Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 31 - 40

36/C – Rozhovory od srdce

Doufám, že Vám tato kapitola pozvedne náladu: Aduška, Airiny, Ajka, Anfulka, Anna, Athea, bacil, Cety, Darla, Elza, Falkira, fiona, Gigi..., gleti, Hajmi 50, Isabel, Jikita, K.Brauwn, Leňule, M.M., Michangela, Mononoke, Nade, Nerla, Nikol, oronis, Profesor, Saskya, Sharlaid, Slimča, tara, tefnut, Teressa, Verča, Wigy, Zulík.

 

Toto krásné nové záhlaví nám před časem věnovala Sharka, že mu to tu sluší, což? Ještě jednou děkujeme, následující kapitola je hlavně pro Tebe... //@GDB[132366]//@GDE

»«


Když po půl hodině Hermiona odcházela, byla Harryho slovy vážně znepokojená. Hlavně jeho větou ‚Budu to muset přežít, ne?‘ Tato věta se jí honila v hlavě stále dokola. Možná to bylo tím, že Harry nezněl příliš přesvědčivě.

 

„Slečno!“ Strážný, který byl v místnosti, za ní vyšel na chodbu.

 

Otočila se a čekala.

 

Voják se nad ní tyčil, byl to velký chlap se samopalem v ruce. Tázavě se na něho podívala.

 

Nervózně přešlápl. „Podívejte, slečno, já si nejsem jistý, jestli mám právo o tom mluvit, krom toho jsem neslyšel váš rozhovor, ale viděl jsem, že vám Alex ukázal své jizvy, je to tak?“

 

„Ano,“ přikývla Hermiona, aby ho povzbudila.

 

„Slyšel jsem, jak o něm lékaři mluví a mají starosti, aby neupadl do deprese.“

 

Hermiona přikývla.

 

„Souvisí to s tím... jak se rozešel s tím starším chlápkem?“

 

Hermiona přemýšlela, jestli se má nějak vykrucovat, ale zdálo se, že to nemá smysl. „Myslím si, že ano,“ přiznala po chvíli.

 

„Já... no, myslím si, že to může být naše vina,“ řekl rozpačitě. „Neudělali jsem to ze zlé vůle, ale teď se bojím, aby si Alex něco neudělal, jen proto, že...“ rozpačitě si přejel rukou po bradě.

 

„Co se stalo?“

 

Strážný jí řekl, jak Harry zaslechl rozhovor, který vedli o novinovém článku a jak v souvislosti s ním mluvili o jeho vzhledu.

 

„Děkuji, že jste mi to řekl. Jsem vám za to opravdu vděčná.“ Hermiona se krátce dotkla jeho ruky.

 

„Je to prima kluk, i když je homosexuál,“ ujistil jí strážný ledabyle. „Nikdy na nikoho z nás nic nezkoušel. Dokonce ani na těch několik gayů, co tady s námi slouží. A nikdy s ním nebyly žádný potíže, ani se nechoval nijak afektovaně. Je těžké uvěřit, že dokázal všechno to, co se o něm říká.“ V mužově hlase byl náznak otázky.

 

Hermiona se pokoušela skrýt, jak moc se jí jeho slova dotkla. „On je hrdina. Řeknu vám jen to, že vy a já… vaše rodina i vaši přátelé... všichni mu vděčíme za své životy. To je to, co dokázal.“

 

Strážný se na ní upřeně podíval a přikývl. „Ano, madam.“

 

Ještě ji pozdravil a vrátil se zpět do pokoje.

 

Hermioně bylo do pláče.

»«


Draco, Neville, Hermiona a Ron se sešli ještě tentýž den. Bylo okolo půlnoci a Hermiona seděla zachumlaná v županu. Ron si byl celkem jistý, že je pod ním nahá, neboť zahlédl velkou část jejích nohou, když si je překřížila přes sebe. Na okamžik se cítil osaměle a záviděl jí, ale musel uznat, že Hermiona v tomto podivném svazku tří lidí vypadala šťastněji, než kdy dřív.

„Snape byl nepřístupný jak dlaždičounova* prdel,“ prohlásil Draco, když vycházel do půl těla nahý ze sprchy a sušil si ručníkem vlasy.

 

Ron nikdy neviděl jeho vlasy jinak než dokonalé. A teď Dracovi trčely jeho blond vlasy kolem celé hlavy a vypadal, jako by to ani nebyl on. Ale na druhou stranu byl až překvapivě lidský.

 

„Co je to za nechutný slovní obrat?“ ohradila se upjatě Hermiona. „Jak můžeš vědět, jak těsná je...“


„Nech to být, Hermiono, raději Draca nedráždi,“ řekl Neville s úsměvem, zatímco zaléval květiny. „Co přesně ti řekl? Ale musím s tebou souhlasit, když přišel pracovat na Harryho magii, tak za celou dobu neřekl víc jak pět slov. Myslím, že to bylo: dobrý večer, řediteli, když přišel a dobrou noc, když odcházel.“

 

„V podstatě mi řekl, že jeho chování se netýká ani mě, ani Harryho. A že Harrymu je stejně naprosto jedno, co a s kým dělá.“

 

„Harry ho od sebe odehnal,“ prohlásila Hermiona, přesunula se do čela postele a rukama si objala kolena, která si přitáhla k tělu. Když si všimla, jak na ni všichni muži fascinovaně zírají, upravila si župan, který se jí při tom manévru rozevřel.

„Cože?“ zeptal se Neville.

 

„Harry se s ním rozešel. Oh... a je opravdu deprimovaný. Myslím si, že je roztrpčený, protože za ním Severus nebyl na návštěvě a pak viděl jeho fotky s tím Italem.“

 

„Ale vždyť to napsal Denní věštec, on přeci ví, že strašně lžou!“ vybuchl Ron.

 

„Naneštěstí Věštec pro jednou mluvil pravdu. Snape se přiznal, že s tím klukem něco měl na konferenci během vánočních prázdnin.“

 

„Sakra!“

 

„Ano. Ale nejde jen o Paola. Harry ještě zaslechl stráže, jak si mezi sebou říkají, že když Harry vypadá jako monstrum, tak se ani nediví, že si Snape hledá někoho jiného...“

 

„Děláš si srandu!“ vykřikl Ron.

 

Hermiona zavrtěla hlavou. „Jeden ze strážců za mnou pak přišel a všechno mi řekl. Bál se, že by si Harry mohl něco udělat.“

 

„Cože? Harry by nikdy…“ vykřikl polekaně Ron.

 

„Já si to myslím taky,“ řekla tiše Hermiona. „Ale on není tak sklíčený jen kvůli ztrátě Severuse, ale také se bojí toho, že už si nikdy nenajde nikoho jiného. Myslí si o sobě, že je monstrum. A... a.... označil sám sebe za mudlu.“

 

V pokoji se na dlouhou dobu rozhostilo stísněné ticho, jak se všichni pokoušeli tuhle děsivou informaci strávit.

 

„Ale proč tedy od sebe Snapea odehnal?“ zeptal se Draco nechápavě. „Nemyslím si, že by Snape považoval jeho vzhled za důležitý, když vezmeme v úvahu, že sám není zrovna hezoun...“  

 

„Každý z těch kluků, se kterými se Snape vyfotografoval, vypadal opravdu hezky,“ komentovala Hermiona. „Harry si myslí, že mu tím Snape úmyslně dával zmijozelská vodítka – moc často za ním nechodil a před novináři se nechával vidět s krásnými kluky.“

 

Draco hodil ručník do koupelny, oblékl si hedvábný vršek od pyžama, který se neobtěžoval zapnout, a posadil se vedle Hermiony. „Vlastně je to docela dobrý úsudek. Byl by to pravý zmijozelský způsob. A potom by nikdo nemohl Severuse obvinit, že opustil zraněného hrdinu.“

 

Všichni tam zachmuřeně seděli. Neville odložil konvičku a sedl si na židli za psací stůl. Tolik by si přál v tuhle chvíli obejmout Hermionu, nebo Draca, ale věděl, že kdyby si k nim vylezl na postel, tak by se Ron cítil nepříjemně.

 

„Pokud by to tak skutečně bylo, tak proč by byl Snape tak podrážděný? Mohl by přeci říct, že se s ním Harry rozešel a byl by z obliga,“ přemýšlel nahlas Ron.

 

„Můj nejlepší přítel se trápí a já nevím, co s tím mám dělat,“ řekla smutně Hermiona.

 

»«


Bylo to až náhodné setkání, které uvedlo věci do pohybu.

 

Ron se právě vracel ze schůzky s nějakou dívkou z Havraspáru – sice trochu zpomalil, ale sexu se nedokázal úplně vzdát – když v rychlosti zabočil za roh a prudce narazil do Snapea. Přidržel se Mistra lektvarů za loket, aby neupadl, pak od něho o krok odstoupil a usmál se na omluvu. „Promiňte, pane profesore! Neslyšel jsem vás přicházet.“

„Dvacet bodů za to, že se touláte po večerce, a za to, že běháte po chodbách a nedbáte na bezpečnost druhých lidí,“ vyštěkl Snape.

 

Ron se zasmál. „Dostal jste mě! Skvěle! Merline, děkuji ti, že tohle všechno už je dávná minulost!“

 

„Dalších dvacet bodů za drzost, pane Weasley,“ napřímil se Severus.

 

Ron se narovnal. Byl stejně vysoký jako Severus, ne-li o pár centimetrů vyšší.

 

„Myslel jsem...“

 

„Co jste si myslel? Že se v této škole už nemusíte chovat slušně? Že udržení pořádku už není v mé kompetenci?“

 

„Není důvod, proč být takto nepřiměřeně přísný,“ ohradil se Ron tiše. „Je mi už osmnáct a jsem si jistý, že dokážu bezpečně najít cestu do své ložnice.“

 

„No, to vidím. Zřejmě máte stále pocit, že vaše přátelství se slavným chlapcem-který-přežil, znamená, že můžete ignorovat školní řád.“

 

„O čem to mluvíte, Snape?“

„Dalších deset bodů. Budete mě oslovovat, tak jak mi náleží, pane Weasley.“

„Jak si přejete,“ zavrčel Ron. „Vy jeden krutý, bezcitný, zrádný, studený bastarde, pane!“

 

„Padesát bodů za pomluvu učitele, pane Weasley.“

 

„Pomluva? Jen zatracená pravda!“

 

„Vůbec nemáte ponětí, o čem mluvíte...“

 

Ron měl tolik duchapřítomnosti, aby kolem nich vytvořil kouzlo soukromí. Jestli si to má odskákat, tak ať je to tedy ve velkém stylu. Popadl Snapea za hábit a mrštil jím o zeď.

 

Snape se nejprve vzepřel, ale potom tam zůstal jen tak stát. Mohl by ze sebe chlapce setřást jednoduchým neverbálním kouzlem, ale chtěl vědět, co Weasleyho tak rozběsnilo.

 

„Ne?“ zasyčel Ron skrz zaťaté zuby přímo do jeho tváře. „Myslíte si, že nevím, že jste odhodil Harryho stejně snadno jako špinavé fusekle? To si myslíte, že jste tak krásný, že je pod vaši úroveň scházet se se zjizveným mužem, který je naneštěstí tak hloupý, že vás má rád? Zbaběle jste kolem sebe trousil nenápadné narážky, abyste to nemusel udělat sám a nepadlo na vás ani zrnko špíny! Jste naprostý bastard! Myslíte si, že když jste teď zasranej hrdina, tak že vám dá každý? No vedete si skvěle! Jste neskutečný prase!“

 

„Pro vaši informaci,“ protáhl Snape hedvábně, „to pan Potter ukončil náš vztah.“

 

„Jasně, a vy jste ho k tomu pěkně přivedl, tak, aby to nebylo na vás!“

 

„O čem to sakra mluvíte?“ vyštěkl Snape.

 

„Nemusíte si přede mnou na nic hrát!“

 

Severus náhle Rona prudce odstrčil.

 

Byl mnohem silnější, než se zdálo, takže Ron zavrávoral, že sotva udržel rovnováhu.

„Pojďte se mnou,“ přikázal Snape a kráčel chodbou pryč.

 

Co teď? přemítal Ron v duchu. Co se mu asi stane za to, že mrštil učitelem o zeď? Teď jdou nejspíš k Brumbálovi a za chvíli bude vyloučen.

 

Ale místo toho se během pěti minut octli v Snapeových komnatách.

 

„Vysvětlete mi to.“

 

„To vy jste odkopnul Harryho. No, možná to byl pro vás jen krátký úlet, ale nemusel jste být k němu až tak neuvěřitelně krutý.“

 

„Vůbec vám nerozumím. Vysvětlete mi, o čem tady mluvíte a kde jste sebral tyhle informace.“

 

Najednou Ron zapochyboval o tom, že by byl Harry Snapeovi tak lhostejný, jak si původně myslel. Podíval se na něj a všiml si napětí v jeho ramenou a nepřirozeného držení těla.

 

„Napřed mi řekněte, jestli máte Harryho rád. Protože pokud ne, neřeknu dál ani slovo, už jste ho ponížil dost.“

 

Snape krátce zavřel oči a potom přešel k regálu. Uchopil lahev whisky, nalil si skleničku a na jeden doušek jí do sebe otočil.

 

„Také si dám rundu, děkuji za nabídku,“ zamumlal Ron, který začínal cítit naději.

 

Snape se otočil a ostře se na něho podíval. Ron jeho tvrdému pohledu statečně odolával.

 

Snape si povzdychnul, nalil druhou sklenici a podal ji Ronovi. Mladík, který čas od času popíjel se svými bratry, si usrknul a uznale kývnul.

 

Snape se posadil.

 

„Tak dozvím se to?“

 

„Nejdřív musím slyšet vaše ujištění, že máte Harryho rád, jinak nebudu pokračovat,“ opakoval tvrdošíjně Ron.

 

Snape se odvrátil.

 

Ron ztratil trpělivost, otočil do sebe zbytek drinku a vstal. „Děkuji za whisky. Nebudu tady dál ztrácet svůj čas.“

 

„I přes to, že vaše kolej přijde o stovky bodů...“ pokusil se ho zastavit Snape.

 

K jeho překvapení se Ron zasmál. „No, doufám, že to vašemu malému kamennému srdci udělá dobře,“ prohlásil a sáhl na kliku.

 

„Myslel jsem si, že je zcela zřejmé, že jsem... zamilovaný... do pana Pottera,“ řekl Snape nakonec.

 

Ron se otočil a opřel se o dveře. „Zřejmé komu? Harrymu? Když viděl vaši fotku v novinách, tak jste mu klidně řekl, že jste přefikl nějakýho kluka, zatímco on trpěl bolestmi poté, co jste ho zranil! A hned na to se objevily vaše další fotografie, na kterých jste pózoval se samými krásnými kluky...“

 

„To bylo až poté, co mě požádal, abych odešel.“

 

„Přesně tak. A proč si myslíte, že to udělal?“

 

„Jsem pro něho příliš starý a ošklivý. Už moji pomoc nepotřebuje. Je obklopen mladými muži a uvědomil si, že celý svět tam venku je plný potencionálních partnerů.“  

 

„Opravdu?“ Ronův úšklebek mohl z fleku soupeřit s tím Severusovým. „Myslíte ty samé muže, které slyšel, jak ho popisují jako nějaké monstrum z hororu? Nebo snad narážíte na to, jak řekli Harrymu, že si jistě někoho najde, protože některým lidem přijde zajímavé šukat se zrůdama?“

 

„Cože?“ zařval Severus a prudce vstal.

 

„Harry si myslel, že jste mu chtěl zmijozelským způsobem naznačit,  že už ve vašem vztahu nechcete pokračovat. Nevěděl, že jste byl zraněný a nemohl za ním přijít na návštěvu a když jste pak byl vyfocen na plese s tím pěkným chlápkem – mimochodem, řekl bych, že je hodně podobný Harrymu, to byl ten důvod, proč jste ho obtáhnul? – usoudil z toho, že se s ním chcete rozejít.“

 

„Já že jsem se s ním chtěl rozejít?“ vykřikl Severus. „Jak na tohle k sakru přišel?“

 

„Protože si o sobě myslí, že je monstrum, tedy tak nějak sám sebe popsal Hermioně. Že není žádná šance na to, abyste ho ještě chtěl. Že se vám líbí krásní muži a že on nikdy nebude vypadat jako jeden z nich. K tomu všemu si myslí, že zůstane mudlou a tudíž je vztah s vámi naprosto vyloučený.“

 

„Jak přišel na to, že nemůžu mít vztah s mudlou?“ zamračil se Severus.

 

„Už jste s nějakým chodil?“

 

„O to teď nejde.“

 

„Ale Harrymu o to jde. Vy sám jste přeci prototyp mocného kouzelníka, ne?“

 

Severus přistoupil k regálu, nalil si další sklenku a pak přistoupil k Ronovi a taky mu trochu nalil.

 

„Jste si tím vším jistý, pane Weasley?“

 

„A vy jste si jistý sám sebou, Snape? Harry se rozhodl, že nechce, aby s ním byl někdo ze soucitu.“

 

„Merline!“ Snape si roztřeseně přejel rukou přes obličej.

 

Podíval se na hodiny na zdi. Ručička ukazovala na „příliš pozdě“. Doufal, že je pouze příliš pozdě na to, aby dnes večer navštívil Harryho a ne příliš pozdě na to, aby zachránil jejich vztah.

 

»«

* Dlaždičoun (Jarvey)

Toto kouzelné zvíře se vyskytuje v Británii, Irsku a Severní Americe. Vypadá jako přerostlá fretka, která umí mluvit  - skutečného rozhovoru však není schopen, protože to překračuje jeho duševní schopnosti. Omezuje se obvykle na krátké, vulgární fráze, zato je chrlí v nepřetržitém proudu. Od toho je také odvozena česká podoba jeho jména - neboť nadává jako dlaždič. 

»«

Poslední komentáře
21.05.2010 19:06:27: Konečně jsme se trochu pohli z místa smiley${1}
21.05.2010 16:06:36: Dřív jsem se sem nedostala. Děkuji:) Kapitolka skvělá jako vždy
20.05.2010 08:55:56: děkuji za krásnou kapitolu. Sice Rona moc nemusím - ani v kánonu ani ve FF, ale tady se mi líbil ...
20.05.2010 07:46:31: Nikdy jsem slash nemusela,ale po tomhle dilku se na nej divam uplne jinak. Super. Diky za preklad....
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.