Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 21 - 30

29/B - Vzájemné poznávání

Dnešní věnování je pro: Aduska, Janica, oronis, Anna , Nade , Ajka , Slimča, Falkira, Jikita, Severina, Bellatrix Black Lastrang, Leňule, nadin , Elza, Hajmi, Peťan , Profesor, Lady Slashet, Dashad, MIREK, Jahavi, Teressa, Terízek, soraki, Saskya, Airiny,  Anfulka, Jani , Zulík ... koukám, že Vás co jste pilně komentovali je pěkná hromádka... chválím, takhle to má vypadat...

»«

Cestou do knihovny potkal Harry Nevilla, vracejícího se ze skleníků.

 

„Dnes ses zdržel,“ zkonstatoval Harry, když společně stoupali po schodech.

 

„Tam venku čas hrozně letí.“

 

„Jak to jde?“

 

„Ve sklenících je všechno v pořádku, ale nedaří se mi s rostlinou Ercandaeia farlica,“ odpověděl Neville zklamaně.

 

„Stále se snažíš posunout její vývoj o padesát let?“

 

„No, to už se mi povedlo,“ řekl Neville věcně, „ale ona nechce opět kvést. Něco musí být špatně, ale nemůžu přijít na to co.“

 

„Jsem ti opravdu vděčný za všechno, co děláš, Neville,“ řekl Harry vážně.

 

 „Nedělej si starosti, pro mě je to zábava! Jen mě trápí, že se mi nedaří.“

 

„Dobře.“

„A pokud by to opravdu nešlo, máme nějaký náhradní plán, Harry?“

„Myslím, že Ron se svou skupinou na tom pracují. Máš pravdu, potřebovali bychom náhradní řešení, ačkoli si všichni musíme uvědomit, že útok může přijít prakticky kdykoliv, nehledě na naše plány.“

 

Neville vážně přikývl.

 

„Kdo umřel?“ zeptal se Draco, který scházel naproti nim po schodišti.

„Cože?“

 

„Máte protažené obličeje.“

 

„Ne, vůbec nic se neděje,“ řekl Neville. „No, jen nemám štěstí s Ercandaeia farlica – vymýšlíme alternativní možnosti.“

 

Draco se ohlédl. Byl opatrný, i když mluvili jen o zahradničení. „Jdu si do kuchyně pro nějakou svačinu. Přidáte se ke mně?“

Oba Nebelvíři pokrčili rameny, přikývli a vydali se s ním zpět dolů.

 

Když dorazili do kuchyně, mohli se domácí skřítci přetrhnout, aby je obsloužili.

 

„Fuj! Oproti tomu, jak je venku, je tady strašný vedro,“ řekl Neville. Svlékl si hábit i svetr a šel si k umyvadlu umýt ruce.

 

Draco si všiml, jak si pečlivě vykasal rukávy a systematicky si drhne nehty kartáčkem a jak se mu při každém pohybu napnul biceps. A jeho zadek vypadal v těch  těsných kalhotách tak pevně.

Merline! Na co to myslím! Plísnil se Draco.

 

Podíval se na Harryho, ale ten právě mluvil s jejich starým skřítkem Dobbym a tak se podíval nazpět. Jak by asi Nevillova stehna vypadala, kdyby byl nahý? Draco ho ještě nikdy neviděl ve školní posilovně, ale nepochyboval o tom, že má vypracované svaly.

„Také jsem byl v šoku, když jsem si poprvé uvědomil, jak skvěle Neville vypadá,“ řekl tiše Harry a posadil se.

Draco otevřel ústa v protestu, ale Harry ho uklidňoval. „To, že sis toho všimnul, vůbec neznamená, že jsi gay, Draco. Jen to, že jsi pozorný,“ řekl jemně.

 

Dracovi se roztočila kolečka v hlavě na plné obrátky. „Takže ty a Nev...“

 

Harry se zasmál. „Ne! Ani nevím, jestli ho přitahují muži! Mám se ho zeptat?“

 

„Ne!“

„O čem si tam povídáte za mými zády?“ zeptal se Neville a podíval se přes rameno.

 

„Jen jsem obdivoval tvůj zadek!“ zasmál se Harry.

„To ti tak věřím,“ Neville se obrátil zpět a zavřel vodu, utřel si ruce a šel k nim.

 

Jak Draco seděl a díval se před sebe, měl oči ve výšce Nevillova poklopce. No mohl se dívat jinam?

 

Proč si nikdy nevšiml, že by měla v kalhotách Hermiona tak krásně tvarovaná stehna, která by se jí napínala pod látkou, když prochází kolem něho... ne, on se nebude dívat na Longbottomovo tělo. Ani si ho nevšimne. Rozhodně ho nebude jakkoliv hodnotit. To ani náhodou, polkl na sucho Draco.


„Ty ale opravdu máš moc pěkný zadek,“ řekl Harry přátelsky, jako by to byla zcela normální běžná poznámka. „Ale ty sám to těžko můžeš vidět.“

„Ne, leda že vytvoříš kouzlo zrcadlení,“ řekl Draco bez rozmýšlení.

 

Oba kluci se na něho podívali.

 

„No a co?“ ohradil se Draco a snažil se nečervenat. „Musím se ujistit, že mi oděv všude dobře sedí, ne?“

 

Oba se zasmáli.

 

„Jděte ho hajzlu,“ řekl Draco konverzačně.

 

V příjemném tichu společně jedli koláč a popíjeli čaj.

 

Jak se v životě všechno mění, pomyslel si Harry.

Jestliže všichni přežijou, budou takhle i po létech spolu v poklidu sedět?

 

Byl velmi rád, že je oba má. A samozřejmě Severuse, který právě teď na něho čeká ve sklepení. 

„Zkoušeli jste vařit lektvar i jiným způsobem?“ zeptal se Neville konečně. „Mám takový strach, že to celé na mně ztroskotá.“

 

„Neville, to co se ti povedlo, je takový malý zázrak,“ ujišťoval ho Harry. „Máme ještě jednu dávku, která mi dá čtyřnásobnou sílu, viď? Obrátil se na Zmijozela.

 

Draco přikývl.

 

„Pokud dojde na nejhorší scénář a oni zaútočí ještě před tím, než budeme připraveni, tak se napřed postarám o Voldemorta, se Smrtijedy si můžeme dělat starosti později.“

 

„To si vážně myslíš, že to bude taková hračka?“ ozval se Draco pochybovačně.

„Já nevím,“ řekl Harry upřímně. „Ale takový je plán. A myslím, že bych ten lektvar měl raději u sebe mít po celou dobu. Pro jistotu.“   

 

„Dobře, to je dobrý nápad. Přelijeme ho do nějaké nerozbitné lahvičky,“ přikývl Draco.

 

Neville se na něho ostře podíval „Tvůj otec ti nic nenaznačil? Promiň, nechtěl jsem tě požádat, abys donášel na vlastního otce,“ pronesl Neville omluvně, když si uvědomil, co vlastně řekl.

 

„Budu bojovat proti němu,“ řekl Draco tiše. „Ale pevně doufám, že mu v bitvě nestanu tváří v tvář.“

 

„Merline, jen to ne,“ řekl Neville k Dracovu překvapení.

„Ne, nic neříkal,“ dodal Draco. „Tedy nic užitečného. Mluvil jen o mé budoucnosti,“ ušklíbl se.

 

„Chceš si o tom promluvit, nebo raději ne?“ zeptal se Harry opatrně. Doufal, že Lucius Malfoy brzy ztratí nad budoucností svého syna moc.

„Ne, už jsem mluvil s Grangerovou.“

 

„S Hermionou,“ opravil ho Harry, ačkoliv ho víc zaujalo, to že s ní o tom Draco mluvil. To je skvělé!

 

„Jo. Poslyš, Neville,“ změnil téma Draco, „Chceš, abych se podíval na tu rostlinu? Sice si uvědomuji, že nejsem takový expert na kytičky jako ty, ale mám potřebné znalosti o tom, jak se dá která využít při vaření lektvaru.“

 

Neville se posunul. „No, to je dobrý nápad, ale nejdřív bych se musel zeptat, jestli s tím souhlasí jejich vlastník,“ řekl a po očku se podíval na Harryho.

 

„Aha, myslel jsem, že ji pěstuješ ve školních sklenících.“

 

Neville zavrtěl hlavou.

 

„Není to doufám někde v Číně, nebo tak nějak?“

 

Neville se zasmál. „Není, a díky Merlinovi, že ne, vzhledem k tomu, kolik péče denně potřebuje. Pěstuji ji... v zahradě, která patří partnerovi profesora Snapea,“ dodal, když viděl, že se ho Harry nepokouší zastavit.

 

„Opravdu?“ ozval se Draco nadšeně. „Setkal ses s ním? A jak jsi k té práci přišel?“

 

„Na doporučení profesora Snapea.“

 

„To není možné!“

 

Neville se rozpačitě usmál. „Ano, taky jsem byl v šoku, když jsem to zjistil.“

 

„A jaký je, ten jeho přítel? Chci detaily, Neville!“

 

„Od kdy jsou Zmijozelové tak lační na drby o vedoucím vlastní koleje?“ zeptal se Harry.

 

„Mluvíme o něm jen uvnitř vlastní koleje, takže se to jako drby nepočítá,“ vysvětlil Draco vesele.

 

Neville si odfrknul. „Ale proč bych ti měl něco říkat?“

„Protože toho chci o něm vědět víc!“

 

„Ale já ti nemám co říct,“ prohlásil Neville.

„No tak, musíš se s ním přece vídat, když pro něj pracuješ!“

 

„Myslel jsem, že si říkal, že byl na té velké slavnosti na Malfoy Manor,“ snažil se Neville vyhnout odpovědi.

 

„Jo, otec říkal... že se Snape od něj málem nechal vykouřit, zatímco je sledovali,“ ušklíbl se Draco, když Neville poprskal čajem celý stůl a Harry zrudnul jako řepa. „Táta jim nabídl klidné místo, kde by měli soukromí, ale oni místo toho odešli. Škoda. Vsadím se, že by je zavedl do místnosti s oboustranným zrcadlem.“  

 

„Cože?“ zaječel Harry.

 

„No tak Pottere, děláš jako bys nebyl gay! Snad se mě tady nechystáš umravňovat?“

 

„Ty by ses vážně díval?“ zalapal po dechu Harry. Ach můj bože... za co...


„No, Snape je vcelku ošklivý, ale myslím, že pod tím vším textilem má ucházející postavu,“ uvažoval Draco nahlas.

 

„Nevěděl jsem, že jsi gay,“ ozval se Neville překvapeně. 

 

„Nejsem!“ řekl Draco rychle a vyhnul se Harryho pobavenému pohledu. „Já jen... je to Snape, chápeš? Je těžké si ho představit při sexu. Je celý takový... toporný a odtažitý.

 

Harry se málem udusil. Toporný a odtažitý? Ta dvě slova v něm vyvolala představu ztopořeného Snapea a jeho prsty... jak se odtahují (a pak zase vnikají dovnitř jeho těla) a okamžitě se vzrušil.

 

Neville zčervenal.

 

„Sakra, netušil jsem, že Nebelvíři jsou takový citlivky,“ ušklíbl se Draco. „Neříkejte mi, že jste oba ještě panicové?“

 

„Myslím si, že je na čase změnit téma,“ zaskřehotal Harry. „Nelíbí se mi, kam ten rozhovor směřuje! A nemyslím si, že člověk musí být panic, aby viděl něco divného na tom, že někdo chce pozorovat dva teplouše při sexu.“

 

„Možná, že tvůj táta je gay,“ řekl Neville a ještě víc zčervenal. „Omlouvám se, takové věci bych říkat neměl. I když ty to děláš dost často,“ podíval se na Draca.

 

„Samozřejmě, že není,“ protestoval Draco. „Jak si myslíš, že bych se sem jinak dostal?“

 

Harry se rozhodl, že bude lepší, když bude mlčet, ale byl tam ještě pořád Neville.

 

„No a proč jsi tedy jedináček?“ zeptal se, „a to navzdory faktu, že tvá matka vypadá jako královna víl.“

 

„To se tak dělá, víš?“ usmál se Draco. „Oni potřebují jen jednoho dědice. A krom toho moje matka je ráda krásná a štíhlá, tak proč by si kazila postavu dalšími dětmi?“

 

Neville se na něho podíval. „A tobě nikdy nevadilo, že jsi jedináček? Tedy chci říct, že všichni tři jsme vyrůstali sami. Ale já bych byl opravdu rád, kdybych mohl mít bratry a sestry,“ přiznal Neville, přičemž si uvědomil, že tohle téma není o nic lehčí než to předchozí. 

 

Draco nevěděl, co na má to říct. Když byl malý, tak si hrával s domácími skřítky, ale když vyrůstal, tak začal podvědomě napodobovat svého otce a přestal se k nim chovat jako k bratrům a sestrám. Ve svém okolí měl samé jedináčky. Pansy vyrůstala sama, stejně jako Greg a Vince. Oproti tomu Blase byl z velké soudržné italské rodiny a setkání s nimi bylo pro Draca jako zjevení. Nejdřív to těžce snášel - když se u nich zastavili a chtěli u nich zůstat na jednu  noc - musel se, byť neochotně, podělit s Blasem a jeho třemi bratry o svou ložnici. Byli tak spontánní, probírali naprosto všechno a Draco se tak bavil, že se málem počůral smíchy. Tehdy si uvědomil, že by se mu to líbilo, ale bylo zřejmé, že nikdy nebude součástí velké rodiny, takže se raději neutápěl ve falešných představách.

 

„Nikdy jsem se tím nezabýval,“ řekl upřímně.

 

Oba pohlédli na Harryho. „Na mě se nedívejte,“ řekl jim. „Dokud jsem se nesetkal s Weasleyovými, tak jsem si myslel, že ve všech rodinách to chodí jako u Dursleyů. Teoreticky měl být Dudley něco jako můj starší bratr. Ale upřímně řečeno, nebylo o co stát.“

 

„Nevycházeli jste spolu?“ zeptal se Draco.

 

Harry se zasmál. „To je slabé slovo. Oni mě nenáviděli a nenáviděli i mou magii. Jako dítě mě k nim strčili a oni neměli možnost odmítnout nebo mě vrátit. Jsem si jistý, že když jsem nastoupil do Bradavic, tak se jim ulevilo.“

 

„Tak proč se tedy vůbec obtěžuješ s tím, že bráníš mudly?“ zeptal se Draco.

 

„No, to bych se zrovna tak mohl po setkání s Voldemortem rozhodnout, že všichni kouzelníci stojí za starou bačkoru,“ odpověděl Harry.


„Řeknu ti to takhle: můj první milenec byl mudla a já bych udělal cokoliv, abych ochránil jeho právo žít na téhle zemi. Je to skvělý člověk.“

 

„Ha! Tak přeci není panic!“ zajásal potměšile Draco. „Pořád na něho myslíš?“

 

„Ne, my jsme se rozešli. Ale znám se s jeho novým milencem, a on je také skvělý, takže jsem rád za ně za oba.“

„Pořád jste v kontaktu?“

 

„Jo, trávil jsem u nich všechny prázdniny, kromě minulých vánoc,“ řekl Harry.

 

„Od kdy?“

 

„Už je to pár let.“

 

„Páni! A to ti nebylo divné, když spolu odešli do ložnice? Nevadilo ti, že je tvůj milenec s někým jiným?“


Harry se usmál a byl zvědavý, jestli se mu podaří Draca rozhodit. „Oni byli oba moji milenci a jsem si jistý, že kdybych se k nim chtěl opět přidat, tak by se nebránili.“

 

„Hej! Zadrž! Jak opět? Tys… to někdy dělal ve třech?“ téměř šeptal Draco a naklonil se k němu přes stůl.

„Jo,“ ušklíbl se Harry.

„Do hajzlu! Ale... jak jste to dělali?“

 

„Ptáš se mě na všechny ty šťavnaté podrobnosti, Draco Malfoyi?“ smál se Harry.

„Ne! Dobrá... ale... mám za to... opravdu jste nikdo na nikoho nežárlil?“

 

„Za předpokladu, že do toho všichni jdou dobrovolně, tak si myslím, že to nehrozí,“ řekl Harry. „Nám se to tedy nestalo.“

 

„Bylo to žhavé?“

„To jistě!“ usmál se Harry. „Ale znám i lepší věci.“

 

„Opravdu?“ řekl Draco nevěřícně.

 

Harry se podíval na Nevilla, který byl nezvykle tichý. Urážel snad jeho přítele tento druh rozhovoru? Bylo těžké odhadnout, na co Neville myslí. Tiše tam seděl a díval se na své ruce, které měl položené před sebou na stole. Možná je na čase změnit téma.

 

„Ano, opravdu,“ přikývl Harry.

 

„Láska a romantika?“ utahoval si z něho Draco. Do koho může být sakra Harry zamilovaný? Nikdy ho s nikým neviděl. Nejspíš to bude zase další mudla. Ale potom by přeci nemluvil jen o ochraně života svého prvního milence…

 

„Myslím, že je čas jít,“ rozhodl se Harry, „Jdeš taky, Neville?“

 

„Vyhýbáš se odpovědi?“ ušklíbl se Draco.

 

„Jo,“ přiznal Harry.

 

Neville popadl svetr a natáhl ho na sebe, pak teprve vstal a oblékl si hábit.

 

Draco vstal. „Jděte napřed, myslím, že jsem byl dnes s Nebelvíry viděn až dost.“

 

»«

„Jsi v pořádku, Neville?“ zeptal se ho ustaraně Harry, když stoupali v tichosti nahoru do věže. „Dotkl jsem se tě nějak? Jestli ano, tak se ti omlouvám...“

 

„Jestli jsem dotčený? Co to máš za blbý dotazy?“

 

„Jsi tak tichý,“ odtušil Harry.

 

„Přemýšlím,“ řekl Neville stručně.

 

„Jo, to se povoluje,“ usmál se na něho Harry. Další minutu, či dvě setrvali v tichu, než Neville řekl: „Můžu se tě na něco zeptat? Nemusíš mi odpovědět, pokud nebudeš chtít.“

 

„Jasně. Ale víš, že o některých věcech nemůžu mluvit, jistě chápeš proč.“


„Byl jsi přesvědčený, že je Cho Changová pro tebe ta pravá, že?“

„Ano,“ souhlasil Harry.

„A kdy ses přeorientoval na chlapy? Co tě k tomu vedlo? A líbí se ti ještě ženy?“

 

„Hej, pěkně po pořádku,“ zvedl Harry ruce v obranném gestu. „Hmm... musím se nad tím zamyslet. Mám dojem, že jsem začal koukat po chlapech to léto, když jsem potkal Dereka. Možná to zní hloupě, ale nikdy před tím jsem o mužských takhle nepřemýšlel. Dursleyovi opravdu nesnášeli homosexuály a já si myslím, že i proto mi vůbec nepřišlo na mysl, že bych mohl být jedním z nich. Tedy samozřejmě, že jsem si všímal toho, jak vypadají hráči Kudleyských Kanonýrů na plakátech u Rona v pokoji. Ale nikdy jsem si neuvědomoval, že bych na ně koukal jiným způsobem, než Ron, i když je pravděpodobné, že tomu tak bylo. Anebo možná, že ne. Prostě se mi líbili, tak jsem se díval. Po tom, co jsem odešel od Dursleyů, začal jsem pracovat pro Dereka a on svou orientaci nijak neskrýval. Ale nesmíš si myslet, že mě svedl,“ řekl Harry spěšně, „To jen, že většina jeho kamarádů byli homosexuálové a já jsem začal s nimi chodit po klubech a víc jsem si jich začal všímat. Kupříkladu Derek byl zvyklý ohodnotit každého muže, kterého jsme na stavbě potkali. Vzpomínám si, jak zuřil, když jsem si domluvil rande přímo v jeho bytě – dokonce třikrát! Myslím, že jsem ho tím chtěl jen vyprovokovat a zjistit jestli má zájem. A potom jsem políbil kluka v klubu a bylo to nádherné. Víš, než jsem políbil Cho, tak ta představa byla pro mě hrozně vzrušující, chápej, první polibek a tak... ale po pravdě, když k tomu došlo, byl jsem tak trochu zklamaný. Ale potom mě políbil ten chlápek a bylo mi asi tak, jako by mi někdo poslal Životabudič nitrožilně přímo do ptáka.“

 

Neville se rozesmál.

 

Harry se usmál. „No a bylo to! Měl jsem chuť jsem křičet a zpívat štěstím. Najednou bylo všechno tak jasné, začal jsem se ohlížet po mužích a oni zase po mně.“

„A co ženy?“

 

„Nepotkal jsem žádnou, která by mě zaujala. S muži je to celkově jednodušší, víš přesně co udělat, abys je potěšil. A mám rád ten pocit tvrdého...“

 

„To už je víc, než potřebuji slyšet, Harry!“ zarazil ho Neville.

 

„Nemyslel jsem na tohle!“ smál se Harry. „No dobrá, tak částečně taky. Ale myslel jsem na mužskou postavu jako takovou, na jejich svaly a jak jsou jiní. Není na nich nic měkkého a vybouleného. Samozřejmě mám rád, když se ke mně Hermiona přitulí, ale nic to se mnou, Bože chraň, nedělá! Ale když se jenom dotknu bicepsu svého milence, tak jsem okamžitě vzrušený.“ Podíval se na Nevilla. „Nechceš mi prozradit, proč se mě na tohle všechno vlastně ptáš? Ale nemusíš mi to říkat.“

 

Neville zavrtěl hlavou. „Jen jsem to chtěl vědět.“

„To je v pořádku.“


O několik metrů později Neville tiše řekl. „Jsem ještě panic.“

 

„No, to přeci není nic, za co by se měl někdo stydět, ale ani být pyšný, nemyslíš?“ řekl Harry uvážlivě. „Abych byl upřímný, tak celému tomu povyku kolem toho nerozumím. Prostě jsi panic a o deset minut později už nejsi. No a co! Zdá se mi hloupé se vůbec takovým detailem zabývat.“

 

Neville se zasmál. „Víš, že jsi legrační?! Díky Harry, přesně tohle jsem potřeboval.“

 

„Všechno záleží jenom na tobě,“ řekl Harry vážně. „Jsi pěkný a milý muž, Neville. A k tomu jsi velmi mocný kouzelník. Najde se spousta holek nebo chlapců, které budeš zajímat. Stačí jen mít v sobě odvahu mluvit s nimi. Měl jsem to štěstí, že ten první krok učinil někdo jiný. Ujišťuji tě, ale že to nejhorší, co se ti může stát, je to, že budeš odmítnut.“

 

Neville přikývl. Došli k portrétu Buclaté dámy.

„Harry, mohl bych... ještě něco...“

 

Harry čekal, až se Neville vymáčkne.

 

„Až půjdeš příště do nějakého mudlovského klubu, mohl bych jít s tebou? Myslím, že bych si taky chtěl vyzkoušet ten líbací test.“ zrudnul Neville.

 

„Jistě,“ přisvědčil Harry a vešli otevřeným vchodem dovnitř.

 

»«

 

....a jelikož začíná olympiáda, neočekávejte další kapitolu tak úplně moc brzy... je mi líto, ale tentokrát asi nepomůže ani to smutné oko... Niki

 

 ...když už nebudete svá smutná očka házet po Niki, která poctivě fandí všem našim borcům, můžete svůj zrak zaměřit na další z obrázků v naší soutěži hádej-kdo-jsem...  

Sall

 

 

 

 

 

 

Poslední komentáře
28.10.2014 22:48:06: začíná se oteplovat, ta povídka je nádherná, ale není tam příliš mnoho sexu, lásky, homosexuálů? pře...
08.03.2010 00:22:21: Teda chlapské hovory v kuchyni se vážně povedly! Krása a dík!
22.02.2010 22:17:03: Výborně Sall. Tak mě napadlo, povídka tohoto rozsahu je už knížka. Nebylo by na škodu ji z ní nakone...
22.02.2010 00:18:06: Bude další díl? Klikala jsem sem celou neděli jak blázen... už si připadám lehce nenormálně, ale kdy...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.