Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 21 - 30

30/B - Věci nejdou podle plánu

Děkuji všem, co se činíte a komentujete pod kapitolami. Následující kousek je pro Vás:  Airiny, Ajka, Alexia, Anfulka, Anna, Beruška, EliotSnape, Elza, Falkira, gleti, Hajmi, Hatifnatif, helush, jahavi, Jana, Janica, K.Brauwn, Lady_Pollo, Leňule, MIREK, Nade, nadin, Nerla, Nikol, Profesor, Saskya, Severina, Shelis, Slimča, Tereznik, whampingwillow

Když jsem vás seřadila podle abecedy, tak je vidět že v začátku vašich nicků, je zastoupena většina jejích písmen... Jsem zvědavá jestli se vám někdy podaří sejít se s komentáři v takové skladbě, aby ani jedno písmeno abecedy nechybělo... 

Ještě jednou Vám všem děkuji a doufám že si následující kapitolu užijete...

»«

Vstali z pohovky, přičemž Harry se Severusovy ruky přidržel o chvilku déle, než to bylo nutné, když mu pomáhal vstát. Severus mu podal flakón s lektvarem a Harry jej polknul jedním douškem.

 

Věděl, že teď už není cesty zpět. Tímto krokem to potvrdil.

 

Vyšli z místnosti.

 

Hermiona se na ně podívala a usmála se.

 

Severus přešel k místu, kde stáli Hestia s Ronem a dívali se na několik narychlo načrtnutých plánů na pergamenech. Něco jim tiše řekl a oni přikývli. Potom krátce promluvil s Brumbálem, který zakašlal, aby si zjednal pozornost. Místnost ztichla.

 

„Poslyšte všichni. Uklidněte se, musíme ještě projednat poslední detaily. Jak jistě víte, Harry se soustředí výhradně na Voldemorta. Vy všichni ostatní se mu pokusíte k němu vyčistit cestu. Jakákoliv kouzla či kletby jsou za této situace přípustné. Použijte cokoliv, co vám pomůže dosáhnout toho nejlepšího efektu. Cílem je ukončit tuhle válku. Otevřeně na nás zaútočila velká armáda a po té, co jsem podal zprávu na Ministerstvo, přišlo nám od nich povolení, bránit se stůj co stůj. Totéž nám píše ministerstvo Francie a Spojených států.“

 

Přes celou místnost se přelila vlna emocí.

 

„Mohl bych také něco říct?“ ozval se Harry.

 

„Samozřejmě.“

 

Harry si byl vědom všech pohledů, které se na něho upínaly a nejvíc toho Severusova. „Mrzí mě, že nemáme dost lektvaru pro každého. Já už jsem si svou dávku vzal, takže musíme jednat ihned. Vytvořím štít, který nás všechny ochrání...“

Někteří zalapali po dechu a jiní něco mumlali, ale Harry jim nerozuměl.

 

„Prosím,“ zvedl ruku a zjednal si tak ticho. „Nebudu schopen ochránit rodiče, takže to mějte na paměti. Jednejte tak rychle, jak jen budete schopni. Budu držet štít tak dlouho, jak jen to bude možné, ale musím si zachovat dost síly na zničení Voldemorta. Budete moct vrhat kletby a budu vás při tom chránit, dokud budu schopen udržet štít, takže využijte tento čas na maximum. Nedržte se zpátky, prosím.“

 

„Budeš schopen vytvořit takový štít a přitom vykonat to, co musíš?“ zeptal se Brumbál s obavami.

„Budu,“ řekl Harry pevně, „Ale zruším ho, pokud  budu muset. Pokusím se vás před tím nějak varovat... hmm... co mi navrhujete?“

 

„A co třeba zakřičet: K zemi!“ navrhl se smíchem Fred.

Harry se usmál. „To nejspíš budu potřebovat Sonorus, že?“ souhlasil k všeobecnému veselí.

„Albusi, zůstanete tady a budete držet ochrany?“ zeptal se Pastorek.

 

„Ne, Minerva a Kratiknot už slíbili, že se o to postarají.“

 

Harryho obočí se stáhlo do ostré linky, když nad tím uvažoval. „Ne,“ prohlásil rozhodně.

Všichni na něho pohlédli.

 

„Je mi to líto,“ řekl, „ale...“ rozhlédl se po místnosti a setkal se s Nevillovým pohledem.

 

„Tak to tedy ne,“ řekl Neville. „Chci bojovat…“

 

Harry zavrtěl hlavou. „Je mi to líto, Neville. Prosím.“ Podíval se na ostatní. „Potřebuji, aby Neville podržel ochrany hradu. Profesorka McGonagallová a profesor Kratiknot by se měli postarat o děti, které jistě budou vyděšené. A budou také naší poslední linií obrany.“

 

Všichni se otřásli při představě, co jeho slova znamenala.


„Longbottom se nemůže sám postarat o obranu hradu, vždyť je to ještě dítě,“ vykřikl kdosi úzkostlivě.

Harry se narovnal. „Neville je opravdu velmi mocný kouzelník. A ochrany ho přijaly.“ Místností se rozlehl tlumený šepot. Harrymu bylo divné, že se jeho dřívější slova o posílení ochranných kouzel obešla bez komentářů. Vždy se předpokládalo, že jen hlavy kolejí a ředitel jsou schopni pracovat na ochranných kouzlech hradu. „Víte přeci, že když jsme testovali lektvar, tak vás Neville byl schopen přemístit dovnitř ochranných bariér i ven,“ řekl v reakci na jejich mumlání.

„Myslel jsem si, že jsme tehdy žádné bariéry překonat nemuseli, když jsme byli venku a ne uvnitř hradu,“ řekl Fred.

Harry zavrtěl hlavou. „My dva s Nevillem jsme jediní kouzelníci, kteří se dokážou přemístit do Bradavic a ven z nich, nemluvě o přemisťování po hradu jako takovém,“ dodal. „Tyto schopnosti jsou pro nás dnes opravdu důležité. Neville má navíc ještě jeden neobyčejně vzácný dar, dokáže rozpoznat magický podpis každého kouzelníka. Neville, byl bych rád, kdybys držel ochrany i proto, abys kontroloval všechny, kteří půjdou z hradu ven a zpátky pustil jen ty, jejichž magické podpisy rozpoznáš. Je to velká zodpovědnost. Žádám toho po tobě moc?“

 

Neville, který byl zpočátku pohoršený při myšlence, že by se měl držet stranou, si uvědomil závažnost úkolu, o který byl požádán.

 

Albus vystoupil a s nelíčenou pokorou se zeptal. „Mágu, mohu ti něco navrhnout?“

 

A těchto pět slov ostatním stačilo na to, aby si uvědomili, že Harry opravdu ví, co dělá.


„Samozřejmě, Albusi. Sám jsem vás žádal, abyste byl mým rádcem,“ usmál se Harry.

 

„Mohl bych pomoci Nevillovi? Když zaujmeme pozici na Astronomické věži, tak bychom pomocí dalekohledů, které se otáčejí o 360°, mohli kontrolovat celou oblohu a veškeré pozemky kolem hradu. Můžeme sledovat, co se děje a dělat to, co je nezbytné. Dalekohledy mohou být přirozeně zvětšeny, což nám umožní používat je podobně jako slídivé kukátko. Já mohu držet hrad sám, dokud – tedy pokud k tomu dojde – nebude pod přímým útokem. Neville může chránit vnější hranice a pozemky, což bude mnohem náročnější úkol, než ten můj.“  

 

Harry se podíval na Nevilla. „Bude to pro tebe takhle přijatelné, Neville?“

 

„Bude mi velkou ctí, pane,“ uklonil se Neville lehce řediteli školy.  

 

Šum v místnosti znovu nabral na intenzitě. Mnozí z nich spekulovali o tom, že by Neville mohl mít potenciál na to stát se budoucím ředitelem školy. Vlastně by to mohla být velmi zajímavá volba. 

 

„Tak a teď bychom měli všichni jít,“ řekl Harry. „Věřím, že ve Vstupní síni na nás čeká zástup starších studentů.“

»«          

Opravdu tam na ně čekal obrovský počet studentů z pátého až sedmého ročníku.

 

„Nepodařilo se mi je zastavit,“ řekl Ernie McMillan a s úsměvem se obrátil na Eloise, která stála po jeho boku. Harry zaznamenal Draca a usmál se na něho, byl tam společně s Goylem, Crabbem a Zabinim a několika zmijozelskými šesťáky, kteří začali jásat, jakmile uviděli Severuse. Byla tam i Ginny, Dean, Seamus, Colin a jeho mladší bratr, Parvati s Padmou – vlastně celá bývalá BA. Když je pozdravil, dav mu radostně zařval v odpověď a to zvedlo Harrymu náladu.

 

„Harry, chceš k nim promluvit?“ zeptal se Brumbál.

 

„Ne, udělejte to vy, prosím,“ řekl Harry.

 

Ředitel k nim pronesl krátkou řeč.

 

Harry mezitím přišel k Dracovi a objal ho. Potom si potřásl rukou se všemi zmijozelskými. Ostatní studenti se na sebe podívali a jako by i oni mezi sebe zmijozely přijali. Harry se očima setkal se Severusem a v jeho hřejivém pohledu našel souhlas.

 

„Harry,“ ozval se Brumbál, který najednou stál po jeho boku, „toto by mohla být vhodná chvíle na to, aby se dozvěděli, že jsi mág. To jistě dodá našim mladým bojovníkům kuráž pustit se beze strachu do nepřátel.“

 

Přes své vlastní pochybnosti viděl Harry v takovémto kroku taktické výhody.

 

„Jdu ven se členy Řádu, nemáme času nazbyt. Můžete jim to říct a poslat je za námi.“ Přehodil si přes ramena Severusův plášť a zmizel.

 

»«

 

V příští hodině byl v chladné a temné noci slyšet jen jekot, výkřiky a svištění nejrůznějších kleteb. Obránci hradu opustili ochranné bariéry a zaútočili na Smrtijedy mimo ně na mrazem ztvrdlé zemi.

 

Neville je sledoval až k hranici, potom se přemístil na vrchol věže a díval se dolů k okraji Zapovězeného lesa. Viděl, jak skupina Smrtijedů mizí v lese a pokouší se prorazit si cestu odtamtud. Neville položil ruku na zem a vyzval les a magii země, aby se v těch místech posílily ochrany.

 

Harry netušil, kolik kouzelníků vyřadil z boje. Zabil jen jednoho, hned na začátku a došlo mu, jak obrovské množství energie kletba Avada Kedavra spotřebuje. Do té doby neměl tušení, kolik síly toto kouzlo odebírá, ale teď už chápal, proč kouzelníci používají raději jiné kletby. Rozhodl se proto, že si ji schová pro Voldemorta, protože si uvědomoval, že na zabití toho monstra bude potřebovat opravdu hodně síly. Zatím nebylo po Temném pánovi ani památky a Harry se začal obávat, jestli tato bitva není jen další zástěrka pro to, aby mohl Voldemort nerušeně převzít Ministerstvo, nebo aby v tuto chvíli operoval kdekoliv jinde. I když si nemohl vybavit důležitější místo a také nevěřil, že by měl Voldemort ještě minimálně jednou tolik bojovníků. Jeho lektvar bude spolehlivý ještě další hodinu a potom začne slábnout. Musí se k Voldemortovi dostat co nejrychleji.   

 

I přes to, že byl Harry soustředěný na metání kleteb na útočníky, přivolal si z domku v Prasinkách svou hůlku mága a berlu. Během minuty obojí přelétlo nad hlavami nepřátel a přistálo mu v ruce. Svou obvyklou hůlku si zastrčil do zadní kapsy Severusova pláště, který měl rozepnutý a v silném větru kolem něho vlál.

 

Obrátil se na Snapea, který podle svého slibu stál po jeho boku. „Severusi, musíme se mu vysmívat,“ vykřikl. „Ať všichni vědí, že se Voldemort bojí stanout tváří v tvář mágovi.“


Během několika minut už ta slova létala ve vzduchu. Smrtijedi už předtím slyšeli od studentů z bojiště slova o tom, že Harry Potter je mág, ale nevěřili tomu až do okamžiku, kdy si všimli, že má berlu a hůlku mágů a je připraven k boji.  

 

Náhle se Smrtijedi rozestoupili a objevil se tam Voldemort.

„Mág?“ zasmál se. „Co je to za nesmysl, chlapče? Kde jsi...“

 

„Avada Kedavra!“

 

Harry se zaměřil jen na smrtící kletbu, tak, jak měl v plánu, a nenechal se Voldemortovými řečmi rozptýlit.

 

Bohužel, Voldemort vhodil do dráhy kletby nejblíže stojícího Smrtijeda. Vzápětí se kletbu pokusil vrátit, ale ta se odrazila od Harryho štítu. Kletba byla neskutečně silná, Harry cítil, jak se jeho štít zachvěl, když do něj udeřila.

 

„Ten parchant odčerpává naši moc!“ řval Severus na Harryho.  

 

„K zemi!“ křikl Harry a k jeho nemalému překvapení, to na moment vypadalo, že to Voldemort, zaskočený jeho výkřikem, opravdu udělá.

 

Od této chvíle měl Harry jen jediný cíl. Teď už se o sebe ostatní musí postarat sami.

 

Začali s Temným pánem kroužit kolem sebe a vrhali proti sobě kletby Avada Kedavra a když ty selhaly, tak i jiné kletby, ve snaze prolomit štít toho druhého. Harry jen mlhavě slyšel výkřiky bojovníků po svém boku, po té, co byli zasaženi. Byl překvapen tím, jak je Voldemort pružný a silný a jeho stísněný pocit se pomalu měnil v paniku.

 

On nesmí prohrát!

 

Prostě nesmí!

 

Všichni na něm závisí.

 

Jenže najednou nemohl přijít na to, co má dělat. Jeho jediným plánem bylo dostat se tak blízko, aby mohl toho parchanta zabít.

 

Skoro, jako by si myslel, že ten šmejd tam bude jen tak stát a nechá ho.

 

Musel být opravdu blázen.

 

Ale on přeci cvičil. Po fyzické stránce je připravený a jeho magie je silná...

 

„Harry! vykřikl Severus. „Použij druhou hůlku! Než  odčerpá všechnu naši moc!“

Dokonce i přes to, že se snažil pochopit význam Severusových slov, si Harry všiml, že Voldemortova pozornost zakolísala, jakmile poznal Severusův hlas.

 

Harry jeho chvilkové nepozornosti okamžitě využil. „Avada Kedavra!“ zařval. Nechal padnout svůj vlastní štít a všechnu svoji moc mága opřel do té jediné kletby.

 
Zdálo se, jako by se zpomalil čas. Harry viděl, jak se ty rudé oči s hadími zorničkami nevěřícně rozšířily a jak Voldemort ve chvíli, kdy něj letěla Harryho Avada, křičí nějakou protikletbu.

 

Harry cítil, že ho Voldemortova kletba zasáhla ve stejném okamžiku, kdy Temný pán dopadl na zem.

 



Přiskočil k němu. „Incendio!“

 

Voldemortovo tělo vzplálo. Pach škvířícího se masa cítil každý, kdo stál opodál.

 

Jakmile se začala šířit zpráva o Voldemortově smrti, začala být Smrtijedům horká půda pod nohama a urychleně se přemisťovali z bojiště. Členové Řádu teď sváděli boj o to, pochytat jich tolik, kolik jen mohli.

 

Harry stál nad hořícím tělem a zakrýval si pláštěm ústa a nos, aby necítil ten příšerný zápach. Začal se třást.

 

Kingsley Pastorek k němu přistoupil s hůlkou v pohotovosti, krátce se dotkl jeho ramene a potom kolem něho vytvořil ochranný štít.


Harry instinktivně zvedl berlu a jedinou ranou rozdrtil ještě hořící lebku. Pak začal krátkými údery doslova zatloukat úlomky kostí a mozku do zmrzlé půdy. Nakonec zvedl berlu k nebi. Okamžitě se nad ním shlukly mraky a velké kapky deště dopadaly se zasyčením na tělo, jak je polykal žár ohně.

 

„Zemi a vzduchu, ohni a vodo. Životadárné elementy, vezměte si zpět, co jste stvořily a co může být v budoucnosti lépe využito,“  odříkával Harry. Jako ve snách sledoval jak tělo zvolna pohlcují plameny a cítil, že kouzlo dělá to, oč požádal.

 

Promnul si oči a rozhlédl se. Tu a tam se ještě bojovalo, ale bitva se už chýlila ke konci.

 

Podíval se na Astronomickou věž a doufal, že na něho Neville vidí.

 

„Neville,“ artikuloval jasně Harry: „Potřebuju tě tady.“

 

O chvíli později se Neville přemístil vedle něj.

 

„K čertu!“ zaklel Pastorek, když si uvědomil, do čí hrudi zabodává svou hůlku.

„Skvěle, Harry,“ usmíval se Neville. „Co pro tebe můžu udělat?“

 

„Cítíš tam ještě nějaké známky magického podpisu?“

 

Neville se obezřetně podíval na tělo.

„Ano.“

 

„Do prdele, to snad ne?“ zalapal po dechu Kingsley. Harry jen přikývl.

 

„Neville, musíme to zničit. Severusi!“ vykřikl.

 

O chvíli později se k němu Severus přibelhal.

 

„Jsi v pořádku?“ ptal se ho starostlivě Harry.

 

„Je mrtvý, ne? Pokud ano, tak jsem v pořádku.“ usmál se ironicky Snape.

 

„Je tam ještě magický podpis. Co mám dělat, abych ho zničil?“

 

„Tělem už ses zabýval?“

 

„Odevzdal jsem ho živlům,“ přikývl Harry.

 

„Dobrá volba. Měl by se rozptýlit a jeho tělo tak bude navždy zničeno.“

 

„Pojďme to tedy urychlit,“ navrhnul Harry. „Chci mít jistotu.“

 

„Máme použít magii země, nebo svou vlastní?“ zeptal se Neville.

 

„Obojí,“ řekl Harry. „Každý použijte jinou sílu.“

 

Všichni tři namířili na hořící tělo své hůlky. Volnou rukou se vzájemně dotýkali toho druhého a společně pronesli zaříkání.  

 

Oheň vzplál tak vysoko, že před ním museli ustoupit, ale neustali v zaříkávání, dokud na zemi nezůstal jen popel.

 

„Neville?“ požádal Harry. „Zkus to znovu, prosím.“ 

 

„Je pryč,“ řekl Neville o chvíli později.

 

„Dobrá,“ přikývl Harry a klesly mu ruce.

 

Rozhlédl se.

 

Bitva skončila. Bylo po všem.

 

„Bože, tolik zraněných...“ zašeptal.

 

„Všem se dostane pomoci,“ řekl Neville. „Já je můžu dostat letaxovou sítí ke Svatému Mungovi a madam Pomfreyová už má připravený provizorní špitál ve Velké síni.“

 

Harry přikývl.

 

Náhle pocítil téměř smrtelnou únavu a věděl, že doba působení lektvaru právě skončila.

 

„Harry?“ Severusův hlas zněl ustaraně a jako by k němu přicházel z velké dálky.

 

Harry padl na kolena.

 

Jeho tělo sebou škublo, jako by byl zasažen kletbou.

 

Vykřikl.

 

Zašmátral si rukou uvnitř pláště.

 

Když ruku vytahoval, ani nepotřeboval světlo ze Severusovy hůlky, aby věděl, že to teplé a mokré na jeho prstech je krev.

 

»«

 

Pokračování příště...

 

A než tady bude další kapitola, tak se můžete rozptýlit u devátého kola tipovací soutěže hádej-kdo-jsem.

 

 

Poslední komentáře
20.12.2010 20:48:17: Teraz mám strach čítať ďalej. Toto mohol byť dokonalý koniec, nebyť toho zranenia. Dúfam, že ho Drac...
08.03.2010 00:54:54: Tak popis toho, jak kouzlí mágové mně fakt dostal. A konečné ověřování podpisu mrtvolky Voldyho taky...
04.03.2010 01:40:44: ....je po půlnoci smiley ale kus nikde...škoda...tk jdu tedy spát smiley a budu se těšit na ráno smiley...
03.03.2010 20:00:05: Nikol, další kus kapitoly je na cestě... přidám buď po půlnoci, nebo zítra ráno...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.