Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 31 - 40

33/B - Malfoyovy záležitosti

Tento dílek kapitoly je pro: Airiny, Ajka, Anfulka, Anna, bacil, Cety, Dorea, Elza, ewikg, Falkira, gleti, Hajmi, Irbise, Janica, Jikita, K.Brauwn, M.M., Michangela, MIREK, Mononoke, Nade, nadin , Nerla, Netfale, Nikol , oronis, Peťan, Profesor, Saskya, Sharlaid, Slimča, soraki, Sylvie, Verča... tak kdo pak má dnes áčko? Hmmm... CH, L, R, T, U, W... mají černý puntík...

»«

Neville Longbottom potichu zamířil do nemocničního křídla a odtud k profesorce Prýtové do skleníků. Poté se zastavil v Nebelvírské věži, kde na něho čekala společenská místnost plná lidí ve velmi dobré náladě. Uložil si do pokoje svůj plášť a všechny ujistil, že je Harry naživu a ve skvělé lékařské péči, a pak se vrátil do společné noclehárny. Tiše, jen za pomoci světla z hůlky, se propletl mezi spáči až Hermioně a Dracovi. Leželi malý kousek od sebe, obličeji proti sobě a tvrdě spali.

 

Neville se na ně chvíli díval a potom se vyplížil pryč.

 

Sešel do sklepení a vklouzl do Snapeovy třídy. Věděl, že by ho tady profesor lektvarů příliš rád neviděl, ale byly zde věci, které potřeboval. Vzal malý kotlík, tyčinku na míchání a potom se šel podívat do skříně s přísadami. Dveře byly důkladně uzamknuté kouzlem. Neville položil ruku na zeď a poprosil hrad o pomoc. Skříň se otevřela se sotva slyšitelným cvaknutím.


Opatrně vložil do malé tašky všechny potřebné přísady podle návodu na pergamenu, který měl v ruce. Ještě předtím každou zvlášť pečlivě zabalil do malého sáčku.

Sotva stihnul zamknout skříň, objevila se ve dveřích Pansy Parkinsonová.

 

„Longbottome!“ utrhla se na něho. „Co tady k sakru děláš?“

 

Neville div že nevyskočil leknutím z kůže, ale potom si s úlevou uvědomil, že dívka nemá v ruce hůlku.

 

„Přišel jsem si pro nějaké věci, jak prosté,“ řekl konverzačně a šel ke dveřím.

 

S hůlkou nebo bez ní, mu Pansy zablokovala cestu.

 

„A kdo ti k tomu dal oprávnění?“ zeptala se povýšeně.

 

„Starej se laskavě o sebe,“ odsekl jí Neville. „Co tady děláš ty?“ otočil otázku.

 

„Proč bych tady nemohla být? Jsem přeci Zmijozel.“

 

Neville na ní zíral.

 

K jeho překvapení se jí začaly červenat tváře.

 

„Nic na mě nemáš,“ zasyčela, než se ve dveřích otočila na podpatku a vyběhla na chodbu.

 

Neville šel do Brumbálovy pracovny. Hrad ho opět vpustil, aniž by ho trápil vymýšlením nesmyslných cukrovinkových hesel.

 

Brumbál právě popíjel čaj se zbývajícími vedoucími kolejí a Remusem Lupinem, Charliem a Billem Weasleyovými.

 

„Promiňte, že ruším, pane. Chtěl jsem se jít podívat za Harrym a přišel jsem se ujistit, že proti tomu nemáte žádné námitky. Mám tady nějaké ingredience pro profesora Snapea, aby mohl udělat mast na popáleniny, dokud nebudeme schopni vrátit Harrymu jeho magii.“

„Profesor Snape se bude nepochybně chtít vrátit a udělat tu mast tady,“ ozval se Charlie překvapeně. „Právě jsem nabízel, že ho na další den zastoupím.“

 

Neville se podíval přes celý pokoj do Brumbálových očí a viděl v nich podráždění a frustraci.

 

„Víte přeci, jaký profesor Snape je,“ řekl Neville mírně. „Požádal Hermionu, aby mu toto obstarala s tím, že když nemůže použít magii, tak to zkusí jinou cestou. A myslím si, že chce výsledky své práce pečlivě sledovat,“ zalhal.

„No dobře, ale jsem si jist, že by Harry kolem sebe uvítal spíš přátelské tváře,“ odfrknul si Charlie.

 

Nevillovi se zachvěly rty, ale jediné co řekl, bylo: „Z toho, co vím od Hermiony, Harry není v takovém stavu, aby tohle vnímal a bude takhle ještě několik dní. Pane Weasley... Charlie...“ upřesnil, když se k němu otočily obě rezavé kštice. „Můžu se vás zeptat na váš názor? Už jsem ten recept  na mast, ve které by nebyla magie, konzultoval s Pomonou... tedy profesorkou Prýtovou...“ omluvně kývl na ženu a ta se na něho povzbudivě usmála,“ ale vy máte zkušenosti s popáleninami od draků. Zajímalo by mě, jestli znáte nějaké další přísady, které bychom mohli ještě použít?“

Strávili několik minut diskusí, než se Neville podíval na Brumbála. „Kdy zahájíme nezbytné přípravy, pane?“ Chtěl se ve skutečnosti zeptat na vyčištění Harryho magie, ale nevěděl, nakolik byli ostatní informováni.

 

„Jakmile se vrátí Severus,“ přikývl Brumbál, „můžeme začít oddělovat z Harryho magie kletby. Bill je zde, aby nám s tím pomohl.“

 

Profesor Kratiknot se zpytavě podíval na kotlík v Nevillově ruce.

 

„Jak jste se dostal k těm přísadám? Skladovací skříně jsou dobře zabezpečené!“

„Ano, pane, to jistě jsou. Požádal jsem znovu hrad o pomoc,“ přiznal Neville a začervenal se.

 

Všichni přítomní se na něho obrátili.

 

„Prolomil jste ochranu, kterou vytvořil Severus?“ vykřikla Minerva.

 

„Hrad by rozpoznal, kdyby to nebylo naléhavé,“ řekl Neville rychle.

 

Minerva se obrátila na Albuse a zhluboka se nadechla.

 

„Přesně tak,“ přitakal Albus a pohladil si vousy.

 

„Pokud pan Lupin není zaneprázdněn a mohl by mi dát souřadnice, tak bych šel za Harrym hned,“ připomněl Neville.

Remus vstal. „To je v pořádku. Nezdržím se tam dlouho, pokud tam zůstanete. Máme zde ještě mnoho práce.“


»«

Nevilla s Lupinem doprovodili ozbrojené stráže ke dveřím, ze kterých bylo přes sklo vidět do Harryho pokoje. Harry se nadnášel nad postelí a byl celý zafačovaný. Snape seděl v křesle po jeho boku, ale jakmile je uviděl, tak okamžitě vstal, čím jim naznačil, že mohou vstoupit.

Strážní, kteří je přivedli, je pozdravili a odešli. Zůstali tam jen tři strážní, kteří hlídali dveře Harryho pokoje. Všichni byli oblečeni do speciálních bílých dekontaminačních obleků, ale drželi v ruce samopaly.

 

Lupin s Nevillem vešli dovnitř.

„Jak mu je?“ zeptal se Lupin.

 

„Většinou je v bezvědomí,“ odpověděl Snape suše a unaveně si promnul bradu. „Lékaři jsou s jeho pokroky celkem spokojeni. Žádné komplikace zatím nenastaly.“

 

„Buďme vděční i za to málo,“ řekl Lupin, při pohledu na Harryho. Obrátil se zpět ke Snapeovi. „Zdá se, že našemu silovému poli věří, že?“

 

„A proč by ne, když se o tom můžou přesvědčit na vlastní oči?“ ušklíbl se Snape. „A dekontaminačním rámům také,“ ukázal na dva kovové sloupky, které Lupin minulého dne umístil po obou stranách dveří. „Nicméně stále dodržují postupy, které znají a které jim vždy fungovaly a já se jim ani nedivím, udělal bych totéž.“

 

„Tak já už půjdu,“ řekl Lupin. „Čeká nás ještě spousta práce. Neville ti přinesl kotlík a trvá na tom, že budeš chtít na vlastní oči sledovat účinky balzámu, který připravíš. Nicméně, já jsem si jistý, že se už nemůžeš dočkat návratu do Bradavic. Vytvoříme u Harryho rozpisy služeb, jakmile řekneš, Severusi,“ nabídl Lupin.

 

Snape se podíval na Nevilla a ten pokrčil rameny.

 

„Zůstanu tady, dokud nebude Harry z nejhoršího venku,“ pronesl Severus klidně.  „Jsem si jistý, že profesorka  Sinistrová je schopná se o mé Zmijozely postarat.“

 

„Samozřejmě, Severusi,“ odvětil Lupin překvapeně a chvíli na to odešel.

 

„Neřekl jste mu to?“ zeptal se Snape Nevilla, když si od něho přebíral kotlík.

 

„To není moje úloha,“ řekl Neville.

 

„Jak ušlechtilé od vás,“ poznamenal Snape. „Jsem jen překvapený, že ten vlkodlak nic nevyčenichal.“

 

„Nemyslím si, že by touha byla vaše největší emoce,“ řekl Neville a potom se začervenal až po kořínky vlasů.

 

Snape se zasmál. „Vzhledem k tomu, čeho všeho jste byl svědkem, tak se domnívám, že jsem si to zasloužil. A teď k věci, co pro mě máte?“

 

Neville mu řekl o masti na popáleniny.

 

„A ty přísady jste vzal kde?“ zeptal se Severus.

„Ve skříni... ve vaší třídě.“

 

„Byla otevřená?“ zamračil se Severus.

 

„Ne. Zeptal jsem se hradu, jestli mi umožní přístup. Vím, že jen při pomyšlení na to, že jsem byl ve vaší učebně, se vám skoro zastaví srdce, ale udělal jsem to pro Harryho...“ hlesl a sledoval jeho reakci.

 

„Zacházíte se slovy téměř jako Zmijozel,“ protáhl Snape, když si prohlížel jednotlivé přísady. Když si všechno zkontroloval, vrátil se pohledem k Nevillovi. „Budu muset zjistit, jak to dělají mudlové a pak to uvařit venku. Můžete si zatím sednout na hodinu, nebo dvě k Harrymu? Raději bych měl poblíž něho nějakou známou tvář.“

 

Neville se cítil poctěn, Snape bych ochoten svěřit mu Harryho do péče.

 

„Bez problému. Jen ještě jedna věc, profesor... profesor Brumbál říkal, že vás bude bude potřebovat při čištění Harryho magie. Takže bude chtít, abyste se vrátil, jakmile se Harrymu udělá lépe,“ řekl jemně. „Budeme se tady střídat na směny... jeho přátelé a členové Řádu.“

Snape přikývl, letmo se podíval naposledy na Harryho, promnul si obličej a odešel.

 

Neville se podíval se na svého přítele a posadil se na okraj postele. V navštěvování nereagujících lidí v nemocnici měl hodně zkušeností.

 

To mu připomnělo, že by se měl podívat na své rodiče, dlouho už za nimi nebyl.

 

Začal na Harryho tiše mluvit, a procházel události za posledních 18 hodin z pohledu těch, co zůstali v Bradavicích.

 

„Harry, a dnes ráno,“ končil vyprávění Neville, „ se stalo něco opravdu divného. Když Ron odešel, zůstal jsem ležet mezi Dracem a Hermionou. A...,“ namáhavě polkl, „oni byli oba tak vzrušující, chápeš jak to myslím? Hermiona na sobě měla župan a myslím, že pod ním nic neměla. Chci tím říct, že jak byla opřená, byla jí vidět drážka mezi prsama. Tedy ne, že bych předpokládal, že ty by sis něčeho takového všímal,“ odfrkl si. „Ale myslím, že by sis určitě všimnul Draca, i když máš Snapea. Myslím, že na tom, někoho si všimnout, přeci není nic špatného... že ne? Když jsem se nad ním naklonil, tak... sálalo z něho horko a byl trochu cítit potem... víš, ale nebyl to pach, tedy ne v pravém slova smyslu, bylo to vlastně takové zemité a... příjemné. Jo a Ron se před tím k Dracovi tiskl svým mužstvím a Draco si ho kvůli tomu dobíral, ale...“

 

Neville se odmlčel. „Kéž bych byl na jeho místě já,“ zašeptal nakonec. „Chtěl bych vědět, jak bych se při tom cítil. Jestli by se mi to opravdu líbilo. Rád bych ho jen tak držel v náručí. Výborně, teď si o mě jistě budeš myslet, že jsem blázen, co?“

 

Na chvíli se opět odmlčel.

 

„Dokonce jsem vážně přemýšlel o tom, že o to Draca požádám. Jeho nebo Hermionu.“ Povzdechl si a zavrtěl hlavou. „Když jsem se později vrátil, oba spali otočení směrem k sobě. Vypadali spolu tak dobře. A jsem si jistý, že se Dracovi Hermiona líbí, takže co se mnou? On je opravdu moc hezký a navíc se ukázal být jako fajn kluk. A je taky chytrý. Mohl by nabídnout Hermioně vše, co by si mohla přát. Jsem za ně za oba velmi šťastný, opravdu.“

 

Harry si hlasitě odfrknul.

 

Neville se prudce postavil.

 

Harry měl otevřené oči a snažil se mu něco říct, ale nevyšel z něho žádný zvuk.

 

Severus vpadl dovnitř, zároveň s lékařem.

 

V Harryho očích se zrcadlila panika.

 

Severus se nad něj naklonil. „Všechno je v pořádku, H... Alexi. Jsi v bezpečí. Určitě si pamatuješ, že máš v krku trubici a že nemůžeš mluvit. Děje se něco?“ zeptal se jemně. „Stiskni mi ruku, pokud máš bolesti.“

 

Harryho ruka zůstala nehybná, ale dál se bez mrknutí zatvrzele díval nezakrytým okem na Severuse.

„Chceš, abych na tebe použil Nitrozpyt?“ zeptal se Severus užasle.

 

Harry ho lehce stiskl.

 

„Opravdu?“

 

Harry ho znovu stiskl.

 

Zatímco lékař kontroloval všechny přístroje, které hlídaly Harryho základní funkce, navázal s ním Severus mentální spojení. Trvalo to jen chvíli, ale po jeho přerušení se Snape vyhnul Nevillovu pohledu.

 

„Profesore?“ ozval se Neville ustaraně, „je všechno v pořádku?“

 

„Všechno jde podle očekávání, vzhledem k tomu, v jaké je pacient fázi,“ řekl lékař a podíval se do Harryho zdravého oka. „ Vedete si dobře, Alexi,“ usmál se na něho. „Potřebujete něco proti bolesti?“

 

Dvojí zmáčknutí, tedy ne.

„Dobře, nechám vás tedy s vašimi přáteli,“ řekl lékař jemně a přešel do rohu místnosti, aby tam něco poznamenal do chorobopisu.

 

Severus se podíval na zuboženého muže. „Chceš, abych tu první představu předal Longbottomovi?“

 

Jedno zmáčknutí.

 

„Nehodlám mu ale předvádět tu druhou,“ řekl Severus důrazně.

 

Další zmáčknutí.

 

„To bylo pro mě?“

 

Další stisk.

 

Severus se nad něj naklonil a jemně se svými rty otřel o ty Harryho. „Budu si to pamatovat,“ zašeptal. „Do budoucna, obávám se, že teď by to nešlo. Máte velmi neslušné myšlenky, mladý muži.“

 

Harryho víčka se znovu zachvěla.

 

Lékař se k nim vrátil a všichni tam beze slova několik minut stáli a dívali se na Harryho, jak upadá do dřímoty, až nakonec usnul.

 

„To bylo dobré znamení,“ řekl lékař vesele. „Očekávali jsme, že bude v bezvědomí delší dobu. Výborně!“ dodal, ještě než odešel.

 

Neville se podíval na Severuse. „On chtěl, abyste mi něco řekl?“

 

„Přesně tak. Dnešní mládež vede zajímavý způsob života,“ zamumlal Severus a odvrátil se.

 

„Severusi! Bylo to důležité?“

 

Snape se na něho obrátil. „To musíte posoudit jen vy sám, Neville. Harry mi poslal názorný obraz vašeho sexuálního vztahu se slečnou Grangerovou.“ Odmlčel se a díval se na Nevillův nadskakující ohryzek. „A pana Malfoye,“ pokračoval hedvábně. „Současně. Bylo to v poněkud nemožném úhlu, takže si myslím, že to byl spíš návrh, než vzpomínka na něco, co by ve skutečnosti kdy viděl.“

 

„Och,“ Neville byl červený jako řepa. A taky vzrušený.

 

„Popravdě řečeno to nebyl zrovna obraz, který bych si přál vpustit do své mysli, ale Harry měl nejspíš pocit, že je to pro vás důležité.“

 

„Omlouvám se,“ zamumlal Neville.

 

Severusovi bylo z jeho reakce jasné, co asi Harryho k vytvoření takového obrazu vedlo a přemýšlel, co má na to říct.

 

„V kouzelnickém společenství nejsou trojky zrovna časté, ale ne úplně neznámé,“ řekl nakonec. „Albus žil v takovém vztahu asi půl století.“

 

„Ředitel?“ vyjekl Neville.

 

„Vzhledem k tomu, že víte o mém vztahu s Alexem, překvapuje mě, že považujete za zvláštní, že by učitelé mohli mít sex,“ řekl Snape jízlivě.

 

„Ale... on je starý,“ zamumlal Neville.

 

„Ale kdysi byl i mladý,“ ujistil ho Snape. „V každém případě, copak vy byste si nepřál mít sex i v jeho věku?“

 

„Byl bych rád, kdybych měl sex ve svém věku,“ odsekl Neville bez přemýšlení.

 

„Aha. Vskutku,“ poznamenal Snape.

 

Nastalo rozpačité ticho, při němž se Neville snažil ovládnout touhu přemístit se pryč.

 

„Nelíbí se vám představa být ve trojce se slečnou Grangerovou a panem Malfoyem?“

 

„Jděte do hajzlu!“ vybuchl Neville, který se stával červenější a červenější. Obrátil se ke Snapeovi zády, aby si upravil kalhoty.

 

„Tak co máte tedy za problém?“ nadzvedl Snape obočí. Šel se usadit na radiátor, odkud měl dobrý výhled jak na Harryho, tak na Nevilla.

 

„Co váš lektvar?“ pokusil se Neville vyhnout odpovědi.

 

„Seřídil jsem plamen a odsud tam vidím. Za čtyři minuty a patnáct sekund to budu muset jít zamíchat. Nemusíte odpovídat na mé otázky, pokud nechcete, Neville,“ dodal jemně.

 

Neville se usadil a podíval se na Harryho, který právě klidně spal.

 

„A není tu spousta důvodů, proč je to nemožné?“ řekl nakonec. „Draco opravdu dobře vypadá. A je chytrý a tak... Nemám žádnou šanci, že by si Hermiona vybrala mě.“

 

„Je tu spousta důvodů proč by to udělat mohla,“ poznamenal Severus, „ale o tom teď nemusíme přemýšlet. Neuvažujeme nad tím, jestli on, nebo ona, ale nad oběma, ne? A to je přesně ten případ, kdy by se měli všichni vzájemně doplňovat. Draco je bledý a éterický...“

 

„A já jsem kus špeku...“


„Chtěl jsem říct, že jste svalnatý, opálený a zemitý. Dokonce si myslím, že vy dva jste ve skvělém kontrastu, ačkoli takto studenty samozřejmě obvykle nehodnotím. Ale snažím se to vidět z pohledu slečny Grangerové. Přitahuje vás Draco, nebo je to jen cesta, jak se dostat ke slečně Grangerové?“

 

„Shledávám ho velmi atraktivním,“ zašeptal Neville.

 

„Nemusíte se přede mnou stydět přiznat, že vás přitahuje jiný muž, natož se kvůli tomu cítit trapně,“ ušklíbl se Snape.

 

Neville se na něho zdráhavě usmál.

 

„Jsem rád, že slyším, že tomu tak je. Nemyslím si, že by to jinak mohlo fungovat.“

 

Severus odešel zamíchat svůj lektvar.

 

O chvíli později se vrátil a pokračoval, jako by se vůbec nevzdálil.

 

Nevilla překvapilo zjištění, jak moc se mu ulevilo, když rozhovor pokračoval.

 

„Jste panic?“ zeptal se Severus na rovinu.

 

„Ano,“ zašeptal Neville a odvrátil se.

 

„To není něco, za co byste se měl stydět,“ řekl Snape tiše. „Je to prostě fakt, není na tom nic pozoruhodného, ale ani nic hrozného.“

 

„Hrozné je na tom to, že nevím, co mám dělat!“ vyhrkl Neville.  „Dvojnásob hrozné, vzhledem k tomu, že jsem ještě nebyl ani s mužem, ani se ženou.“

 

„No... v této souvislosti mě napadá několik poznámek,“ začal Snape. „Pochybuji, že by se kdokoli z nich účastnil hrátek ve třech, takže v tomto smyslu to bude nová zkušenost pro všechny. A za druhé, myslíte si, že se vám bude některý z vašich potencionálních partnerů vysmívat? Jsem si naprosto jistý, že slečna Grangerová bude nadšená, že vás může učit.“

 

Když si Neville uvědomil, že to o Hermioně je svatá pravda, nemohl se ubránit smíchu.

Ale co Draco... prohnalo se Nevillovi hlavou.

 

„Měl někdy Draco vztah s mužem?“ zeptal se.


„Nevím, a i kdybych to věděl, nebylo by na mně, abych vám to řekl,“ upřímně odpověděl Snape.

 

„Ano, samozřejmě,“ řekl Neville spěšně. „Omlouvám se.“

 

A bylo to.

 

»«

 

 

Pokračování příště… hmmm skoro mi tak napadlo, že bychom mohly přidat až prokouknete, koho jsme pro vás ukryly v soutěži: hadej-kdo-jsem...

Ale minimálně za 4 dny, ju? //@GDB[132286]//@GDE//@GDB[132294]//@GDE

Poslední komentáře
11.04.2010 22:47:41: Sallome: si nemohu pomoct, mě jsou nějak ty ženské postavy v HP nesympatické. asi jsem už moc zdegen...
11.04.2010 22:27:58: Slimča – dvojité mateřství si neumím představit, jsi skvělá že stíháš číst, natož komentovat.... ...
10.04.2010 02:59:07: SILVIE, proč ne? Já taky dceři (Hajmi2003) její povídky a překlady upravuju. Sama překládám Cambiare...
09.04.2010 16:34:08: Teda - kapitolu čtu se zpožděním, ještě jsem ani nezvládla dočíst všechny příspěvky k pětasedmdesáti...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.