Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 21 - 30

26/A - Hovory s přáteli

Tuto kapitolu věnuji jednomu pitomému děcku, za nějaké ty - významné - Bezvýznamné věty...

A Dále Oronis, Erumoice, Lole a všem ostatním, kdo nás svými komentáři podporují v našem snažení a podněcují k většímu úsilí...

 

»«

 

Harry se probudil a první, co si uvědomil, byl smíšený pach potu a sexu a to, jak ho objímá rozpálená silná paže. Rozehřáté tělo po jeho boku mu dávalo pocit bezpečí.

 

Šťastně se zavrtěl a přitulil se blíž.

 

„Jsi vzhůru?“ zašeptal mu hluboký hlas do ucha.

„Ne, právě se mi zdá krásný sen,“ usmál se Harry do jeho paže a zavrtěl se ještě víc.

 

„Mohl bych z toho snu udělat realitu,“ řekl Severus sugestivně.

 

„Hmmm... zajímalo by mě, jak bys to udělal?“ vyzval ho Harry.

 

Dlouhé štíhlé prsty sklouzly po jeho břiše, přes bok, podél stehna a  pak lehce nohu nadzvedly v koleni. Severus se mu svým mužstvím otřel o kůži spodního stehna, až se dotkl chladnou špičkou žaludu jeho citlivých varlat. Potom spustil Harryho nohu zpět na prostěradlo, uchopil jeho penis a chvíli jej jen tak zahříval v dlani, než po něm odshora dolů vláčně přejel.

 

„Oooch! Je mi nádherně,“ zamumlal Harry a otočil hlavu. Severus se naklonil k němu a zachytil jeho ústa. Celý se proti němu pomalu houpal dopředu a dozadu a jazykem ten milostný pohyb kopíroval.

 

„Co ranní dech?“ zamumlal Harry, jakmile mu dal Severus trochu prostoru.

 

„A koho to sakra zajímá?“ zavrčel starší muž a Harry viděl, jak se natahuje po lubrikantu, který ležel na desce nočního stolku vedle postele. Severus sundal víčko a vnořil dovnitř prsty. Dokonce i ten zvuk, co mazlavý gel vydal, přišel Harrymu erotický. Aniž by volnou rukou přestal Harryho objímat, vklouzl Severus pod deku a pevně uchopil jeho erekci.

 

„Mmmmm...“ zasténal Harry a otočil hlavu směrem k Severusovi, aby olízl slanou kůži na bicepsu.

 

Pomalu se proti sobě přesunuli. Severus vlastně odvedl všechnu práci a Harry jen tak ležel a užíval si každou minutu péče, která mu byla poskytnuta. Severus slíbil, že se o něho postará a během noci se mu opravdu celé hodiny věnoval. Harry si nevzpomínal, že by se někdy cítil tak šťastný, jako právě v této chvíli. Pocit bezpečí a něhy mu vyléčil všechny jeho akutní rány a on se plně odevzdal do Severusových rukou.

Později toho rána, když měl hlavu volně položenou na Severusových prsou, náhle zpozorněl.

 

„Někdo vešel do zahrady,“ vysvětlil.

 

O vteřinu později byl už Severus venku z postele a s hůlkou v ruce stál u okna.


„To je Neville,“ řekl úlevně.

Harry se protáhnul.

 

Severus uznale sledoval ten kočičí pohyb.

 

Harry sklouznul ke kraji postele a vstal.

 

„Dáme si sprchu?“ natáhl k Severusovi vyzývavě ruku.

 

»« 

O půl hodiny později vyšel Harry do zahrady.

 

„Dobré ráno, Neville,“ řekl bujaře. „Máš chuť na svačinu?“

 

„A máš dost jídla?“ zeptal se Neville, zatímco vstával ze země a otíral si ruce od hlíny do kalhot.

 

„Jen co jsem tě uviděl, tak jsem poslal sovu se vzkazem do obchodu,“ přikývl Harry.

 

Neville následoval Harryho do kuchyně a než vstoupil, tak se na vteřinu zarazil na prahu při pohledu na Severuse Snapea, jak právě obrací plátky slaniny na rozpálené pánvi.

 
„Dobré jitro, pane profesore,“ řekl klidně a zul si boty. Vyslal rychlý pohled na Harryho. Ten mu beze slova přikývl a rozpačitě se na něj usmál.

„Když vám já říkám jménem, můžete mě oslovovat Severusi, alespoň pokud budeme tady,“ řekl Snape. „Jak máte rád vajíčka?“

 

„Na hniličku, prosím. Severusi, na zahradě rostou houby, chtěl byste jich pár přidat do jídla?“

 

„Pokud nejsou jedovaté,“ ozval se Harry.

 

Neville se na něj ostře podíval, došel ke svým botám, nazul si je a zmizel na zahradě.

 

Harry si stoupnul za Severuse, zezadu ho objal kolem pasu a lehce ho líbal ze strany na krku.

„To je hezké,“ řekl.

 

„Vidět mě vařit?“ nadzvedl Snape tázavě obočí.

 

Harry se zasmál. „Dobře víš, že nemluvím o vaření. Jsem rád, že jsi tak uvolněný i před mými přáteli. Tedy přítelem.“

 

„S překvapením jsem zjistil, že si pan Longbottom zaslouží můj obdiv,“ připustil Snape.

 

„To rád slyším,“ ozval se Neville ode dveří. „Ten pocit je vzájemný, zvlášť teď, když už nemusím chodit na hodiny lektvarů,“ zazubil se.

 

Harry odstoupil od Snapea a šel nalít čaj do šálků. Neville si nejdříve umyl ruce, pak očistil houby a podal je Snapeovi.

 

 Vy mi nemáte za zlé... to, co jsem udělal Harrymu?“

 

„Oba víme, že se zachoval jako blbec,“ oznámil nečekaně Neville, což způsobilo, že Harry vyprsknul čaj a zakuckal se.

 

„Tak ti pěkně děkuji, kamaráde,“ vydechl Harry sarkasticky, když mu Neville uštědřil ránu do zad.

 

„No, nemůžeš se divit, že na tebe byl Severus naštvaný,“ řekl Neville a pak se podíval na Snapea. „Přesto doufám, že jakákoliv příští odveta bude… méně drastická,“ řekl vážně.

 

Snape přikývl, naložil talíře jídlem a odlevitoval je na kuchyňský stůl.

„V tomto ohledu nemusíte mít žádné obavy,“ ujistil ho tiše.

Neville přikývl a Harry jen konsternovaně zíral na tu bizarní situaci. Neville varuje Snapea a on to jen tak přijal?

 

»«

V neděli večer seděl Harry ve společenské místnosti u krbu a listoval si časopisem o famfrpálu, který tam někdo nechal povalovat. Neville seděl v jednom z křesel a dělal si poznámky do svého herbáře, a Parvati s Padmou seděly opodál u malého stolku proti sobě a zkoušely na sobě navzájem kouzlit různé líčení a účesy. Kolem sebe měly hlouček smějících se a švitořících dívek.

Portrét Buclaté dámy se odklopil a otvorem vešla dovnitř Hermiona. Hodila těžký vak s knihami na zem, až to zadunělo a zhroutila se na sedačku vedle Harryho.

Nevillovi na ni stačil jediný pohled a okamžitě přivolal konvici s čajem a džbánek s mlékem. Nalil čaj do šálku a když jí ho podával, podotknul: „Není sice bylinkový, ale vypadáš, že ho potřebuješ. Dáš si taky, Harry?“

„Neville, ty jsi vážně zlatíčko,“ povzdychla si Hermiona a vyzula se z bot. Uchopila pevně šálek, otočila se na stranu, natáhla se zády na pohovku a položila si nohy Harrymu do klína.

„Dělal bych si ho tak jako tak,“ zamumlal Neville odmítavě.

„Co se stalo?“ zeptal se Harry, když jeho přítelkyně vypila polovinu hrnku.

 

„Nejsem si jistá. Myslím, že jsem přetažená, asi jsem si toho učení nabrala moc.“

 

Po této poznámce nastalo udivené ticho. Harry a Neville si vyměnili pohledy. Harry se k ní naklonil a dotkl se jejího čela.

 

„No tak,“ ušklíbla se dívka a odstrčila mu ruku.

 

Harry jí začal masírovat chodidla.

 

„Ano, to mi dělá dobře,“ zavrtěla slastně prsty na nohou.

Harry se podíval po Nevillovi a ten jen bezradně pokrčil rameny. Hermiona si mezitím položila hlavu na opěradlo pohovky.

 

„Bože, jsme to ale smutná společnost,“ zamumlala.

 

„Hermiono, nechceš... nějakou čokoládu, nebo tak něco?“ nabídl dívce váhavě Harry.

 

„Ne, chci nějakou lásku a opravdu to potřebuji… co na mě tak zíráš, Harry Pottere?   I dívka může otevřeně říct něco podobného, hormony se nedají jen tak umlčet!“ odsekla a vyškubla mu z klína své nohy. Posadila se schoulená do klubíčka a kolena, která si přitáhla až k bradě, zakryla hábitem. „Na mou duši!“

„Promiň, já jen... že vidět tě takhle skleslou, je trochu nezvyklé,“ vysvětloval Harry.

 

Hermiona se od něj uraženě odvrátila a rozhlédla se po místnosti.

 

„Tak se dobře podívej na tohle místo,“ poznamenala. „Jsou tady samé kyselé a smutné obličeje.“

 

Harry s Nevillem se rozhlédli. Opodál bylo několik starších studentů a vypadali naprosto spokojeně.

 

„Jsi rozrušená kvůli Ronovi?“ zeptal se Neville statečně.

 

„Ne! No... částečně asi ano,“ souhlasila Hermiona neochotně.

 

„Myslel jsem si, že už jsi se přes to přenesla? Že jste přátelé?“ Harry položil útěšně ruku Hermioně na koleno.

 

„To rozhodně jsem! Jenom... je to jenom o tom... dobrá, my jsme tady, sedíme tu a tváříme se škrobeně a on zatím někde obšťastňuje nějakou dívku z Havraspáru nebo Mrzimoru a je šťastný jak blecha.“

 

Harry s Nevillem se na sebe znovu nechápavě podívali.

 

„Co je?“ vyprskla Hermiona, když si všimla jejich tiché výměny.

 

„Žárlíš na ty dívky, které Ron obírá?“ zeptal se Harry.

 

„Nežárlím na ty Ronovy holky, ale na to obírání,“ řekla podrážděně, „Prostě mu závidím, že on šoustá a já ne, už je to jasné? A ať vás ani nenapadne vyměnit si další pohled,“ zasyčela varovně. „Prostě mi chybí sex!“

 

Harry s Nevillem si nemohli pomoci a podívali se po sobě.

 

„Co? Jen proto, že jsem dívka, tak si nesmím přát sex? Neříkej mi, že ti to nechybí, Harry!“

 

Napjaté ticho by se dalo krájet a Neville s Harrym se znovu po sobě podívali.

 

„Co znamená ten pohled?“ Náhle jí to došlo a obrátila se na Harryho. „Harry! Ty sis našel někoho nového? A kdy? Ta jsi ale malá, mrzká coura,“ usmála se. „Mluv!“

„Není to nikdo nový,“ zamumlal Harry a zrudnul.

 

„Cože? Ne! Ty a... on?“ zeptala se.

 

Harry přikývl.

 

„Ale... k sakru! Ty jsi ale šťastný mizera.“

 

Neville málem upustil svůj šálek s čajem. Oba na ni konsternovaně zírali.

„Co? Nedívejte se tak nechápavě. On je tak zatraceně sexy! Jste jistě žhavý pár! Vsadím se, že váš sex musí být... tedy ne, že bych si vás dva někdy při tom někdy představovala!“

 

„Hermiono Grangerová!“ zasmál se Harry. „Prosím, už mlč, ano?“

 

„Samozřejmě, už jsem zticha. Neville to ví, že?“

„Zdá se, že osud chce, abych je nachytával v kompromitujících situacích,“ zčervenal Neville.

 

„Ó, můj Bože! Řekni mi všechno! Opravdu jsi k nim vpadnul, když zrovna...“

 

„Neville, připravovali jsme snídani! Nedělali jsme nic zvláštního,“ řekl Harry spěšně.

Neville se podíval na Harryho a jeho tvář stále žhnula.

 

„Ach, Bože. V tom musí být mnohem víc! Pokračuj, Neville!“

 

„Ne,“ odvětil Neville, „dokážu udržet tajemství.“

 

„Bastarde,“ Hermiona klesla rezignovaně zpět do pohovky. „Tak máš pro mě alespoň tu čokoládu, když nic jiného?“ zeptala se po chvíli Harryho, když viděla, že z Nevilla nic nedostane.

 

Harry vylovil tabulku čokolády z plátěného vaku. Vždycky ji měl po ruce od té doby, co začal vést třídu nápravné magie a všichni jeho žáci vydávali velké množství energie.

 

Každý si kousek ulomil.

 

„Takže,“ začala Hermiona a ztišila hlas, „co se týče análního sexu, jsi tam dole v naprostém pořádku?“ řekla a výmluvně se zadívala Harrymu do rozkroku.

 

Harry se začal dusit čokoládou.

 

„Nebudu to s tebou rozebírat! Proboha, co ode mě vůbec čekáš?“ zamumlal rozhořčeně a olízl si zbytky čokolády ze zubů.

 

„Morousi,“ okomentovala to Hermiona. „ Jen jsem se chtěla přesvědčit, že jsi v pořádku,“ dodala tiše.

Harry odvrátil pohled. „ Možná tě zklamu, ale homosexuálové dělají i jiné věci, než že zkouší, co vydrží zadek toho druhého, víš,“ oznámil jí.  

Hermiona se zasmála a přátelsky ho plácla do kolena. „Promiň, Harry, nechtěla jsem do toho strkat nos. No, vlastně chtěla,“ usmála se na něho, „ale pokud je ti to nepříjemné, tak už nebudu dál vyzvídat. Jen mi řekni, jsi šťastný?“

 

Harry přikývl. „Moc.“

 

„Takže jediní dva smutní ztroskotanci  jsme tady jen já a Neville,“ řekla Hermiona a vložila si do úst další kousek čokolády. 

 

Neville na ní chvíli koukal a potom jí tiše řekl: „Proč se domníváš, že tomu tak je? Nikdy ses mě nezeptala, jestli v mém životě někdo je. Vždycky jsem byl jen ten tlustý hlupák Neville a jak vidno, stále jsem, že? Neville, který přeci nemůže mít  žádný sex, nebo sexuální touhy.“ Vstal. „Myslím, že si půjdu lehnout. Mám k dispozici tichou místnost a pravou ruku... v co víc bych asi tak já mohl doufat, že?“ řekl trpce a vydal se po schodech nahoru, kde se jim ztratil z dohledu.

 

Hermiona zůstala hledět směrem, kterým odešel, s ústy dokořán. Harry se k ní naklonil a prstem jí zaklapnul spodní čelist.

 

„Já… to jsem nechtěla…“ začala. „Bože, nechtěla jsem Nevillovi ublížit.“ řekla zděšeně. „Byl vždycky tak vyrovnaný. On je… měl někdy někoho?“

 

Harry se zamračil. „Nikdy jsem ho s nikým neviděl, ani se o nikom nezmínil,“ řekl. „Ačkoli vůbec nechápu proč, je velmi žádoucí.“

 

Hermiona si odfrkla.

 

„Co?“ otočil se na ní Harry. „Podívala ses na něj vůbec v poslední době, Hermiono? Má skvěle vypracovanou postavu. Dokonce jsem měl strach, že se o něho... můj partner... zajímá.“

 

„Harry! Nedělej si legraci.“ ušklíbla se Hermiona.

 

„Já mluvím vážně,“ ostře se na ni podíval Harry. „Má nádherně vyrýsované svaly. Je mocný kouzelník a dobrý člověk. Nějaká čarodějka s ním bude jednou zatraceně šťastná, abys věděla.“

 

„Já… sakra, já jsem ho doopravdy naštvala, že? Ale je to tím, že jsme byli vždycky přátelé, nikdy jsem o něm takto nepřemýšlela.“

„S Ronem jste taky byli kamarádi a přesto tě to nezastavilo,“ poukázal na zjevný fakt Harry.

 

„Ano, máš pravdu,“ souhlasila Hermiona. „Do smrduté trollí prdele!! Jak jen to mám teď napravit? Když si vzpomenu, jak mi strašně pomohl po té hádce s Ronem, tak bych se nejraději neviděla.“  

 

„Co takhle se omluvit?“ navrhnul Harry.

 

„A možná bych mu mohla někoho dohodit,“ okamžitě rozvíjela plán Hermiona.

 

„Och... sakra, Hermiono, v tom případě za ním raději nechoď!“ zděsil se Harry.

 

„Proč ne?“

 

„Protože...“

 

Portrét Buclaté dámy se znovu otevřel a přes vysoký rám obrazu se přehoupla Ronova dlouhá noha.

 

Posadil se do volného křesla po Nevillovi.

 

„Stalo se něco?“ zeptal se.

 

Hermiona a Harry okamžitě změnili téma hovoru.

 

»« 

Pokračování příště....


 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední komentáře
07.03.2010 21:14:21: Jako slona v porcelánu Hermionu viděti... no ani s Nevillovi nedivím, že prchl a ani nově nabyté seb...
22.01.2010 22:44:39: Slimča – A nebo jsem taky mohla cítit v kostech housera... Kdo ví smileysmiley Elza - Výborně!!! Ostř...
22.01.2010 18:48:16: Sallome: smiley Ty nás napínáš! Ale "protože cítím v kostech, že další bude opravdu brzy..." - to zní ...
22.01.2010 13:39:04: Už ji hledám, už ji hledám... Ano, hlásím, že odsud je viditelná! smiley${1}
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.