Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 31 - 40

32/A - Vyčerpávající noc

Holenové, děláte mi velkou radost a nejvíc Vy co pilně komentujete: Airiny, Ajka, Anfulka, Anna, bacil, Beruška, Donna, Elza, Falkira, gleti, Hajmi 50, Irbise, Jana, Janica, Jikita, K.Brauwn, Lady Slashet, Lady_Pollo, M.M.,  Michangela, MIREK, Mononoke, Nade, nadin,  Nerla, Netfale, Nikol, oronis, Peťan, Profesor, Saskya, silvinka, Slimča, soraki, Sylvie, Teressa, Tereznik,  whampingwillow, Zulík... Tak kdopak nám tady chybí... hmmm... vypadá to že: C, R, U, V... tedy vy jste tak šikovní... a snaživí... ještě když byste se tak snažili ve vymýšlení a zasílání příspěvků k 75%... ich... zatím mám jen fantastickou povídku od nadin :-(((

»«

Severusovi se začaly třást ruce a musel si uchopit jednou rukou zápěstí té druhé, aby třes zastavil.

 

„Profesore?“ ozvala se Hermiona úzkostně.

 

Snape chtěl vstát a odejít, ale připojení k monitoru mu to znemožnilo.

 

„To nic není,“ řekl bohorovně. „Pokračujte prosím, plukovníku.“

 

„Neměli bychom zavolat doktora?“ navrhl plukovník, který se také tvářil ustaraně.

 

To jej jen dozvuk, a odezní to,“ opakoval znovu Severus frustrovaně. „Prosím pokračujte.“

 

Plukovník se na něho pozorně podíval, než přikývl. „Dobrá. Ale chci, abyste věděl, že jakákoliv péče, kterou byste potřeboval, je vám tady k dispozici. Vzhledem k důležitosti osoby pana Pottera a jeho současnému stavu, jsme posílili zabezpečení základny. Na jeho pokoji bude neustále stráž a dva muži budou hlídat venku. Stejně tak, jako budou stráže na všech chodbách, u dveří do všech budov na základně atd. Bohužel tato mimořádná opatření můžou i přes maximální úsilí o utajení přilákat pozornost médií. Proto jsme se rozhodli, že u nás vzdálený příbuzný královské rodiny podstoupí operaci kolena. Jako celebrita není příliš zajímavý, je příliš starý na to, aby konkuroval mladým princům a tak předpokládám, že se tisk o tento příběh nebude zajímat déle než pět minut. Jestliže by to přeci jenom někdo sledoval, bude akorát tak lamentovat nad plýtváním peněz daňových poplatníků,“ šibalsky se usmál a kolem očí se mu nadělaly vrásky, které rozehřály jeho výraz.

 

„A on tu operaci opravdu potřebuje?“ zeptala se Hermiona se zájmem.

 

„Bude ji potřebovat,“ zajiskřilo plukovníkovi v očích.

 

Severus a Hermiona se na něho nevěřícně podívali.

 

„Několikrát se zranil při pólu,“ vysvětlil plukovník. „Čistě náhodou se ta poslední patálie stala minulý víkend. Chirurg, který ho dnes ráno vyšetří, mu doporučí, aby dal na jeho radu a podstoupil u nás předoperační vyšetření.

 

Hermioně poklesla čelist. „Ale nebude muset trpět zbytečně, že? To by Harryho velmi rmoutilo.“

 

„V tomto ohledu můžete být klidná, slečno Grangerová. Operace by byla stejně z dlouhodobé perspektivy nevyhnutelná a po výkonu se bude cítit mnohem lépe než teď. Můžu vás požádat, abyste mi sdělili své plány? Předpokládám, že tady budete chtít učinit nějaká vlastní zabezpečení.“

 

„Budeme to muset projednat se svými kolegy,“ řekl Snape klidně. „Doufám ale, že se do té doby můžeme spolehnout na opatření, která učiníte vy?“

 

„Jistě,“ souhlasil plukovník.

 

„Slečna Grangerová a já tady zůstaneme do té doby, dokud pana Pottera nepřivezou ze sálu. Potom se slečna vrátí, aby podala zprávy. Je pravděpodobné, že jeden z našich lidí zůstane s Harrym po celou dobu,“ řekl Snape rozhodně.

 

„Samozřejmě. Můžeme tady ubytovat libovolný počet…“

 

„Každý, kdo sem přijde, tak zůstane u něho v pokoji,“ přerušil ho Snape.

 

Plukovník se podíval z jednoho na druhého. „Jak si přejete. Pokud byste chtěli, mohl bych posílit bezpečnost hned, abyste si vy dva mohli odpočinout…“ řekl jemně.

 

V Severusových očích se blesklo pobavení.

 

„Myslíte si, že jsme neschopní? Zraněný muž a velmi mladá žena? Slečno Grangerová, vzhledem k tomu, že byl plukovník obeznámen s existencí našeho světa, mohla byste mu předvést, jak bychom mohli zabránit potenciálnímu útoku.“

 

Hermiona vytáhla bleskurychle hůlku. Plukovníkovy rty zacukaly pobavením, to se však změnilo v okamžiku, když na něho dívka uvalila kouzlo Immobilis. Ve chvíli, kdy jeho tělo ztuhlo, se mu v očích objevil strach.

 

„Slečna  Grangerová sice může vypadat mladě a neškodně, ale je to velmi schopná čarodějka a ještě k tomu je nestydatě inteligentní.“ Snape to řekl, jako by to byla nejsamozřejmější věc na světě.

 

Hermiona se usmála. „Děkuji vám, pane.“

 

„To nebyla lichotka, slečno Grangerová, jen pouhé konstatování,“ řekl Snape na svou obranu, když se dívka stále usmívala. „A buďte tak laskava a zrušte to kouzlo, nebo plukovníka klepne pepka.“

 

„Ach, promiňte,“ omlouvala se Hermiona a rychle ukončila prokletí.

 

„Co to sakra bylo?“ vykřikl plukovník a vyskočil rychle na nohy, jako by se chtěl ubezpečit o tom, že se opravdu může hýbat.

 

„Jen základní kouzlo, které vás zadrží,“ vysvětlila mu Hermiona klidně. „Omlouvám se vám, jestli to bylo pro vás děsivé…“

 

Plukovník si upravil sako. Vypadal velmi rozrušeně. „Tahle ta věc, to je kouzelná hůlka?“ zeptal se nevěřícně a změnil tím téma.

 

„Ano, je,“ přikývla Hermiona. „I když byste měl vědět, že ti nejmocnější kouzelníci… jako je Harry a profesor Snape… se snadno obejdou i bez ní.“

 

Plukovník si prohrábl vlasy. „Je opravdu velmi těžké něco takového přijmout, víte. Kouzla… vrážíme miliardy do vývoje nových zbraní a potom přijde dívka s kouskem klacku...“ zavrtěl hlavou.

 

Hermiona vstala. „To není dobrý nápad, zkusit zneužít kouzelníky k tomu, aby bojovali vaše války, pane,“ řekla tiše.

 

Otočil se a prudce se na ni podíval.

 

„Druhá strana by okamžitě udělala to samé. Existují dobří a špatní kouzelníci, pacifisté i žoldáci, je to stejné, jako ve vašem světě. Škody, které tím můžete způsobit, by byly… otřesné. Podívejte se na Harryho,“ selhal jí hlas. „On je pravděpodobně nejsilnější kouzelník tohoto století. Zabil bastarda, který terorizoval náš svět a ten váš chtěl vyhladit, nebo uvrhnout do otroctví. Přitom Harry…“ polkla. „Podívejte se na něho, jaká má zranění. Snažil se nás všechny chránit. A teď…“ odvrátila se.

 

Hermiona tiše vzlykla. Do té doby byla tak tichá a vyrovnaná, že Severus, který byl už od začátku bitvy ochromený strachem o Harryho, si najednou uvědomil, že ani on se nechová jako obvykle a nasadil svůj tradiční výraz.

 

„Slečno Grangerová,“ řekl chladně, „jestli vám to pomůže, tak se v duchu modlete, ale nedělejte nám ostudu tím, že tady budete popotahovat.“

 

Plukovník se podíval překvapeně na Severuse. „Mláďata,“ řekl opatrně. „Je to pochopitelné. To je důvod, proč by mladé ženy a muži neměli bojovat společně bok po boku. Je totiž nevyhnutelné, že někteří spolu naváží romantický vztah…“

 

Hermiona se na něho obrátila a pohrdavě si odfrkla.

 

„Řekové posílali své bojovníky do bitev v párech, protože vzájemná láska mezi nimi byla výhodou na bitevním poli,“ poznamenala a vztekle si otřela oči.

 

„Oni ale neposílali do boje dívky, slečno Grangerová,“ řekl plukovník povýšeně.

 

„Ne, to nedělali.“

 

„Na co tedy narážíte?“ zamračil se plukovník.

 

„Já vím, že láska ve vás nevyvolá nějaké zvláštní bojové schopnosti, ale dá vám důvod, proč se bít. Nemám s Harrym žádný romantický vztah, ale už dlouho ho mám ráda jako přítele. Má mou podporu a naprostou důvěru. Měla jsem tu čest ho velmi dobře poznat, ale v našem světě je mnoho lidí, kteří ho následovali, aniž by jej znali osobně. Byl po celý svůj život pro naši stranu symbolem svobody, a jak se ukázalo, ne bez důvodu. On není žádné „mládě“, ale muž s neuvěřitelnou silou. Navenek možná vypadá velmi mladě, ale je to jen zdání.“

 

 

„Pan premiér a pan Brumbál říkali něco podobného,“ přikývl plukovník a jeho hlas zněl poněkud rozpačitě. „Omlouvám se, nechtěl jsem vás urazit. Předpokládal jsem, že jste tady jako jeho blízká přítelkyně.“

 

„V té roli jsem tu já,“ řekl Severus hladce. „Slečna Grangerová je tu proto, že se dobře orientuje ve světě mudlů… tedy ve vašem světě… a je tu vlastně jako takový tlumočník.“

 

Plukovníkovo obočí se spojilo do jedné linky. „Ve vaší jednotce zjevně panují velmi úzké vztahy, když cítíte takovou zodpovědnost za své vojáky, kdokoliv na vašem místě by…“

Severus si povzdechl. Nebylo v jeho povaze diskutovat o svém soukromí. Ale na druhou stranu nechtěl zapírat svou roli v Harryho životě. Jeho milenec ho mohl potřebovat a volat ho. Kdyby k tomu došlo, Severus chtěl, aby ho k němu okamžitě zavedli, proto se rozhodl uvést vše na pravou míru.

 

„Dovolte, abych vám vysvětlil situaci. Váš voják byl hrubý, protože byl přesvědčen, že byste nechtěl být rušen kvůli dvěma teploušům. Pokud je to skutečně pravda, tak požádám ministerského předsedu vaší vlády, aby zajistil přesun pana Pottera do jiného zařízení, jakmile bude schopen převozu. Harry a já jsme partnery v každém slova smyslu. A upřímně řečeno, je mi naprosto jedno, jestli to někomu vadí nebo ne, ale nesnesu ani náznak negativního přístupu či dokonce neslušnosti vůči panu Potterovi, jen proto, že je mu dobře s osobou, která je bezpochyby stejného pohlaví a ještě k tomu dost stará na to, aby byla jeho otcem. Nebudu rozebírat dopodrobna náš vztah, ale nehodlám předstírat, že neexistuje, jen proto, abych ušetřil něčí city… Jediné, na čem mi záleží, je Harry a to, aby se mu dostalo té nejlepší péče. Mám si tedy zařídit schůzku s premiérem?“

 

Hermionu udivil jeho arogantní tón a skoro jakoby slyšela šustění hábitu, který obvykle nosil na svých hodinách. Dokonce, i když seděl na nemocničním lůžku, vyzařoval sílu a tak moc se na první pohled lišil od konvenčních představ zženštilého homosexuálního muže, až to Hermioně vyvolalo na tváři úsměv.

 

Plukovník na něho zíral a mnul si bradu. „Netušil jsem…“

 

„A proč byste měl? Říkám vám to jen proto, že nemám v úmyslu skrývat pravdu o svém partnerovi v době, kdy mě nejvíc potřebuje,“ řekl Severus chladně. „A nemusíte mít žádné obavy z toho, že bychom… svou náklonnost… projevovali na veřejnosti.“

 

„Samozřejmě, že i v naší armádě jsou homosexuálové a lesbičky,“ prohlásil plukovník, „ale nejsem si jist, jestli jich máme dost na to, aby pokryli…“

 

„Nežádal jsem pro Harryho homosexuální hlídky,“ odfrknul si Snape. „Jen lidi, kteří s jeho orientací nebudou mít žádný problém.“

 

„Jistě,“ přikývl plukovník a přemýšlel, jak by mohl o svých lidech získat informace tohoto typu.

 

„Pane, strážný, který s námi byl naposledy, by vám v tom mohl poskytnout potřebné informace,“ navrhla Hermiona, když pochopila, kudy se ubírají jeho myšlenky. „Zdá se, že ten s tím problém nemá.“

 

„Děkuji,“ kývnul plukovník. Narovnal se a potřásl si rukou nejdřív s Hermionou a potom se Severusem.

 

„Dovolte mi, abych vám ještě jednou vyjádřil svou vděčnost a… svou účast… když teď vím, jak je pan Potter důležitý, jak pro váš národ, tak pro vás osobně. Kdybyste měli pocit, že vám můžu být jakkoli nápomocen, neváhejte mně dát okamžitě vědět. Celou situaci budu pochopitelně bedlivě sledovat a budu ve spojení s tím, kdo bude jmenován jako jeho kontaktní osoba. Předpokládám, že to budete vy, profesore Snape?“

 

Severus se poprvé ve svém životě soustředil jen na několik příštích hodin a ne na vzdálenou budoucnost.

 

„Dáme vám vědět,“ řekl neurčitě.

 

„Pane?“ ozvala se Hermiona, když už byl muž na odchodu. „Mohl byste nám prosím zajistit mobilní telefon, abychom mohli uskutečnit potřebné kontakty?“

 

„Zajisté. Dám vám sem jeden přinést,“ kývl hlavou a odešel.

 

Do místnosti vklouzla nová stráž. Hermiona zahlédla i dalšího vyššího důstojníka venku, kterého zřejmě plukovník požádal, aby tam zůstal, protože jejich původní stráž odešla s ním.  

 

Podívala se na Severuse.

 

„Musíme zjistit, kolik Smrtijedů uteklo. Střeží nás podezřele moc lidí.“

 

»«

 

V Malfoy Manor byla Narcisa probuzena třesoucím se domácím skřítkem.

 

„Paní! Paní Malfoyová!“

 

„Libby, co se pro Merlina děje?“ zeptala se Narcisa a posadila se na posteli.

 

„Pán říká, že se máte rychle obléct, madam. Prý je to naléhavé!“

 

Narcisa věděla, že jsou situace, kdy musí Luciuse bezpodmínečně poslechnout. Rychle vklouzla do županu, oblékla si ponožky, nazula boty, uhrábla si vlasy a svižně se rozeběhla po schodech dolů.

 

„Kde je?“ zeptala se skřítků, kteří se krčili v hale. Do nosu jí praštil zápach, jakoby se v domě něco pálilo.

 

„V knihovně, paní,“ odpověděl jeden z nich a třesoucí se ručkou naznačil směr.

 

Narcisa tam s rostoucími obavami rychle zamířila. Když rozrazila dveře, tak první, co spatřila, byla Luciusova hůlka, mířící jí do obličeje.

 

„Ciss.“ Zastrčil chvatně hůlku do své vycházkové hole a dál házel věci z psacího stolu do kufru. To, že jedna z knihoven byla v plamenech, absolutně ignoroval.

 

„Luciusi! Co to děláš?“ srdce ji bušilo, jako by jí mělo každou chvíli puknout.

 

„Temný pán je mrtev.“ Vytrhl několik listů ze složky, ty hodil do kufru a zbytek odhodil na zem. Otočil se k portrétu Nera Malfoye a položil ruku na zlověstně vypadající tvář svého předka.

 

Narcisa zalapala po dechu.

 

Portrét se rozplynul a na jeho místě se objevily dveře. Lucius položil ruku na kliku a zaskřípal zuby. Než kouzlem zabezpečené dveře otevřel, klika mu spálila dlaň.

 

Průchod poslední naděje.  

 

Narcisa o něm jako dítě slýchala historky.

 

Po celou dobu, co žila na panství, však tyto dveře nebyly otevřeny, ani když před šestnácti lety Voldemort padl.

 

„Je opravdu mrtvý?“

 

„Ano. Potter se Severusem se o to postarali.“

 

„Severus?“

 

„Ano,“ zasyčel Malfoy. „Ten zrádce!“

 

„Kdy se to stalo?“ ptala se Narcisa s hrůzou v očích. „Co je s Bellatrix?“

 

Lucius jí popadl za krk a přitiskl ji na zeď.

 

„Nezeptáš se, co je s tvým synem? Ty to víš, že? Věděla jsi to?“ zavrčel a mlátil jí hlavou o zeď.

 

„Draco tam byl?“ vytřeštila Narcisa v hrůze oči. „Je v pořádku? Není zraněný?“

 

„Bojoval s Potterem,“ řval Lucius zběsile. „Věděla jsi o tom, že náš syn je přeběhlík? Kurva, Ciss, mluv, chci pravdu!“

 

Narcisa se sotva nohama dotýkala podlahy. Ještě nikdy nebyla ze svého manžela tak vyděšená, přesto si nedokázala pomoci a cítila nesmírnou úlevu. Její Draco bojoval na straně vítězů.

 

„Nic jsem nevěděla! Pusť mě! Byl zraněn?“ dostala ze sebe i přes to, že jí Lucius rdousil.

 

„Ty z toho máš radost,“ šeptal jí její muž do tváře a obezřetně si jí prohlížel.

 

„Pusť mě!“ vzepřela se a kopla ho do holeně.

 

Lucius ji stiskl pevněji, pak se zasmál a odhodil ji od sebe.

 

„Nikdy jsi neměla Temného pána ráda,“ odvrátil se.

 

Narcisa ho uchopila za ruku. „Je zraněný?“ zeptala se znovu.

„Nezabil jsem ho. Ale měl jsem to udělat.“

 

„A ukončit tak rod Malfoyů?“

 

„Po takovém zneuctění? Ano, měl jsem to udělat!“

 

„Vítězství není žádná hanba!“ odsekla Narcisa. „To se učil každý Malfoy už od kolébky! Takže neobviňuj svého syna za to, že si vzpomněl na tvá slova a choval se podle nich!“

 

Lucius se divoce zasmál. „Zabezpečil jsem celý dům. Ani ministerstvo, ani můj syn ho nedostanou. Jdeš se mnou, Narciso? Pokud zůstaneš, tak na tebe čeká Vdovský dům.“

 

Vdovský dům… domov pro ovdovělé ženy Malfoyů, když jejich synové převzali panství a titul. Co tím chce Lucius naznačit?

 

„To neuděláš…“ řekla naléhavě.

 

„Zabít se? Samozřejmě, že ne. Odejít do exilu a znovu se sjednotit? Nepochybně. Rozhodni se hned, drahá choti.“

 

»«

 

Připomínám trochu nápadněji než minule, že se blíží oslava 75% a zatím přišel jen příspěvek od nadin... U takto dlouhé povídky je opravdu potřeba celý tým povzbudit, aby neupadl do letargie... a tady máte jedinečnou příležitost nalít svými příspěvky trochu energie do našich žil a povzbudit tak naši upadající morálku... jen tak mimochodem... dnes je to dvanáctý den, kdy jsem nepřeložila ani písmeno z povídky a jedeme ze zásob... ale ty se tenčí.... a tenčí... a tenčí...

 

Poslední komentáře
21.03.2010 10:17:55: Safra, já jsem asi něco přehlídla smiley${1}, kdypak bude další díl smiley${1} ?
21.03.2010 08:11:50: Nerla - co blázníš!!! Je milé mít čtenáře, který pravidelně komentuje... opravdu nám to dodává elán ...
21.03.2010 01:26:26: (Ha, ještě zela OTčkově se ozývám proti zcela nestoudnému přijetí tvojí pochvaly od Mae. I ona to če...
21.03.2010 01:24:12: Vím, jsem jen příživník a parazit, který sice neposílá příspěvky k narozeninám, zato ale stoná po da...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.