hrající se Elien a v jeho tváři se mísila radost se smutkem.

Představa jeho vlastního dítěte se rozplývala a mladík měl pocit, že vlastně už úplně rozplynula. Severus se vyjádřil jasně a několikrát. Po tom posledním pokusu, kdy mezi sebou měli dva týdny tichou domácnost, ho přešla chuť na jakékoliv další pokusy.

Možná měl Severus pravdu, měl by se té myšlenky vzdát.

Samozřejmě, že ho napadla i myšlenka, že Severus není jediný muž na světě, ale hned v zápětí si za to vynadal. Vždyť on ho přeci miluje! A neopustí ho jen proto, že...
„St´ejdo, podívej, co ´sem ti nak´eslila. To je ´luníčko a to je ve´ká Eleen a malej st´ejda Hally."

I když... něco takového jako Elien, by mu za to třeba stálo.

Nebo ne...?

***

„Myslel jsem, že už budeš spát," podivil se Severus, když jednou večer vstoupil do jejich ložnice. Přišel dneska velmi pozdě a věděl, že touhle dobou už Harry občas spává. Ten však jen seděl na posteli ve svých pyžamových kalhotách a očividně na něj čekal.

„Čekám na tebe," řekl jen.

„Děje se něco?"

„Chci si promluvit."

Po tomhle prohlášení se Severus zarazil. Od jeho ultimáta uběhl už skoro měsíc a Harry se od té doby ani nezmínil, to ale neměnilo nic na skutečnosti, že Severus se děsil pokaždé, když jeho přítel vypustil z pusy něco takového. Ač to nedával najevo, jímala ho hrůza, že by se Harry skutečně mohl rozhodnout pro dítě a opustit ho. Ta slova vyslovil jako výhrůžku a doufal, že mladý mág myslí vážně ta s vášní šeptaná slova o tom, jak hluboce ho miluje. Netušil však, co udělá, pokud Harry tohle téma vytáhne znovu na světlo.

A teď se k tomu možná schylovalo.

Polkl.

Žaludek se mu sevřel.

„Vím, že budeš naštvaný, ale nech mě... Ne, Severusi, počkej!" vyskočil Harry z postele a popadl svého přítele za ruku dříve, než stačil vyjít ze dveří. Nesměl ho nechat odejít. „Chtěl jsem ti jenom říct, že končím."

Tak tohle bylo jako rána na solar.

Severus polkl. Končí? Jako končí... s ním?

„Slibuju, že už to nikdy nezmíním. Já... nechci, aby to mezi námi viselo, cítím to napětí. Vidím, jak se bojíš, kdykoli ti chci něco říct. Vím, jak se snažíš vyhýbat sexu a..." Nádech. „Prostě jsem ti chtěl jenom říct, že už se nemusíš bát. Už o tom nikdy nebudu mluvit, tohle téma je uzavřené."

Právě mu spadla ze srdce celá lavina. Nejen proto, že to celé špatně pochopil, ale snad ten mladý blázen už konečně i vzdal ten svůj bláhový nápad. Snad by mohly konečně věci být takové, jako dřív.

Jemně vzal přítelovu tvář do dlaní a vášnivě políbil. A upřímně doufal, že u jediného polibku nezůstane. Když se jeho snaha nesetkala s protestem, pomalu začal svého přítele manévrovat na postel. Potter žuchl do peřin, až polštáře nadskočily, ale nedal mu prostor si stěžovat. Ústy mapoval jeho tvář i odhalený hrudník. Potrápil ho na bradavkách a poté cílevědomě mířil níž a níž. Dneska neměl chuť na dlouhé předehry, potřeboval ho mít co nejdřív. S palci zaklesnutými za lem kalhot mu je stáhl z boků a odhodil tam, kde takové nepotřebné kusy oblečení končívají. Miloval pohled na jeho mladé vzrušené tělo, i ty jizvy, které stále ještě hyzdily část jeho trupu a stehna, mu po těch letech připadaly krásné a neodmyslitelné.

Téměř hladově se vrhl na ten vzdouvající se úd a hluboce ho pohltil. Mladík cosi zavzlykl, na víc se mu nedostávalo kyslíku. Vlnil se pod tou živočišnou péčí a zvuk rozepínajícího se zipu ho rozvášnil ještě víc. A když se potom konečky prstů dotkly jeho otvoru, měl pocit, že se rozpustí.

„Severusi," vydechl nedočkavě a přitáhl si ta talentovaná ústa k sobě. Celého svého milence si přitáhl k sobě, nohy mu obtočil kolem boků.

Lektvarista překvapeně vydechl, když se špička jeho penisu otřela o místa, na která se snažil nemyslet. Ještě ne, ještě... „Nejsi připravený."

„Kašli na přípravu," vydechl Harry mezi hladovými polibky. „Chci tě. Tvrdě. Hluboko." Ukradl si další polibek. „Hned. Auuuch." Cosi mezi zavzlykáním a zasténáním se mu vydralo z hrdla, když ho jeho milenec poslechl. Severus se většinou snažil držet zpátky, ale dnes podlehl jeho vášni. Harry věděl, že ho zítra bude pořádně bolet zadek a nejspíš si pár dní nesedne, ale zrovna teď to jeho rozpolcené nitro potřebovalo. Něco jiného. Náplast. Vzpomínku, která přebije prázdné místo, které dnes zanechá po svém dítěti.

Navždycky.

„Harry!"

Severus se vzepjal a po dalším přírazu vyvrcholil. Tvrdě. A hluboko.
A Harry měl na chvíli pocit, že to tak je správně.

*** o několik měsíců později ***

„Užij si to, zlatíčko, a nezlob strýčka."

„Neboooj, mami."

Z téhle věty se většině rodičů zježí vlasy na hlavě.

Hermiona vtiskla dceři polibek na čelíčko, než jí narovnala malý batůžek na záda a předala ji do Harryho náruče, která vykukovala z krbu. Pak už stačila jen zamávat, než Elien zmizela v plamenech. A jim začal krásný a nikým nerušený víkend.
Snad ani ne o vteřinu později se okolo ní obtočily bledé paže a na krk se přisály žádostivé rty.

Vydechla. „Draco... neměli bychom... ach... počkat?"

„Neville přijde za chvíli," vydechl jí do ucha a stáhl ji ramínko od trička. „Ale tak dlouho už odmítám čekat." Zasmála se, ale odmítnutí se nedočkal.

O mnoho kilometrů dál se malá Elien právě futrovala čerstvými jahodami, které tak moc milovala a které pro ni strýček Harry sehnal kdesi v tramtárii. U toho mu vyprávěla o kamarádce Sofince a její nové panence, o tom, jak strašné problémy má najít vhodný hřebínek a vůbec ho zahrnovala spoustou dětských starostí, na které její rodiče neměli čas.

Její strýček naštěstí jen mlčel a poslouchal. Ze začátku ji dokonce i povzbuzoval ve vyprávění, ale jeho nadšení začínalo ochabovat. Možná to bylo otupělostí, možná tím, že se s ním houpala židle. Už pár dní mu nebylo nejlíp, cítil se strašně unavený, práce bylo moc. Před pár dny dokonce usnul uprostřed Severusovy snahy ho vzrušit a... no, ten z toho rozhodně nadšený nebyl. Stejně jako nebyl spokojený s valnou částí chování svého mladého milence. Jako kdyby nestačilo to, že se Harry vzdal myšlenek na potomka. Přišlo mu, že Severus začínal být paranoidní, stále kde jsi, kam jdeš, kde jsi byl... a s kým! A to většinou Harry prostě jenom odpadne na nejbližší gauč a usne. Dobře, zaspal tak jednu jejich schůzku, ale to přeci není důvod k podezírání! „... ale st´ejdo, ty mě vůbec nepos´oucháš!" mračilo se dítě.

Pomalu k ní zvedl tvář, musel zamrkat, aby zaostřil. Váhal, jestli ji má přesvědčit o tom, že ji poslouchá, jenže to dítě nebylo hloupé. A on skutečně to její brebentění už hodnou chvíli nevnímal. „Promiň, špunte, strejdovi ale není moc dobře."

„Bolí tě b´íško?" přiběhla hned k němu a natáhla se k němu na čelo, jako to dělala maminka, když byla nemocná. „Mě taky někdy bolí b´íško. Maminka říká, že to je z čokolády."

Lehce se usmál. „Z čokolády to asi nemám, já jen...," zarazil se. Žaludek se mu zhoupnul a on cítil v krku říhnutí i obsah žaludku. Všechno polkl a zhluboka se nadechl. „Jen bych se potřeboval jít vyspinkat."

„Tak já půjdu s tebou," prohlásila důležitě a už ho táhla za ruku do pokoje. Rozhodně však nepočítala, že se její strýček zvedne, zakymácí se a poté se sesune na zem. Vzal sebou i židli a ubrus, takže to udělalo spoustu hluku a nepořádku.

Dítě vykřiklo.

„St´ejdo! St´ejdo Hally! P´obuď se! St´ejdo!" strkala do bezvládného těla, ale bez výsledku.

Se strachem a slzami na krajíčku se rozběhla ke krbu, kde ze své mističky nabrala trochu růžového prášku a hodila ho do krbu. Tenhle letaxový prášek byl vyrobený speciálně pro děti a dovolil jim přesouvat se pouze mezi dvěma zvolenými krby. Nemusela proto ani vykřikovat adresu, jen skočila do plamenů a vykutálela se až doma v obývacím pokoji.

Doma, kde zrovna její rodiče prožívali dospělou chvilku.

„Mami! Mami!" vrhlo se dítě mezi ně.

„Elien!"

„Co tu děláš?!"

„Auuuuuuuu!" Tentokrát úpěl Draco, ale to nebyl jejich jediný problém. Hermiona popadla deku z nedalekého gauče, zatímco její muži museli vzít za vděk cokoliv, co by skrylo jejich nahotu. Jako polštář v Dracově případě a roh koberce v tom Nevillově. Jejich dcera sice ještě nebyla ve věku, aby chápala, co se tam právě odehrávalo, ale rozhodně toho viděla dost, aby se začala ptát. A oni se chtěli rozhovoru na téma kytiček a včeliček ještě na chvíli vyhnout.

„St´ejda!" křičelo dítě v očích slzy. „St´ejda! On... on... hapal a nec´e se p´obudit. Budila ´sem ho, ale on nec´e a nec´e!"

Hermiona hleděla na svoji dceru a pokoušela se zpracovat, co na ni právě vychrlila. Moc toho ale nepobírala, Elien ještě neuměla pořádně vyslovovat a teď brebentila a ještě do toho brečela. Trvalo jí docela dlouho, než dokázala pochopit. „Něco se stalo se strejdou Harrym? Spadl? Ze schodů?"

„Ne! V kuchyni!" vzlyklo dítě. „Bolelo ho b´íško a když jsem ho chtěla uložit do postele, tak hapal a už se nep´obudil." A v další chvíli se vyděšeně pověsila matce na krk a rozbrečela se ještě víc.

Dospělí si vyměnili spěšný pohled.

„Jdu tam," rozhodl se ihned Draco a natáhl se pro kalhoty. Jejich dcera byla stejně moc rozrušená na to, aby si něčeho všímala.

„Jdu s tebou," rozhodl se Neville a svého přítele následoval. A pak už si jen mumlal: „Říkal jsem to, říkal jsem, že je něco špatně."

V kuchyni je přivítalo ticho a jedno rozplácnuté tělo pod stolem. Mladý léčitel k němu hned přiklel a změřil mu puls.

„Žije?" zeptal se Neville. Harryho magie se třepotala kolem, ale jako pokaždé za poslední měsíce, když se s mágem setkal, tak měl pocit, že něco není v pořádku. Ta magie se... štěpila.

„Jo... asi jen omdlel. Zvedni mu nohy."

„Mám někoho zavolat?"

„Vyšetřím ho a uvidím," odvětil blondýn a po tepu začal zkoumat tlak. „Má strašně nízký tlak."

„Proto omdlel?"

„Nejspíš," zkontroloval mu zorničky. S větším přísunem krve do hlavy se mladík začal probouzet. „Pottere, slyšíš mě? Halo, Harry...? Halo..." Plácal ho po tvářích, dokud nezačal reagovat.

Zamrkal na něho, zelené oči se snažily zaostřit, ale v další chvíli se opět odporoučel.
„Myslíš... myslíš...," Neville se musel znovu nadechnout. „Nevrátila se mu ta... ta nemoc, že ne?"

Sevřel rty. „Nedokážu říci. Pomoz mi ho dostat na gauč, podlaha není nejlepší místo na vyšetření."

Společnými silami přenesli bezvládné tělo až do obývacího pokoje, kde ho Draco řádně podložil a poté se dal to zevrubné kontroly. Znovu tep, tlak a zorničky, poté reflexy a nakonec vklouzl do silného magického jádra. To co tam ale našel, rozhodně nečekal.

„Neville, budu potřebovat něco sehnat. Okamžitě!"

 

oooOOOoooOOOooo

 

Pokračování zítra...

 

Poslední komentáře
09.03.2013 09:11:33: moc se mi líbí jak přepisuješ mluvu malé. Chudák Harry.
06.03.2013 17:25:52: Jeeeee, to niekto fakt pokracuje... Hura. A zacina to fakt super. Vdaka. Ale chudak Severus, urcite ...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.