Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 31 - 40

39/B - Hermiona zachraňuje situaci

Děkuji všem za krásné komentáře. Užívejte si prázdniny, sluníčko a pohodu... tato kapitola je pro Vás: Bacil, Nade, Jikita, Anna, Teressa , Hajmi 50, Airiny , Šaren, Miriabar, Slimča, Saskya, nadin, Leňule, Gleti, Jahavi, Nikol,  Mononoke, Cory, Gigi, Michangela, Profesor, Vina, Elza, EliotSnape,  Gigi,  Soraki, Dammien, Zulík.

»«

 

„Je na čase, aby ses vrátil domů,“ řekl a rukou uhladil Harrymu jeho neposlušné vlasy.


Harry blahem skoro předl. Severus celkem rád šokoval své okolí, ale nikdy tím, že by dával na odiv své city.

„Kéž bych mohl.“ Harry se napil čaje a opřel se o Severusovo rameno.

 

Náhle na něho dolehla únava a jen stěží sledoval konverzaci. Severus vzal Harrymu hrnek z ruky ve chvíli, kdy začal usínat a trochou čaje mu polil stehno.

 

„Všechen adrenalin už je pryč?“ zamumlal do Harryho vlasů a políbil ho na temeno hlavy.

 

„Hmmm,“ vydechl Harry a přitulil se k němu.  

 

Severus ho pevně objal.

 

Ve chvíli, kdy Harry tvrdě usnul, zalil Severuse hřejivý pocit, který vyvěral z vědomí, že smí chránit tuhle úžasnou bytost, která se mu svěřila do rukou.


Vzhlédl až o několik okamžiků později, když Hermiona promluvila: „Určitě by tady nemohl ještě nějaký čas zůstat? Mám jeden nebo dva nápady, které chci prověřit...“

 

Severus si odfrknul, ale Hermiona se na něho ke všeobecnému pobavení obrátila a s úsměvem na něj vystrčila špičku jazyka.

„Ano, vskutku mám, ale budu nucena vám položit pár nepříjemných otázek, takže si můžete odpustit ten blahosklonný výraz. Předpokládám, že jste ochoten udělat cokoliv pro to, abyste dostal Harryho zpátky do Bradavic?“

 

Cokoliv není typ závazku, který bych byl ochoten akceptovat, slečno Grangerová,“ protáhl Snape, ale bylo na něm vidět, že v něm dívka vzbudila zájem a v duchu si pomyslel, že by snad tentokrát mohl udělat výjimku.

 

Hermiona se podívala na Pastorka. „Pokud by se Harry držel uvnitř – stejně chudinka vypadá tak vyčerpaně, že beztak bude spát následujících čtyřiadvacet hodin, jako po tom, když...“  vzhlédla a krátce se setkala se Severusovým pohledem. „Ano, jistě,“ řekla omluvně s ruměncem na tváři. „Tak jako tak, Lucius si bude nepochybně myslet, že jsme Harryho přemístili. Jestliže zůstane tady - s tím, že zvýšíme bystrozorské hlídky – můžeme získat několik dní na to, abychom v klidu popřemýšleli co dál.“

 

„Máte nějaký plán?“

 

„Mám nápad, ale potřebuji se poradit s těmi správnými lidmi,“ řekla Hermiona pevně.

 

Pastorek vstal.

 

„Nechám zde nepřetržitě na hlídce tým bystrozorů. Umístím na ně alarm, který se spustí a přivolá posily v momentě, kdy na ně někdo zaútočí nebo je znehybní. To nám sice moc nepomůže, pokud útočníci opět vytvoří štít, jako tomu bylo dnes, ale přinejmenším je tady pochytáme. Krom toho, Harry se zdá být docela schopný postarat se o sebe sám.“  

 

Severus se usmál na spícího muže, který sklouzl dolů, takže měl nyní hlavu zabořenou v jeho klíně. Byl na něho tak hrdý a měl takovou radost z toho, že vše dobře dopadlo, že mu nevadily ani rozpaky z toho, že mají svědky, ani ta skutečnost, že v té poloze nebylo vůbec nic sexuálního.

 

Pastorek zamířil ke dveřím. „Pokud tady s Harrym můžete ještě chvíli zůstat, tak se zatím podívám, jestli už bystrozoři dorazili na svá místa.“ A aniž by čekal na jejich souhlas, proklouzl dveřmi a místo něho vešel do místnosti voják.

 

„Omlouvám se, madam, pánové...“ zčervenal.

 

„Bez problému,“ řekla Hermiona a sklouzla z postele. Popadla Harryho deku a přikryla ho s ní. „Já nevím, jak to jen dělá, že je tak úžasný.“

 

Poté se odvrátila, zamířila k Nevillovi a posadila se mu na klín. „Nejsem moc těžká?“

 

„Jak bych mohl mít nějaké námitky, když mám možnost držet tě v náručí,“ usmál se Neville.

 

Strážný tam jen stoicky stál.

 

Po pár minutách se ozvalo zaklepání na dveře, které ohlašovalo příchod bystrozorské hlídky.

 

Severus neochotně sesunul Harryho ze svého klína, vstal z postele a přikryl ho ještě jednou dekou. Harry spal dál, jako když ho do vody hodí. Severus stiskl tlačítko, aby přivolal sestru.

 

„Mohla byste ho bedlivě sledovat, prosím? Je velmi unavený, i když mám podezření, že v tom hraje roli i to, že vypil několik piv. Stále má na sobě ochranný oblek a masku...“

 

„Postarám se o něj,“ řekla pevně sestra, a zatímco Severus mluvil, už byla u Harryho a kontrolovala mu tep.

 

„Děkuji vám,“ přikývl Severus. O chvíli později všichni tři kouzelníci odešli.

 

Neville je opět všechny přemístil rovnou zpět do Bradavic. Objevili se přímo v jeho pokoji. Draco ležel na posteli, byl čerstvě osprchovaný a měl na sobě jen ručník.

Vlastně, Draco měl přes sebe ručník jen volně přehozený a pod ním měl vsunutou ruku.

 

„Do prdele!“ vykřiknul, když viděl, že se v místnosti zhmotnili nejen jeho milenci, ale i vedoucí jeho koleje.

 

Jeho pokus vstát a zachovat si zbytky dekora zmařil ručník, který se mu svezl až ke kolenům a odhalil tak jeho erekci.

 

Severus se kousl do rtu, aby zamaskoval pobavený úsměv, otočil se na podpatku a kráčel ke dveřím.

 

Hermiona a Neville se dusili smíchy, když viděli, jak se Draco snaží nasoukat do kalhot. Zrcadlo vedle dveří však ještě poskytlo Severusovi pohled na jeho pozadí, než Draco zavrávoral a upadl zpátky na postel. To už se Severus neovládl a se smíchem se otočil.

 

Draco byl absolutně rudý a proklínal všechny svaté.

 

„Dobře ti tak, to máš za to, že jsi na nás nepočkal,“ smála se Hermiona.

„Jak jsem mohl vědět, že se náš pokoj stane veřejným místem, kam se může každý přemístit,“ zavrčel Draco, když konečně dostal do kalhot i druhou nohu.

„Draco, rád bych vám podal ruku a poděkoval vám za to, že jste mi spravil náladu, ale to bych nesměl vědět, kde právě vaše ruka byla,“ zanotoval Severus a to vyvolalo u Hermiony a Nevilla další záchvat smíchu.

„Nicméně zůstala čistá,“ zamumlal Draco, čímž způsobil ještě větší pozdvižení.

 

Popadl košili a přitáhl si jí k tělu.

 

„Nejspíš bych měl jít,“ prohlásil Snape. „Omlouvám se, Draco, že jsem narušil vaše soukromí.“

 

„Je to moje chyba...“ začal Neville.

 

„Zlatá slova,“ zavrčel Draco. „Pane dokážu-sem-přemístit-koho-je-mi-libo.“

„Jde o to, že jsem k nám přivedl Severuse z určitého důvodu,“ začal Neville.

 

Draco vytřeštil oči.

 

„Ne, to není ten důvod,“ odfrknul si Neville. „To by mě Harry zabil.“

 

„Bez urážky, pane Longbottome, ale já bych ho nejspíš předešel,“ ušklíbl se Severus.

 

Neville nehnul ani brvou a Severus si znovu uvědomil, že z toho člověka vyrostl opravdu mocný čaroděj.

 

Zvedl ruce na znamení omluvy a posadil se za Nevillův psací stůl.

 

I když Severus znal Nevillovu vášeň pro bylinkaření, byl překvapen, že má v pokoji tolik okrasných rostlin a aromatických bylin. Rostliny byly metodicky rozmístěné podle druhu, přesto to působilo útulně. Celá místnost příjemně voněla a měla svou osobitou atmosféru.

 

Samozřejmě se v ní odráželo i to, že nyní byla domovem všech tří.

 

Hermiona se posadila na postel a opřela si hlavu o Dracův bok. Ten stál chvíli strnule u postele, ale nakonec se, ještě trochu nakvašený, posadil vedle ní. Neville zůstal stát.

 

„Hermiona má nějakou představu o tom, jak zařídit, aby se sem Harry mohl vrátit, proto je profesor Snape tady.“

 

„Ale budu se vás muset zeptat na věci, které jsou... soukromé... nechci být dotěrná, ale prostě musím...“ pohlédla Hermiona omluvně na Snapea.

 

„Výborně,“ ozval se Draco. Poposedl si k zadní straně postele a přitáhl si Hermionu k sobě. „Alespoň tady nebudu jediný v rozpacích.“

 

„Ty se nemáš vůbec za co stydět,“ ujistila ho Hermiona a krátce ho políbila na rty, „na to, co jsem viděla, bys měl být spíše pyšný.“

 

Draco se začervenal a Snape řekl: „Buďte tak laskaví a zkuste se ještě chvíli nebo dvě ovládat. Neville, máte tady něco k pití?“

 

K jeho překvapení zavrtěl Neville hlavou. Snape tedy přivolal domácího skřítka, který o chvíli později přinesl podnos se dvěma sklenkami whisky a dvěma s bílým vínem.

 

Hermiona a Draco sáhli po vínu a Severus s Nevillem dali přednost  whisky.

 

„Jak lahodné,“ řekla Hermiona a poživačně usrkla. „Děkuji vám.“

 

„Přestaňte chodit kolem horké kaše, slečno Grangerová, a ptejte se,“ povzdechl si Severus a vychutnával si v ústech všechny odstíny chuti kvalitního nápoje.

 

„Vlastně bych byla raději, kdybychom si nejdřív o těch nápadech mohli promluvit,“ řekla a posadila se do tureckého sedu. Severus její dlouhé štíhlé nohy ignoroval, ale na chvíli ho napadlo, jak by na něho asi působilo, kdyby Harry použil depilační kouzlo a natáhl na sebe punčochy. Ačkoli byl pohled na Hermioniny nohy v jemném hedvábí poměrně vzrušující, nikdy předtím nepovažoval nohy za fetiš.

 

„No, možná je to hloupý nápad...“ pokračovala, „ale já jsem se prostě nemohla zbavit myšlenky na to, jak dostat Harryho zpátky. Vím, že jsme proces čištění magie urychlili, ale i tak odhaduji, že máme před sebou zhruba ještě tři týdny práce, možná i měsíc, že?“

 

Snape přikývl. „To je v současné situaci vcelku reálný odhad.“

 

„Mohl by mezitím jít do nějakého zabezpečeného domu, ale...“

 

„No, tak už to řekni,“ přerušil ji netrpělivě Neville.

 

„Přiznám se, že jako první mě napadlo, zda bys mohl požádat hrad, aby ho vpustil dovnitř,“ řekla a podívala se na Nevilla. Po chvíli ticha pokračovala. „Hrad umožňuje mudlovským rodičům přijít občas za svými dětmi, to znamená, že jen pozměníme princip, ne?“

 

„Hermiono, nezapomeň, že je to možné jen proto, že i mudlové v sobě mají nepatrnou špetku magie,“ argumentoval Draco.


„To jsi zjistil, když jsi je vyšetřoval?“ ptala se Hermiona.

 

„Ano, Bert mi to ukázal. O Vánocích ho navštívilo několik mudlovských přátel a Bert mi umožnil, abych se na ně podíval.“

 

„A hrad jim dovolil vstoupit?“

 

„Myslím, že to zařídil profesor Brumbál,“ pokrčil Draco rameny.

 

„Ale Harry přeci nemá žádnou magii,“ připomněl Neville.


„Ano, já vím, ale je tu jedna věc, na kterou jsem se tě chtěla zeptat. Je přeci pravda, že hrad v minulosti Harryho respektoval, ne? Nechal ho, aby posílil jeho ochrany, a přemisťovat se, právě tak, jako tebe, Neville. Tak jsem přemýšlela, zda by ho nemohl poznat i bez magie. Harry říkal, že je hrad téměř něco jako myslící bytost. Mohli bychom zkusit přemístit Harryho sem, Neville by požádal hrad a Harry by se pokusil s ním navázat kontakt...“

 

„Jak?“ zeptal se Draco. „Harry nedokáže hrad ani vidět.“

 

„Jistě, ale to přece není až tak úplně pravda? Dokonce i mudlové můžou vidět ruiny. Takže pokud by se těch kamenů dotknul, třeba by ho mohl vidět...“ 

 

Všichni se zamyšleně natáhli po svých nápojích.

 

„A co se stane v případě neúspěchu? Mudlovským vojákům to bude divné, když s ním přiletí, on se dotkne kamene a poletí zase zpět,“ prohlásil skepticky Neville.

 

„Máš pravdu, také si myslím, že nejsme v pozici, kdy by se nám hodilo, aby si vojáci kladli další otázky. Ale můžeme jim přeci říct, že se jen jedná o nějaký druh schůzky, nebo tak něco.“

„Myslím si, že to stojí za pokus,“ pokrčil Draco rameny.

 

„Ale když to nevyjde, tak bude Harry hodně zklamaný,“ ozval se Neville. „Minule ho to hodně vzalo.“

 

„Ano, ale tentokrát bude vědět, že jsme schopni dostat ho dovnitř, jakmile vyčistíme jeho magii. A kvůli dalším případným útokům bude lepší, když ho dostaneme do Bradavic co nejdřív.“

„Zapomínáte na to, že by mohl být napaden i tady,“ podotkl Draco. „A tady se nebude moct bránit.“

 

„Nemyslím, že bychom o něho měli mít v tomto směru obavy,“ ozval se Neville. „Po tom, co dnes na vlastní pěst přemohl deset ozbrojených Smrtijedů.“

 

Na chvíli se rozhostilo ticho.

 

„Víš vůbec, že tvůj otec mezi těmi Smrtijedy nebyl?“ zeptala se úzkostně Hermiona Draca a položila mu ruku na stehno.

 

„Předpokládám, že by mi někdo dal vědět, kdyby byl zajat,“ odpověděl Draco chladně. „Je dost nepravděpodobné že bych tady na oslavu té události masturboval, ale na druhou stranu... byl někdo zabit?“ zeptal se nečitelným hlasem.

 

„Ti dva, co drželi Harryho a pokusili se s ním přemístit,“ odpověděl Snape. „Prý jim několikrát říkal, ať ho nechají být.“

 

„A?“

 

„Oba je pobodal, když se o to pokusili. Oni s ním samozřejmě ani nepohnuli, ale sami se přitom rozštípli.

 

„Nechutné. Ale překvapivě účinné.“ Dracův hlas zněl o poznání živěji. „Takže jsou mrtví?“

 

„Jeden z nich... Llewelyn...“

 

„David Llewelyn? To byl beztak otravný blbec,“ přerušil ho Draco. „Na večírcích u nás se vždycky strašně opil. Byl to idiot,“ dodal Draco skoro úlevně.

 

Ostatní v místnosti se cítili provinile z toho, že je nenapadlo, jak může na Draca útok Smrtijedů působit, a pokusili se mu to vynahradit tím, že projevovali více taktu.

 

„A ten druhý?“

 

„Wilkinson. Zatím nebyl nalezen, ale vzhledem tomu, že na základně nechal při přemístění odštípnutou nohu, tak to s ním nevypadá moc nadějně.“

 

„Jistě. A co udělal Potter s ostatními?“

 

„Tři z nich dostal šipkami, které byly napuštěné mým lektvarem, potom dal Averymu nůž na krk a tak přinutil další dva, aby zlomili své vlastní hůlky. Jednoho však poslal zpět za tvým otcem s varováním, aby si s ním nezahrával.“

 

„Oh, v tom případě jsem rád, že jsem si vybral správnou stranu,“ vzdychl Draco a položil si ruku na srdce.

 

Ostatní se na něho podívali.

 

„Co? Vše, co Potter dělá, je důkazem toho, jak moc se následovníci mého otce mýlí ve svém přesvědčení. Dokonce i poté, co je z Harryho mudla, se s nimi byl schopen vypořádat. Ty jejich argumenty nemají vážně žádnou šanci – především s ohledem na všechno to násilí, kterého se dopouštějí. Tak to bychom měli.“ Draco se pohodlněji opřel. „Máš nějaký další nápad, Hermiono?“

 

Hermiona přikývla a potom zčervenala. „Ano, ale může to být pěkná hloupost...“

 

„Nechte nás laskavě zvážit všechny možnosti, které vás napadly, slečno Grangerová,“ protáhl Snape. „Předpokládám, že se mi chystáte klást nepříjemné otázky týkající se našeho sexuálního života. Důrazně vás žádám, aby to, na co se budete ptát, bylo opravdu relevantní.“

 

Hermiona přikývla. „Přála bych si, abyste mi říkal Hermiono,“ řekla a pak se obrátila k Dracovi. „Tak za prvé musím vědět – no Harryho magie je teď ve vířivce, ale jak vypadá, když je v lidském těle? Je přítomna v každé buňce? Nebo... kde je magie vlastně usídlená?“

 

Všichni přítomní byli zaskočeni prudkou změnou směru jejích úvah.

„Ehm... no... já cítím magii všude,“ začal Draco. „Ale nejsem si úplně jistý, jestli ji cítím v každé buňce. Prostě... tam je.“

 

„A u mudlů?“ chtěla vědět dívka.

 

„To je stejné, opravdu. S tím rozdílem, že u nich cítím jen náznak magie. Nemůžu ale říct, kde přesně je. V těle není žádný orgán, či schránka pro magii, nebo něco takového.“

 

„Hmmm.“

 

„Pokračujte... Hermiono,“ povzbudil ji Snape.

„No, myslela jsem na to, že bychom poskytli Harrymu transfuzí trochu krve…“

 

„Nemyslím, že je to dobrý nápad,“ přerušil ji Draco.

 

„Proč ne?“

 

„Nejsem si jistý... ale krev je zprostředkovatelem všeho v našem těle... a pro kouzelníky má velký význam,“ řekl tiše. „Teď ze mě patrně mluví víc má čistokrevnost, než uvažování léčitele. Nejsem si jistý, jestli dokážu být v tomhle objektivní, ale mohl bych se poradit s Bertem.“

 

„Ano, to by bylo fajn, uděláš to prosím?“ zeptala se Hermiona. „Tohle byla moje první úvaha.“

 

„Takže tě napadlo ještě něco dalšího,“ vyzval ji Neville.

 

„Ano.“ Hermiona se podívala na Snapea. „Ale je to trochu trapné. Chtěla bych vědět, jestli Harry bývá v pasivní poloze.  Anebo - teď budu neomalená - jestli kouří a polyká.“

 

Neville se snažil udržet smích.

 

Draco na moment ztuhl, potom se plácnul do stehna a vyprskl smíchy.

 

„Výborně, tohle staví moje rozpaky do jiné roviny. Jen odpověz našemu sladkému drahouškovi, Severusi,“ zubil se na něho.

 

„Mohu znát účel vašeho dotazu?“ nadzvedl Snape obočí.

 

„Napadlo mě to jako alternativa transfuze... měla jsem pocit, že když by v ní byl nějaký problém... zda by vaše sperma... v Harryho těle... jestli by mu poskytlo tolik magie, aby viděl Bradavice. Tedy pokud je magie v ejakulátu. A pokud by ten přenos fungoval. Uvědomuji si, že je to smělá hypotéza...“

 

„Ujišťuji tě, že o tvé odvaze nikdo nepochybuje, lásko,“ ušklíbl se Draco, objal Hermionu kolem pasu a přitáhl si ji blíž k sobě. Bylo na něm vidět, že si ten rozhovor vychutnává.


„No, je to jen teorie. A vzhledem k tomu, že nepředpokládám, že byste vy nebo Harry  protestovali proti pravidelnému... obnovování daru...“

„Jsi nepřekonatelná,“ políbil ji Draco na krk.

„Je to zajímavý nápad,“ řekl Severus vážně. Než nápad jako takový, ocenil spíše myšlení slečny Gr... Hermiony. Právě mu ukázala další rozměr svého impozantního intelektu a ke všemu nedovolila svým rozpakům, aby ji to zastavilo. A když vynaložila tolik úsilí, aby vymyslela způsob, jak Harrymu pomoci, copak by proti tomu mohl cokoli namítat?

 

„Domnívám se, že naše šance na úspěch bude jistější, pokud budeme postupovat následně: já Harryho... řekněme... připravím,“ snažil se ignorovat okolní výbuch smíchu, i když se ve skutečnosti sám bavil, „poté se může Harry dotknout hradu a Neville požádá jeho ochrany, aby Harryho přijaly. Pro případ, že to nebude fungovat ani s jednou metodou, bychom měli mít připravený bezpečný dům, kam bychom mohli Harryho přemístit, a my pak napneme všechny naše síly na vyčištění jeho magie. Také potřebujeme snížit počet stoupenců vašeho otce, Draco. Doufejme, že zajatí Smrtijedi při výslechu prozradí jeho úkryt a podaří se nám tak odstranit poslední překážku k nastolení míru. Pokud se nám to opravdu podaří, pak teprve Harry, i my ostatní, můžeme žít v bezpečí.“   

Ve chvíli, kdy začal hovořit o vážných věcech, se ostatní okamžitě přestali pochechtávat.

 

Severus vstal. Vypadal unaveně, ale oči mu zářily nadějí.

„Děkuji vám všem za dnešek,“ řekl tiše. „Speciálně vám, Draco, za to, že jste přebral mou hodinu. Doufám, že nenastaly žádné komplikace?“

 

„Nic, co by stálo za řeč,“ řekl Draco a vybavil si při tom, jak málem jeden kotlík vyletěl do vzduchu. „Zkontaktuji se s Bertem Entwhistlem a promluvím si s ním o možnosti krevní transfuze. Oh… a také jsem opravil žákům jejich domácí úlohy... doufám, že to nevadí?“

 

„Jsem vám velmi vděčný, děkuji. Neville, děkuji vám, že jste mě přemístil za Harrym.  Slečno Grangerová, vám děkuji za vaše nápady. Nicméně ministerstvo má u vás také dluh - tedy ne, že bych předpokládal, že to nějak ocení - za vaší dnešní skvělou manipulaci s vojáky. Nechám vás tady v klidu, a půjdu celou záležitost projednat s ředitelem školy.“

 

„Já děkuji vám, Severusi,“ řekl Neville tiše, zatímco Severus odcházel ke dveřím.

 

„Za co?“

 

„Mohl bych začít třeba s těmi dvaceti lety špionáže,“ usmál se Neville. „Ale přeskočím k faktu, že dáváte Harrymu důvod chtít žít. Dobrou noc, pane.“

 

»«

Po odchodu Severuse se v místnosti rozhostilo ticho. Draco se natáhl na postel a podíval se na Hermionu a Nevilla.

 

„Opravdu si myslíte, že Snape řekne Brumbálovi, že musí Harryho každý den šoustat, aby mohl jeho zlatý chlapec zůstat na hradě?“

„Naštěstí je Harry gay a má Snapea, to je jediné, co k tomu můžu říct.“ Neville se vrhnul na postel a pohladil Hermionu po stehnu. „Dovedete si představit, kdyby nebyl? Co by se dělo pak?“

 

„Teď na to raději nechci myslet,“ řekla Hermiona a natáhla se, aby si mohla položit hlavu na Dracův hrudník. Jednou rukou mu při tom bloudila po stehnu a druhou ho hladila za krkem. Jak se k němu přitiskla, vystoupla její oblá prsa. Neville to okamžitě zaregistroval a chvivě se mu zaleskly oči, když si všiml jejích jasně se rýsujících bradavek, které prosvítaly přes hedvábnou halenku a krajkovou podprsenku.

 

„Draco, nedokážeš si představit, jak byla dnes Hermiona rajcovní,“ řekl hlubokým hlasem.

„Opravdu?“ Draco ji zezadu objal a nahmatal její vztyčenou bradavku. Hermiona zasténala, když ji začal jemně mnout mezi prsty. „Vyprávěj mi o tom.“

»«

Setkání Draca s Cuthbertem Entwhistlem muselo být nakonec odloženo o tři dny, protože byl léčitel zaneprázdněn.


»«

Když se Harry následující den probudil, bolelo ho celé tělo a k jeho překvapení seděla u jeho lůžka zdravotní sestra a za jejími zády už k němu spěchala lékařka, a to ještě před tím, než vůbec stačil požádat o její návštěvu.

 

Lékařka byla příjemná mladá žena, která se k němu po celou dobu chovala vlídně, ale jediný pohled na její tvář Harrymu říkal, že to, co mu přišla říct, se mu nebude líbit.

 

Po dlouhém rozhovoru, během kterého bystrozorská stráž odešla na žádost Harryho na chodbu, ležel Harry zhruba hodinu nehybně ve své posteli a horečně přemýšlel.

 

Poté se zeptal jednoho z bystrozorů, jestli by mu mohl zajistit setkání s Pastorkem.

 

Pastorek byl právě uprostřed výslechu zatčených Smrtijedů, ale měl dojem, že to, co mu může Harry říct, je důležité, takže přišel co nejdříve.

Našel mladého muže, jak sedí oblečený u pracovního stolu a čte si.

 

„Harry, máš pro mě nějaké informace?“


Harry se podíval na bystrozory, kteří byli právě na stráži, a požádal je, aby na chvíli počkali venku.

 

Pastorek se na něho překvapeně podíval.

 

„Je mi líto, že tě zdržuji od práce,“ řekl mu Harry úvodem. „Nemám pro tebe žádné nové informace. Ale... chtěl jsem tě požádat, abys pro mě něco udělal. A také jsem tě chtěl požádat o slib mlčenlivosti.“

Pastorek se posadil.

 

Později, když mu Harry říkal, co měl na srdci, byl rád, že nezůstal stát. Harry ho také požádal, aby mu sjednal schůzku s léčitelem Cuthbertem Entwhistlem – pouze s ním, tak, aby se o tom nedozvěděl Draco.

 

Harry Pastorkovi převyprávěl, co mu sdělila lékařka a zopakoval své přání, že to, o čem právě spolu mluvili, nesmí nikomu vyzradit. Vůbec nikomu.

 

»«

Poslední komentáře
07.07.2010 21:07:36: Krása, nádhera. Už se ženu na další kapitolu.
02.07.2010 18:49:08: Ach jo, proč ten Potter zase musí dělat nějaké tajnosti?? Grrr... Jinak Hermiona je opravdu skvělá. ...
01.07.2010 14:06:41: Nádhera, že by Hermiona uměla líp s lidmi manipulovat než Brumbál.smiley${1}
01.07.2010 12:01:52: wow, Hermiona.. :D ach jaj, čo sa vyskytlo tentokrát... len dúfam, že to nebude zlé, alebo až tak z...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.