Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 31 - 40

37/A - Obnovené a odhalené vztahy

Doufám, že je někdo i přes pozdní hodinu vzhůru a vyhlíží dnešní kapitolu, je pro Vás: Aduska, Airiny, Ajka, Anfulka, Anna, Athea, bacil, Cety, Donna, Elza, engloska, Falkira, Gigi..., gleti, Hajmi 50, Irbise, Isabel, Isabella Green, jahavi, Janica, K.Brauwn, Lady_Pollo, Leňule, Michangela, minimar, Mononoke, Nade, nadin, Nerla, Netfale, Nikol, oronis, Profesor, Saskya, Sharlaid, Slimča, soraki, Sylvie, tefnut, Teressa, Wigy, Zulík.

»«

 

Příští den se Severusovi zdál být nekonečný. Byl neskutečně šťastný, že odpoledne učil pouze jednu hodinu. Hned, jak mu skončilo vyučování, změnil svůj hábit na mudlovské oblečení a přenesl se krbem do zabezpečeného domu poblíž základny.

 

Kráčel chodbou k pokoji, ve kterém byl Harry ubytovaný, a nemile ho překvapilo, když viděl pouze jediného strážného, jak sedí na židli s knihou v ruce. Přesto ale voják zareagoval na Severusovu přítomnost a vstal, jakmile zaslechl jeho kroky.

 

„Pane!“ pozdravil.

 

„Proč byla omezena bezpečnostní opatření?“ rozhořčil se Severus.

 

„Nic takového se nestalo, pane. Pan Johnson je v posilovně.“

 

„A ta je kde?“

 

O chvíli později už byl Severus v jiné chodbě. Kývl na vojáky, kteří stáli u dveří, a vstoupil dovnitř.

 

Dalších několik okamžiků stál v šoku mezi dveřmi a zíral na scénu před sebou.

 

Harry byl ohnutý dozadu přes hromadu matrací mužem, který mu tiskl nůž na krk.


Severus na něho bleskurychle zakouzlil bezhůlkovým kouzlem Expelliarmus, čímž muže odhodil na protější zeď a okamžitě přidal Petrificus Totalus. Potom se hbitě otočil a znehybněl strážné v zadní části místnosti, kteří právě zvedali zbraň a nakonec použil Petrificus Totalus i na dva vojáky, kteří hlídali venku a vstoupili do posilovny přilákáni nezvyklým hlukem.

„Severusi!“ zaječel Harry, když bývalý Smrtijed přistoupil k prvnímu muži s vražedným pohledem. „Máme trénink! On mi nechtěl ublížit!“

 

Severus se zarazil, podíval se na znehybnělého muže a pak zpět na Harryho.

 

Harry k němu došel a opatrně mu položil ruku na rameno. „Opravdu. Je to moje první lekce v boji zblízka. To je můj instruktor.“

 

Severus k němu vztáhl lehce se třesoucí ruku a jemně otočil Harryho hlavu.

 

„Ale on ti ublížil,“ poukázal na maličké červené znaménko v místě, kde měl Harry přitisknutý nůž.

 

„Učím se bránit,“ vysvětlil mu Harry s mírným úsměvem na rtech.

 

Harry měl na sobě poprvé pouze tílko a krátké šortky. Bylo pro něho nesmírně příjemné opět cítit vzduch na holé kůži a také to sloužilo k tomu, aby instruktor náhodou nezapomněl na jeho zranění.

 

Severus k němu přistoupil blíž a vdechoval vůni z jeho rozehřátého, zpoceného těla. Hlava mu klesla do křivky Harryho krku a on olízl jeho vlhkou kůži.

 

„Sev-erusi?“ ozval se Harry roztřeseně.

 

„Jsi naprostý idiot,“ zavrčel Snape, „a já nejsem o nic lepší. Řekni mi, že nechceš, abych udělal tohle.“ Po těch slovech něžně uchopil Harryho obličej do dlaní a líbal ho do té doby, než Harry zalapal po dechu a přitiskl se k Severusovi takovou silou, že to vypadalo, jako by se chtěl stát jeho součástí.

 

„Jak sis jen mohl myslet, že bych tě nechtěl?“ zašeptal Severus proti jeho ústům a stále přitom držel Harryho tvář ve svých dlaních.

 

„Nemůžeš mě chtít,“ řekl Harry přes slzy, které se mu draly do očí. Nechal Severuse aby mu je otřel. „Jsem odporný. Nestojím o tvou lítost.“

 

Snape se proti němu vyklenul. „Myslíš si snad, že takhle vypadá důkaz mojí lítosti?“ zasyčel.

 

Harry nedokázal udržet tichý sten a automaticky mu vyšel svými boky vstříc. Bylo to tak strašně dlouho. Myslel si, že už nikdy ten pocit nezažije.

 

„Nemůžeš,“ zopakoval.

 

Severus jemně natočil Harryho tak, aby se o něho neopíral v místě, kde byla jeho kůže popálená, přejel mu rukou po zádech a přitáhl si ho za zadek blíž k sobě. „V tom případě ti tedy budu muset ukázat, jak moc tě chci,“ zašeptal. „Stáhnu ti šortky a budu tě kouřit do té doby, dokud z toho nepřijdeš o rozum. A pak ošukám tvůj nádherný zadek, tak, jak jsem to měl udělat už před několika měsíci, a budu to dělat tak dlouho, dokud nebudeš vědět, jak moc po tobě toužím.“

 

„Ach, Bože,“ zasténal Harry, „asi se udělám jen z pouhé myšlenky na to!“ 

 

„Můžu tě ujistit, že dnes tě budu dovádět k orgasmu znovu a znovu, takže pojď, jestli máš chuť,“ řekl mu nakřápnutým hlasem Severus a jemně ho kousl do koutku úst.

 

Tlumený zvuk, který k nim dolehl, přinutil Harryho, aby se ohlédl.

 

„Panebože, stráže! Oni slyšeli každé naše slovo!“

 

„To je dobře. Jen ať všichni vědí, že jsi můj.“

 

„Severusi!“ zasmál se Harry. Zrudnul a odtáhnul se. „Teď jim to budeš muset vysvětlit,“ zazubil se a podíval se na znehybnělé stráže.

 

„Raději bys mi s tím vysvětlováním měl pomoct.“ Severus se na Harryho vážně zadíval a zrušil své kouzlo.

 

„Do prdele! Co jste to s námi udělal?“

 

„To je nová zbraň, je to tak, Severusi?“ odvětil Harry klidně.

 

„Přesně tak,“ souhlasil Severus.

 

„A jak jste viděli, tak funguje zatraceně dobře. Musíte nám prominout, že ji Severus použil proti vám. Myslel si, že mi ubližujete.“

 

„Což by bylo absolutně nepřijatelné,“ zavrčel Severus.

 

„Ale jaký je to druh zbraně? Co jste s námi vlastně udělal?“ zeptal se instruktor.

 

„Jste v pořádku, pane?“ zeptal se Harry ustaraně.

 

„Je mi fajn! Řeknete mi, jak jste to udělal?“

 

„To je vojenské tajemství.“

 

„Cože?! A kdy se k té zbrani dostaneme my?“

 

„Stále se testuje,“ odvětil Severus hladce.

 

„Ale jak jste to k sakru udělal?“ zeptal se jeden ze strážných znovu. „Vždyť ani nemáte žádnou zbraň.“

 

„Má v mozku implantát,“ řekl Harry, když si vybavil, že vojáci na základně příliš často a s velkým zaujetím sledují sci-fi. „Reaguje to na jeho myšlenkové pochody.“

 

„K čertu!“

„Odhodil jste seržanta přes celou místnost a pak jste nás všechny paralyzoval. Co dalšího ještě dokážete?“

 

„Do prdele, bylo to fakt divný! Všechno jsem viděl a slyšel, ale nedokázal jsem se ani pohnout! To dokáže jednoho pořádně vyděsit,“ přidal se další z vojáků.

 

„Je to užitečné v případě, když chcete zajmout zajatce, kterého chcete později vyslýchat,“ nadhodil Harry.

 

„Sakra, úplně mi z toho běhá mráz po zádech. Takže ten implantát máte v mozku? Vy jste souhlasil s tím, aby vám udělali takový zákrok?“

„To je také vojenské tajemství,“ zopakoval Harry. „Pokud chcete vědět víc, museli byste Profesorovi dovolit, aby vás zhypnotizoval a zajistil, abyste nemohli nic vyzradit.“

 

„To opravdu může udělat?“

 

„Jistě, že může,“ řekl Harry pevně.

 

„Alexi, na slovíčko,“ vyzval ho Snape a odvedl ho na druhou stranu místnosti.

 

„Zhypnotizovat je?“ zeptal se Severus.

 

„Použij na mě Nitrozpyt a uvidíš, jakým kouzlem jsem zabránil třídě pro nápravu magie mimo naše lekce o čemkoli mluvit. Je to neverbální, bezhůlkové kouzlo.“

 

„Proč na všechny rovnou nepoužít Obliviate?“

 

„Nemám rád manipulaci s pamětí druhých lidí,“ pokrčil Harry rameny. „Zdá se mi to vůči nim nefér. Oni jen dělají svou práci a krom toho, seržant bude mít pohmožděniny a bude přemýšlet, jak k nim přišel. Ale je to na tobě, co s nimi uděláš.“

 

Severus se na něho podíval.

 

Potom se od něho odvrátil a bezhůlkovým kouzlem pozměnil všem vojákům paměť.

 

„Takže... ehm... dobře. Výborně, Alexi,“ řekl instruktor.

 

„Jsem ohromen tím, jaký jste udělali pokrok,“ potřásl mu Severus rukou.

„Ehm, ano. Děkuji vám, pane.“ Instruktor se váhavě otočil a podíval se na stráže. „Co tady všichni děláte? Tohle není žádné divadlo, jasné! Vraťte se okamžitě na svá místa!“

 

„Ano, pane!“ zařvali oba strážní naráz a vyběhli na chodbu.

 

Instruktor poněkud zmateně přikývnul na pozdrav a také odešel.

 

Harry přešel zpět k žíněnkám, vzal si ručník a osušil si pot z obličeje. „Proč jsi to udělal?“ zeptal se zklamaně.

„Dals mi volnou ruku,“ připomněl mu Severus.

Harry si povzdechl

 

Severus k němu přistoupil. „Myslel jsem si, že by ses mohl cítit trapně po tom, co nás viděli... a slyšeli.“

Harry k němu rychle vzhlédnul. „Och! Ach, ano! Tohle si taky nebudou pamatovat?“

 

Severus přikývl.

 

„To je dobře,“ řekl Harry s úlevou.

 

Severus se potutelně usmál. „A také jsem jim tak trochu vnuknul myšlenku... že nemají několik hodin do této místnosti vstupovat.“

 

„Ně-několik hodin?“ polkl Harry.

 

„Mmmm. Myslím, že jsem ti něco slíbil.“

 

„Ach, Bože,“ Harryho srdce se prudce rozeběhlo a jeho šortky mu náhle byly velmi těsné. Vší silou posbíral své myšlenky a podíval se na zbývajícího strážného. „A co uděláme s ním?“

 

Severus se ohlédl a přešel přes místnost. Voják, který tam zůstal na stráži, zrovna přemítal o tom, že asi musel na chvíli usnout, protože si nemohl vzpomenout, kdy Profesor vlastně přišel a takovou věc by si přeci měl pamatovat. Postavil se do pozoru.

 
„Pane!“

 

Snape mu odpověděl. „Trávíte s Alexem hodně času, že?“

 

„Ano, pane.“

 

„Víte tedy, že jsem jeho partner.“

 

„Ano, pane,“ odpověděl strážný a přemýšlel, kam svými otázkami Profesor směřuje.

 

„Je už tady déle, jak tři měsíce.“

 

„Ano, pane.“

 

„A v poslední době je v depresi.“

 

„Tomu já nerozumím...“

 

„Kdybyste neměl víc jak tři měsíce sex, jak si myslíte, že by vám bylo?“

 

Strážný se na Snapea podíval, ale hned se odvrátil.

 

„Ehm...“

 

Snape se k němu naklonil a šeptl mu do ucha. „Nechceme přeci, aby byl dál sklíčený, že? Pak se tedy musím ujmout jeho léčby.“

 

„Pane?“ zeptal se muž nejistě.

 

„Vážně vám to musím vysvětlovat? Dobrá, chystám se mu vyšukat mozek z hlavy. Máte dvě možnosti. Buď můžete stát tady a dívat se, nebo můžete jít na chodbu za svými kamarády a zahrát si s nimi karty. Já osobně si nemyslím, že by vás platili tak dobře, abyste se na to musel dívat, tedy pokud to není váš šálek kávy. Ale možná, že je. Jdu do toho, ať tady zůstanete, nebo ne. Jste tady přeci proto, abyste Alexe ochránil, ne?“

 

„Ano, pane,“ ozval se muž přiškrceným hlasem.

 

„I já jsem schopen ho ochránit,“ sebejistě prohlásil Snape a vytáhl balíček karet. „Rozhodnutí je na vás. V každém případě informujte stráž na chodbě, aby sem nikdo dvě hodiny nechodil. Rozumíte?“

 

„Ano, pane,“ zabručel voják. Zůstal stát na místě a chvíli nejistě přešlapoval. Podíval se na balíček karet, který pro něho Snape přeměnil. Balíček obsahoval i kratochvilné kouzlo, ale to si vojáci sotva uvědomí. Snape si začal svlékat sako a pomalu kráčel přes místnost k Harrymu.

 

Voják popadl karty a zmizel.

 

»«

 

O hodinu a padesát minut později ležel Severus vedle Harryho a opatrně z jeho těla otíral navlhčeným ručníkem pot.

 

„V pořádku?“ zeptal se Severus samolibě.

 

Harry stále ještě lapal po dechu. Podíval se na svého milence a usmál se na něho tak, až se Severusovi zatočila hlava.

 

Jeho úsměv byl okouzlující. „Víš moc dobře, že jsem. To bylo... neuvěřitelné.“

 

Severus s ním musel souhlasit. Měl stále před očima obraz Harryho s doširoka rozevřenýma nohama, jak ho pevně objímá a on znovu a znovu vstupuje do jeho těla. Věděl, že tohle je přesně ten výjev, který se vynořoval v jeho fantazii v době, když se rozešli.

 

„Nebolí tě něco?“ zeptal se opatrně.

 

Před několika měsíci uvařil pro Harryho obzvláště kluzký lubrikant, který v sobě obsahoval i látku snižující napětí svalů, který chtěl použít ve chvíli, kdy Harry konečně překoná své počáteční obavy. Severus si uvědomil, že vzhledem k absenci magických složek, by mu neměl nijak ublížit, nehodlal ale kvůli nynějším poraněním zapomenout na staré rány, které mu sám způsobil. Nebylo pochyb, že po análním sexu oba toužili, a jeho starostlivost měla Harryho ujistit, že bude pozorný ke všem jeho zraněním a nezpůsobí mu žádnou další bolest. Bylo překvapivé, jak snadno překonali své obavy a dokázali si navzájem vyjádřit to, co k sobě cítí.

 

„Bolí,“ řekl Harry upřímně. „Ale je to příjemná bolest,“ zazubil se. Ležel na zádech, naprosto vyčerpaný. „Myslím, že nedokážu pohnout ani svalem.“

 

„Máme pět minut...“

 

„To nám nebude stačit,“ řekl Harry.

 

„Jsi nenasytný,“ usmál se na něho Severus. „Chtěl jsem tím říct, aby ses slušně oblékl, než vtrhnou dovnitř.“

 

„Tak dobře,“ zamumlal Harry.

 

„To jsem tě tak odrovnal?“ škádlil ho Severus radostně.

 

„Myslím si, že mohu říct, že víc než to.“ Harry se jemně dotknul Severusovi tváře. „Jsi v pořádku?“ zeptal se ho a něžně se na něho podíval.

 

„Víc než jen to,“ odvětil mu Severus chraplavě. Sklouzl ze žíněnek a rychle se oblékl.

 

Harry tam ležel celou dobu bez hnutí. Severus se usmál a nadzvedl mu boky, aby mu pomohl do šortek. „Chceš si obléct tenhle nátělník, nebo máš sebou tričko na převlečení?“ zeptal se Harryho.

 

„Potřeboval bych se osprchovat, ale nemám na to sílu,“ ušklíbl se Harry.

 

Severus ho vytáhnul na nohy a pomohl mu obléknout si tílko přes hlavu. „Už máš ruku plně pohyblivou?“

„Skoro,“ přikývl Harry. „Jen ta popálenina na vnitřní straně stále táhne a omezuje mě trochu v pohybu. Tedy krom toho, že je to ohavné. Pochopitelně.“

 

„Chápu, že ti záleží na tom, jak vypadáš, ale mě to ani v nejmenším nevadí,“ řekl mu Severus tiše. Ruce měl položené volně na Harryho bocích. „Už tomu věříš?“

 

Harry se na něho podíval, sklonil hlavu a opřel si čelo o Severusovu hruď.

 

Severus si rozhořčeně povzdychl. „Myslím si, že potřebuješ ještě jeden důkaz mého zájmu...“

 

Harry se zahihňal. „Tak pojď,“ souhlasil.

„Bez problému,“ odpověděl Severus chraplavě.

 

„Ty víš, jak to myslím,“ zasmál se Harry a přátelsky ho plácnul přes ruku. „Vím, že máš spoustu práce, ale budeš mi chybět. I všechno to ostatní, co jsme dnes dělali,“ zazubil se na něho Harry stydlivě.

 

Ve chvíli, když se mu chystal Severus odpovědět, ozvalo se zaklepání na dveře. Severus od něho odstoupil a do místnosti nakouknul voják. Harry se opřel o žíněnky a všiml si, že se strážný nejdřív pozorně rozhlédl po místnosti, než vstoupil dovnitř.

 

„Ehm... za chvíli tady začíná další lekce, pane,“ zamumlal.

 

„Samozřejmě,“ řekl Severus, a zatímco si oblékal sako, díval se na Harryho.

 

Harry udělal tři kroky a podlomily se mu nohy. Severus ho zachytil, až když dopadl koleny tvrdě na podlahu.

 

Strážný zavolal ostatní na pomoc.

 

Severus si k němu klekl na podlahu se snaze ho podepřít a Harry si opřel hlavu o jeho rameno.

 

„Harry?“ oslovil ho Severus hlasem překypujícím úzkostí.

 

„Jenom... se mi zatočila hlava. A mám nějak vratké nohy. Dejte mi chvilku,“ zamumlal Harry.

 

Severus ho držel do té doby, než tam přiběhli přivolaní vojáci, kteří poté, co se přesvědčili, že nehrozí žádné nebezpečí, sklonili své zbraně.

 

„Dobrá,“ řekl jeden z nich rozhodně. „Huntere, řekni těm dvěma venku, ať donesou nosítka!“

 

„Nepotřebuju...“ začal Harry.

 

„To rád slyším,“ řekl strážný. „tak tedy vstaňte, vojáku.“

 

Harry se vyškrábal na nohy, ale bylo to ještě horší než před tím. Zatmělo se mu před očima.

 

Tentokrát ho zachytili Severus i strážný.

 

„Položíme ho do stabilizované polohy,“ řekl strážný a opatrně sesouval Harryho na podlahu.

 

„Jsem v pořádku,“ brblal Harry, zatímco ho pokládali. „Nepotřebuji ležet ve stabilizované poloze. Jen mi dejte chvíli, abych popadl dech.“

 

Strážný mu tedy dovolil, aby ležel na zádech a klekl si vedle něho.

 

Když se Harry trochu vzpamatoval, zadíval se do Severusovy ustarané tváře.

 

„Omlouvám se, že se chovám jako naprostý pitomec,“ zamumlal. „Takový zbytečný povyk.“

„No skvěle,“ zavrčel voják. „Jak můžeš na sebe brát vinu, za to, že tě Profesor ošoustal tak, že ani nemůžeš stát na nohou?“

 

Harry se Severusem se na něho prudce podívali.

„Možná jste to nevěděli, ale ty dveře nejsou zvukotěsné,“ vysvětlil voják.

„Ach, Bože,“ zasténal Harry a zakryl si rukama oči, přestože ho to stálo nemalé úsilí. „Vědí to všichni?“

 

„No, ostatní přišli teprve teď, ale tři z nás museli poslouchat, jak si to náramně užíváš, kámo. Ale že jste to rozjeli, nemám pravdu? Netušil jsem, že toho starší chlápci tolik vydrží,“ řekl s úsměvem a podíval se na Severuse.

 

„Ach, Bože,“ opakoval Harry.

 

„Tak to jsme dnes slyšeli mnohokrát,“ pobaveně komentoval voják.

 

Harry se na něho podíval mezi roztaženými prsty a viděl, že se na něho muž široce usmívá.

 

A aby nebylo jeho rozpaků málo, tak se rozrazily dveře a dovnitř vpadli dva lékaři se dvěma zdravotními sestrami, následováni dvěma vojáky, kteří tlačili vozík.

 

„Je při vědomí,“ oznámila lékařka, zatímco její kolega byl zaměstnaný měřením Harryho tepu a sestra mu měřila tělesnou teplotu v uchu. „Co se stalo? Můžete mi říct, kde jste zraněn? A kde je váš instruktor? Potřebuji vědět do nejmenších detailů, co jste dělali.“  

 

Harry se pohledem střetl se Severusem a dokonce i jemu naskočil na tváři nádech ruměnce.


„Jsem v pořádku,“ řekl Harry a pokusil se posadit, ale okamžitě mu v tom zabránili.

 

Lékařka zkoumala jeho popáleniny a další rány.

 

„Na mou duši,“ ozval se Harry už trochu podrážděně a ještě víc zrudnul, „opravdu mi nic není.“

 

„Myslím si, že by to mohlo být z přílišné námahy, madam,“ navrhnul voják vysvětlení.

 

„Z přílišné námahy? Říkali jsme vám, že na sebe nesmíte být příliš tvrdý,“ řekl přísně lékař Harrymu. „Kde je instruktor? Musím si s ním promluvit!“

 

„To není jeho chyba,“ přerušil ho Harry. „Přišel za mnou Profesor a... a...“

 

„Alex mi chtěl ukázat pár triků,“ hladce ho doplnil Severus.

 

Strážný si odfrknul a za lékařovými zády se na Harryho zakřenil.

„Alespoň vy byste měl mít rozum!“ plísnila Severuse lékařka.

 

„Máte naprostou pravdu, madam,“ uklonil se servilně Severus.

 

Sestra právě měřila Harrymu krevní tlak.

 

„Dostal do sebe během výkonu dostatek tekutin?“ zeptal se druhý lékař.

 

Severus se rozkašlal. „Obávám se, že ne v dostatečném množství,“ odpověděl.

 

Jedna za sester podala Harrymu láhev s vodou a podepírala ho, zatímco pil.

 

„Můžu se na pokoj vrátit sám,“ řekl Harry, i když se stále cítil unaveně. Kdo by si pomyslel, že může být sex tak vyčerpávající?

 

„V žádném případě,“ prohlásila lékařka rezolutně. Dala pokyn dvěma vojákům, kteří přivezli vozík a spolu se sestrou na něho Harryho naložili a přikryli dekou.

 

Harry se opřel o loket.

 

„Už musíš jít,“ řekl Severusovi lítostivě.

 

„Jsi si jistý, že...?“

 

„Jsem v naprostém pořádku,“ ujistil ho Harry. „Byl to ten nejlepší den...“ zazubil se na něho.

 

„To rozhodně. Vrátím se, jakmile budu moci. A do té doby žádné další nesmysly, hmmm?“

 

Harry mu stiskl ruku. „Podívej se,“ řekl rychle.

 

Severus se na něj podíval, a aniž by vzal na vědomí čekající personál, použil na Harryho neverbální nitrozpyt.

 

Spíš než obrazy byl okamžitě zaplaven Harryho emocemi. Bylo tam cítit štěstí z toho, že se k němu Severus vrátil a že ho chtěl. Radost. Nadšení. Spokojenost.

 

A láska.

 

Harry mu právě obnažil své srdce.

 

Severus se zhluboka nadechl. Měl pocit, že by potřeboval zvětšit hrudník, aby se mu do něj vešly všechny emoce, které právě zažíval. Přerušil mentální spojení a podíval se na Harryho.

 

„Je to jako kdybych se díval do zrcadla z Erisedu,“ řekl Harrymu a pevně ho uchopil za ruku. „Kráčíme po stejné cestě.“

 

Harryho obličej se rozzářil a Severus věděl, že i když bude dlouho vzpomínat na chvíle vášně, které s Harrym prožil, tenhle výraz jeho tváře bude mít ve svém srdci vyrytý už navždy.

 

»«

 

Harry byl tak šťastný a tak vyčerpaný, že si sotva všiml - natož, aby mu na tom záleželo - pohledů vojáků, kteří stáli na chodbě, když ho odváželi z místnosti ven.

 

»«

Vzhledem k tomu že nastalo zkouškové období, tak nemůžu slíbit, že se nám podaří dodržet naše obvyklé 4 dni...

Poslední komentáře
22.12.2010 00:20:09: Konečne, už som bola naštvaná, že sú obaja takí blázni. Som rada, že Ron to Severusovi vysvetlil po ...
27.05.2010 23:37:19: to je přesně co jsem potřebovala, udělala jsem si pauzu v nočním učení a řekla si, že kouknu, jestli...
26.05.2010 18:31:47: rychle další kapitolusmiley${1}
26.05.2010 13:03:06: Hola, hola!!! Hlásím, že ještě žiju. Neustále sem nakukuju a kochám se vašimi komentáři. Jsem však t...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.