Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 11 - 20

11/A - Přísaha

Harry se letaxovou sítí přes krb spojil s Brumbálem, aby ho ujistil, že jsou jeho studenti v pořádku ve svých ložnicích a že lekce byla úspěšná. Brumbálovi slíbil podrobnější zprávu na další den s tím, že se teď potřebuje prospat.

 

Třásl se vyčerpáním. Nalil si další šálek čaje, snědl kus čokolády a zalezl do sprchy. Horká voda konejšivě dopadala na jeho bolavá záda a námahou ztuhlé svaly se pozvolna uvolňovaly. Sotva se však dostal ze sprchy, zaslechl zvonek u dveří.

 

Omotal si ručník kolem pasu, vyčaroval si tvář Alexe a otevřel dveře, za kterými stál vyčerpaný Severus.

 

Harry si všiml, že se Severus nemohl ovládnout a sjel pohledem po jeho mokrém nahém hrudníku ještě před tím, než překročil práh jeho domu.

 

„Je mi líto, že jsem včera večer nemohl…“

 

„Je mi líto, že jsem nebyl do…“

 

Oba se zastavili a zašklebili se na sebe navzájem.

 

Severus se sehnul, položil si hlavu na Harryho rameno a Harry se uvelebil na tom
jeho.  

 

Severus olízl kapky vody z Harryho čelisti a Harrymu při tom přejel mráz podél páteře.

 

„Potřebuješ osušit,“ zašeptal Severus a přesunul se k jeho krku. Harry přesně tohle miloval, ale byl moc vyčerpaný na to, aby jeho tělo nějak zareagovalo.

 

„Právě jsem se vrátil. Zdržel jsem se s nějakým úkolem. Jsem vyždímaný jako citrón,“ odpověděl mu a otřel se tváří o Severusovu. Nechápal, jak je možné, že Severus ještě stojí na nohou. On sám po prvním úspěšně provedeném kouzlu bez hůlky prospal celý následující den.

 

Snape se stáhnul a opatrně se na něho podíval. „Jsem také unavený. Jen jsem chtěl, abys věděl, že bych přišel, kdybych mohl. Vrátím se, až se vyspím.“

 

Harry si uvědomil, že ho Severus špatně pochopil. Myslel si, že ho posílá pryč.

 

Pohladil tvář svého milence. „Já se taky potřebuji vyspat. Chceš se přidat?“ zeptal se.

 

Severusův pohled roztál. „Opravdu?“

 

„Určitě. Jen bych tě měl varovat, že budu mrtvý do pěti sekund po tom, co se dotknu prostěradla.“

 

Severus se usmál. „To mi vyhovuje.“ Pomohl Harryho osušit a během několika minut byli v posteli. Omotal ruce kolem Harryho a ten se přitisknul zády k jeho hrudníku.

 

„Je mi s tebou hezky,“ stihl zašeptat Harry, než usnul.

 

Severus ho pevněji objal.  

 

Také usnul.

 

***

Draco se probudil pozdě ráno po tom, co nevnímal svět téměř osmnáct hodin v kuse. Ležel na zádech a díval se na vyšívaný baldachýn s motivem jednoho z jeho čtyř oblíbených obrazů. Byly na něm vyobrazeny hříšné nymfy, které spolu milostně laškovaly. Pravda, pro prostředí školy trochu nevhodné, pomyslel si.

 

Uvědomil si, jak se jeho život po tomto jediném víkendu obrátil naruby.

Je léčitel! Ha, Draco Malfoy je léčitel, má jednu z nejvzácnějších schopností, kterou kouzelnický svět zná. Nemohl tomu uvěřit! Přeci však někde hluboko uvnitř věděl, že je to pravda. Mazlil se s tou myšlenkou. Vzpomínal si na ten pocit, kdy se nořil do Nevillova těla, pocit, že tomu, co se tam děje, rozumí. Propojil se celou svou duší s jinou bytostí. Neville byl celý prostoupený pulzující magií. I přesto, že byla ztlumená tím, jak vyčerpal své síly, mohl Draco cítit velké trhliny. Naštěstí nebyly tak hluboké, aby přerušily tok magie. Dokonce si na okamžik uvědomoval odstín, jaký měla. Nevillova magie byla o vytváření, rozvíjení a zdokonalování. Překvapilo ho, že něco podobného dokázal rozpoznat. Bude muset najít nějakého učitele, aby mu s tím pomohl. Dobrých učitelů bylo málo, ale přijmout někoho s tak vzácným darem byla téměř jejich povinnost. On sám se nikdy s žádným léčitelem nesetkal – nikdy nebyl tak vážně nemocný, aby ho potřeboval. Nebo o tom prostě jen nevěděl.

 

Co na to řeknou jeho rodiče? Bude ve společnosti uznávaný, to by rodiče mohlo snad potěšit. Jeho matka na něho bude jistě pyšná. Ale otec? Lucius sice uznával autority, ale Draco si musel přiznat, že je hrozný snob. Co tomu řekne, až zjistí, že jeho syn musí léčit všechny kouzelníky bez rozdílu původu nebo postavení? Dokonce i mudlorozené. A chce tohle i on sám?


Dal si ruce za hlavu, zabořil se do polštáře a přemýšlel o tom. Bylo by zajímavé prozkoumat to. Mohl by zjistit, jak moc se jejich magie liší od čistokrevných kouzelníků. Sám sebe vyděsil, když mu přišla na mysl nepřípustná myšlenka. Harry Potter měl také nečistou krev, i když jeho rodiče měli magii.

 

Zatracený Harry Potter.

 

Úžasný Harry Potter.

 

Zatracený Harry Potter, který ho přivedl k objevení jeho magie. Který tak velkoryse pomáhal Dracovi Malfoyovi, jenž se k němu choval celá léta jako bastard. Jeho pomoc nevedla jen k tomu, že zvládnul bezhůlkové kouzlo, ale také zjistil, že je léčitel.

 

Zatracený Harry Potter, který řekl Dracovi, že je silný.

 

A on tomu nevěřil.

 

Měl tedy pravdu i v tom zbytku?

 

Mág Harry Potter.

 

Je neuvěřitelné, že to nikomu neřekl. Nežádal žádné pocty a ovace, tak jak bylo zvykem.

 

Harry Potter se namísto toho rozhodl pomáhat ostatním najít cestu k jejich magii. Nezastrašoval je svou mocí. Jen je podporoval a povzbuzoval. A nakonec se uchýlil ke lsti.

 

Neuvěřitelné!

 

Draco se smál nahlas.

 

Nebelvír Harry Potter je zamknul v podzemí.

 

Nechal je hladovět.

 

Poslal na ně tygry.

 

Draco měl rád muže, co se nebojí jednat.

 

K tomu všemu ještě Potter řekl, že Pán zla má moc jen díky tomu, že ji odčerpává ze svých následovníků skrz Znamení zla. A Severus připustil, že je možné, že má Temný pán přístup k jeho moci.

 

Bude ochotný se o svůj dar podělit? Co dostane na oplátku? Bude ho jeho otec nutit? A Severus? Ne, Severus ho určitě nebude k ničemu tlačit, i když on je každým coulem Zmijozel, jeho manipulace by si ani nemusel všimnout. A řekl vůbec, že věří ve stejné ideje jako Temný pán? Věří tomu, že čistokrevní jsou lepší než mudlorození? Když je Harry Potter zatracený mág! To převrací všechny teorie o čisté krvi vzhůru nohama. A Grangerová je nejchytřejší čarodějka ve škole a přitom nemá vůbec žádné kouzelnické předky. A pokud je pravdivá ta fáma, Voldemort je také mudlorozený a jeho postoj je absurdní.  

 

Ale co se týče mudlů, to je v pořádku. Kouzelníci a čarodějnice jsou jednoznačně lepší. Tohle mu nikdy nikdo nevyvrátí! Ale v čem je ten hlavní rozdíl mez nimi: Upřímně řečeno jsou jich miliony a množí se dál jako hlodavci. Plán jejich vyhlazení se tedy zdá nesmyslný, stejně se vždycky sami doplní. Ano, je sice pravda, že je jich jako zrzavých mravenců, ale můžou nějak ublížit jemu? Ne, nikdy nemůžou zabránit Dracovi v tom, čeho chce dosáhnout.

 

Bude tedy za těchto podmínek ochotný dát svou moc k dispozici Temnému pánovi?

 

Tak to ani náhodou!

 

***

Harry seděl nahý na Severusově klíně na židli v kuchyni. Pozdní ranní slunce na ně svítilo oknem a paprsky se zlatavě odrážely od jejich těl.

 

Severus byl bez košile, kalhoty rozepnuté.

 

„Bože!“ zasténal Harry, když starší kouzelník nečekaně pohladil obě jejich vztyčená mužství. Pevně je oběma rukama obemkl a dlouhými jistými tahy je začal zpracovávat.

 

Harry se k němu víc přisunul, otřel si svůj hrudník o jeho a naznačil tak, kde mu schází Severusův dotyk.

 

Starší muž se v porozumění usmál, naklonil se dopředu a olíznul Harryho ztvrdlé bradavky. Byly neuvěřitelně citlivé i přes to, že se dnes milovali už dvakrát. Jednou v noci, když se probudili na malou svačinku a pomuchlování. Podruhé, když se ráno probudil s pérem v Severusově puse, žmoulal mu při tom bradavky přesně tak, jak to má Harry rád.

 

Harry si dal sprchu a nakouknul do kuchyně, odkud se linula vůně osmažené slaniny a žampionů. Pomohl Severusovi s přípravou sendvičů a zasedli ke společné snídani. Když snědli všechno jídlo a vypili čaj, netrvalo ani minutu, než mu Severus svlékl oblečení – Harry si všiml, že to udělal pomocí hůlky – a během další vteřiny byl jeho partner plně vzrušený.

 

Harry cítil, jak někdo narušil ochrany domu, ale ta myšlenka neměla šanci dostat se mu do mozku.

 

V příští chvíli bouchly dveře a objevila se v nich Nevillova hlava.

 

„Ahoj, Alexi! Jen jsem… do háje! Pardon!“

 

Dveře se zabouchly.

 

„Longbottom,“ konstatoval Severus, ale nepřestlal.

 

„Asi šel do zahrady,“ zasyčel Harry. Byl tak blízko k vrcholu.

 

„Pojď,“ šeptl mu Snape a jemně ho kousnul do šlachy na krku.

 

Harry zasténal a udělal se.


Severus ho následoval.

 

Když dostali dech pod kontrolu, Harry zanaříkal: „Do prdele. Neville asi právě dostal infarkt,“ podíval se provinile na Snapea. „Moc se omlouvám…“

 

„Tvé ochrany ho vpustily?“

 

„Ano, může přijít kdykoli, aby se podíval na záhony, je to nastavené na čas, kdy přichází, chodí sem pravidelně.“

 

„Tys mu umožnil přístup do celého domu?“

 

„Jen do přízemí a na záchod. Může se dostat k pití, sušenkám a umýt se, když je špinavý.“


„Neblahé rozhodnutí.“

 

„Je mi to opravdu líto…“

 

„On už věděl, že spolu máme vztah. Takže se jen na vlastní oči přesvědčil. Nemusí ti to být líto.“

 

Harry přikývl. „Dokonce tady pro tebe pěstuje nějaké rostliny.“

 

„Na zahradě?“ zeptal se Severus překvapeně a očistil je Harryho hůlkou.

 

„Hmmm. Nejdřív jsem ho požádal o věci na základní lektvary, potom jsem si vzpomněl na tebe a rozšířil to o bylinky, které by tě mohly zajímat.“


„Půjdu za ním,“ řekl Severus a zvedl Harryho ze svého klína.

 

„Mám si s ním promluvit jako první?“ navrhl Harry. „Je to můj zaměstnanec. A potom, z tebe by byl daleko rozpačitější.“

 

„Nemáš pravdu. Já jsem jeho profesor. To já bych se měl cítit trapně. Půjdu za ním ven a ty zatím připravíš pro všechny čaj.“

 

Harry se oblékl a než se uvařila voda, připravil tři šálky čaje a vzal je ven. Severus a Neville byli naklonění nad záhonkem s bylinkami.

 

„Alexi! Věřil bys tomu, že pan Longbottom tady pěstuje fibrium nervatosina? U tebe na zahradě? Nikdy bych nepředpokládal, že by mohlo prospívat jinde než v Číně!

A pod oknem v kuchyni dokonce roste spindificus! Myslel jsem, že na tom okně je kouzlo iluze!“

 

Severusova radost byla zřejmá. Uvolněně si povídal a ptal se Nevilla na všechno možné.

 

„Jak jste získal tak dokonalý exemplář rodu spindificus?“ zeptal se.

 

„Přes mého strýce, on má přítele v Číně,“ odpověděl Neville klidně.

 

„A to vám je poslal?“

 

„Ne, přemístil jsem se za ním a získal navíc ještě několik užitečných rad.“

 

Severus se nevěřícně podíval na Nevilla a raději se rozhodl ukončit rozhovor.

„Měl bych si dát sprchu před tím, než se vrátím do školy. Přijměte, prosím, ještě jednou mou omluvu, pane Longbottome.“

 

„Bez obav,“ odvětil Neville a hledal dál své nůžky, aby mohl odstranit několik výhonků.

 

Severus dal Harrymu jeden letmý polibek na tvář a spěšně se vrátil do domu.

 

„Je mi líto, že jste nás musel vidět,“ řekl Harry tiše.

 

„On to neví, co?“ obvinil ho Neville.

 

„Co?“

 

„Neřekl jsi mu, kdo opravdu jsi, Harry. Jak jsi mu něco takového mohl udělat?“

 

Harry otevřel ústa jako ryba.

 

„Ty to víš?“

 

„Samozřejmě, že to vím. Věděl jsem to od začátku. Předpokládal jsem, že máš důvod mi to neříct, ale jak můžeš mít nervy na to podvádět profesora Snapea a při tom s ním…?! On tě zabije, až zjistí, s kým…! Merline…! Proč to děláš, Harry?“

 

Harry si povzdechl. „Setkali jsme se těsně před začátkem školního roku. Já vždycky v létě nosím tuhle tvář. A naše setkání bylo neuvěřitelné. Byl vtipný. A taky žádoucí,“ zrudnul Harry.

 

Neville také zčervenal. „Jo, ale než jste začali vážný vztah, tak jsi mu…“

 

„Začali jsme už tu noc,“ přerušil ho Harry.

 

„Hej! Nejsi tak trochu děvka?“ škádlil ho Neville.

 

„Jasně, jen do mě,“ odvětil Harry a ještě víc zčervenal. „Jde o to, že to s ním bylo skvělé, Neve, kouzelné. Ta první noc byla neuvěřitelná. A potom jsem už nechtěl, aby mě opustil.“

 

„Ale když se mu přiznáš… Jsi mág… snad… nemyslíš…?“

 

Harry potřásl hlavou. „Uvědomuji si, jak vždycky pohrdal Harrym Potterem. I když teď, když pořádám ty speciální lekce, je to lepší, nemyslíš?“ zeptal se a přemýšlel, jestli si Neville také všiml té změny.

 

„Jistě, tak proč…?“

 

„Na začátku mě nenapadlo, jak se to vyvine. A potom jsem chtěl, aby Severus rozvinul své schopnosti. Bál jsem se, že by třídu pro nápravu magie opustil, kdyby věděl, jak jsem ho podvedl. Nebo myslíš, že by to neudělal?“

 

Neville si třel týl. „Ano, to by asi udělal. Ale… sakra, Harry, uvědomuješ si, v jakým jsi teď průseru?“

 

„Jo, to vím.“

 

„Řekneš mu to teď, že? Když ovládá svou moc.“

 

„Musím ještě přerušit spojení skrz Znamení zla mezi ním a Voldemortem… zítra,“ uvědomil si, že byl tak unavený, že celou sobotu prospal. „Tohle musím udělat jako první a pak…“

 

Neville přikývl. „Neumím si představit, jak mu takovou věc řekneš,“ prohlásil a zíral na Harryho.

 

„Ani já ne,“ řekl Harry sklíčeně. Neustále se bránil tomu na to myslet, vytlačoval to do pozadí. Ale příští týden touto dobou to Severusovi řekne. Musí mu to říct. Jak na to bude asi Snape reagovat? Jak to jen zařídit, aby bylo všechno jako dřív? Nebo alespoň minimalizovat škody?

 

„Alexi?“

 

Snape vyšel zadními dveřmi.


„Je mi to líto, ale měl bych se raději vrátit zpět do školy.“

 

Harry se rozeběhl po cestě k domu. Cestou popadl překvapeného Snapea a zatáhl ho přes práh dovnitř a zabouchl za nimi dveře. Potom ho obejmul a hluboce políbil. Dal do toho polibku všechno, co k němu cítil a myslel při tom každičkou buňkou v těle na to, jak moc chce se Severusem být. Tohle všechno dal do toho jediného polibku.

 

„Hmmm,“ šeptal Severus, když popadl dech. „Rád bych věděl, jak jsem si tohle zasloužil?“

 

Harry mu odhrnul vlasy z čela a dotýkal se jeho tváře a krku, jako by si chtěl zapamatovat každý detail. Zabořil hlavu do jeho krku a nasál jeho vůni. „Budeš mi chybět,“ řekl a dál ho pevně držel.

 

„Uvidíme se ve středu?“ zeptal se Snape.

 

„Až příští víkend,“ řekl Harry. „Ve středu nemůžu.“ Musí se napřed ujistit, že jeho spojení s Voldemortem bude přerušené. Nemůže se s ním sejít do té doby, dokud mu nebude připraven říct pravdu. Už nemá žádnou výmluvu pro to, dál ho obelhávat.

 

Snape ho políbil pomalu a něžně. „Přijdu,“ slíbil.

 

Harry přikývl a nechal ho jít.     

***


Druhý den ráno, když se Harry chystal vyjít ze svého pokoje v Bradavicích, ozvalo se ťukání na dveře. Uvázal si kravatu a otevřel dveře, na prahu stál Neville.

 

„Máš minutu, Harry?“

 

„Jasně. Pojď dál,“ zval ho Harry a přemýšlel, proč za ním kamarád přišel.

 

„Doufám, že sis to nerozmyslel, chtěl jsem to udělat už v sobotu,“ řekl Neville a s žuchnutím dopadl na jedno koleno.

 

Harry zbledl.

 

„Neville…“

 

„Slíbils mi to. Babička na mě bude pyšná, až se dozví, že jsem se zachoval správně. A nejen, že bude chtít znát každý detail, ona za tebou také přijde.“

 

Harry se hluboce nadechl a přikývl.

 

Vtom se rozrazily dveře a dovnitř nakoukl Ron.

 

„Harry, už jsi připravený? Neville? Co to sakra děláte? Takže kvůli tobě ráno chodívá pozdě?“ ptal se s hrůzou v hlase.

 

Neville ho zpražil pohledem a obrátil se zpět. Zvedl hlavu a podíval se Harrymu do očí. Harry pochopil jeho tichou otázku a přikývl. Ron by to měl vědět.

 

Neville zkřížil pravou ruku zatnutou v pěst přes hrudník. „Velký mágu, prokaž mi, prosím, tu čest čerpat z  tvého vědění, nalézt úkryt ve tvé péči…“

 

„Co to, sakra, znamená? Neville, to není vtipné!“ utrhl se na něj Ron.

 

Harry i Neville se na něho podívali.

 

„To snad… páni! Ty jsi?“ vydechl Ron a vypoulil oči. 

 

Harry přikývl.

 

„Bastarde. Proč jsi mi to neřekl?“ zeptal se, ale v jeho hlase nebyla zášť. Harrymu se při tom zjištění ulevilo. Ron padl na koleno vedle Nevilla. „Nic na světě mi nezabrání, abych teď složil slib!“ domáhal se.

 

Harry se usmál, položil mu ruku na rameno a druhou dlaň položil na to Nevillovo.

 

Oba si přiložili ruku v pěst na srdce a začali znovu.

„Velký mágu, prokaž mi, prosím, tu čest čerpat z  tvého vědění, nalézt úkryt ve tvé péči, nabídnout ti svou věrnost a přísahat, že ti budu vždy k dispozici,“ řekli oba současně. Ron se podíval na Nevilla a snažil se vzpomenout na slova z příběhu oblíbené dětské knížky o kouzelníku Arafanovi, který zná každé dítě z čistokrevné rodiny.

 

„Já vím, že je to tradice, ta první část se zdá být v pořádku, ale rád bych se s vámi dohodl a poupravil ten konec,“ ozval se Harry.

 

Zmateně se na něho podívali a znovu si přeříkali text. „Jak to myslíš, Harry?“ zeptal se Ron tiše.

 

„Je to jen návrh, ale budu rád, když ho zvážíte. Chci, abyste slíbili, že za mnou budete stát, jen když půjde o správnou věc a nijak vás to nepoškodí,“ řekl Harry. „Ten konec je prostě směšný. Nikdo, dokonce ani mág, přeci nemůže očekávat slepou poslušnost. Nemyslíte?“

 

„Velký mágu, prokaž mi, prosím, tu čest čerpat z  tvého vědění, nalézt úkryt ve tvé péči, poskytnu ti své služby, když uvážím, že se jedná o správnou a spravedlivou věc.“ Jejich hlasy nyní zněly hřmotněji.

 

Harry cítil úlevu. „Děkuji vám oběma,“ prohlásil a zašklebil se na ně.

 

Jakmile se postavili, otevřely se znovu dveře. Hermiona přelétla pohledem situaci a hned pochopila, že se děje něco neobyčejného.

 

„Co se tady děje?“

 

„Harry je mág!“ zašvitořil Ron s úsměvem od ucha k uchu.

 

„A je to tajemství,“ řekl Harry. „Pro tebe to samozřejmě neplatí, Miono,“ dodal.                 

 

„Co? To nemůžu říct ani mámě? Charliemu? Fredovi a Georgeovi? To se jich strašně dotkne, až se to provalí!“

 

„Promiň, Rone. Právě proto jim to nemůžu říct, aby se to neprovalilo. Je to naše tajná zbraň proti Voldemortovi.“

 

„Sakra, to tedy je!“ zahalekal Ron. „Už teď je mrtvý! Sakra, nemůžu tomu uvěřit, prostě nemůžu! Proč jsi mlčel? A kde máš druhou hůlku?“

 

„To je příliš mnoho otázek na prázdný žaludek. Můžeme to probrat později? Opravdu mám hlad,“ požádal Harry, „a snídaně za chvíli končí.“

 

„Ví to ještě někdo? Abychom věděli, před kým se o tom můžeme bavit a před kým ne?“ zeptala se Hermiona.

 

„Brumbál. Madame Pomfreyová. A moje třída… myslíte, že bych vám měl říct, kdo to všechno je? Ale potom na vás budu muset vložit kouzlo mlčenlivosti.“

 

Oba přikývli a Harry je okamžitě zavázal kouzlem.

 

„Je to Neville, Padma, Ernie, Eloise Midgenová, Draco Malfoy… a Severus Snape… ten to ale ještě neví. Nebyl v tu dobu v učebně. Ostatní to tajemství nemohou vyzradit, ale asi vám pomůže, když budete vědět, že to vědí.“

 

„Draco Malfoy? Tys to řekl Dracovi Malfoyovi dřív než mně?“ zeptal se Ron pobouřeně.

 

Neville trhnul hlavou, ale nebyl schopný nic říct.

 

Harrymu okamžitě došlo, v čem je problém, Neville nemohl o tom, co se stalo ve třídě pro nápravu magie mluvit. Kouzlo fungovalo dokonale.

 

„To je skvělé, díky,“ zašklebil se Neville na Harryho. A když viděl v očích Rona i Hermiony zvědavost, dodal: „Jak už vám Harry řekl, nikdo z nás nemůže mluvit o tom, co se ve třídě pro nápravu magie děje. Chráníme se tím navzájem... Když jsou ale nyní také pod kouzlem mlčenlivosti, mohu jim říct více?“ obrátil se na Harryho.     

 

„Ale hlavně ať je to rychle,“ přikývl Harry a hladil si kručící žaludek, „bezhůlkové kouzlo spotřebuje spoustu energie a já jsem ji ještě nedoplnil.“

 

„Dobrá, Harry nám připravil obrovský, opravdu mega-magický pracovní víkend. Na konci toho víkendu Draco vytušil, že je Harry mág. Nikdy předtím nám to neřekl, ale když jsme viděli, jaké neuvěřitelné věci dokáže, nemohl to popřít. Ale jak už bylo řečeno, nikdo ze třídy o tom nemůže mluvit, takže jeho tajemství je v bezpečí.“

„A teď můžeme jít, prosím?“ skuhral Harry.

Vyšli ze dveří a mířili ke schodišti.

 

„Mám na tebe tolik otázek, kámo,“ řekl Ron.

 

„Připiš si mě do seznamu,“ pospíšila si Hermiona.

 

„Můžeme se k tomu vrátit později, ne?“ navrhnul jim Harry na schodech po cestě do Velké síně.

 

„Ach jo, co mám s tebou dělat,“ souhlasil neochotně Ron.

 

***

Příští kapitola bude nejspíš mimořádně o pár dní odložená. Tento týden jsem se poflakovala a jsem pozadu, tak nevím jestli to doženu…

***

Mimochodem... už jste si všimli nové rubriky  http://sallome.7x.cz/oslava-25

***

Ještě se určitě podívejte na rozhovor co se mnou do své série rozhovorů udělala klasička naší FF scény Assez: http://www.assez.7x.cz/novinky/sallome.html

 

Poslední komentáře
07.03.2010 09:51:45: Já si myslím že něco takového u Rowlingové nenajdeš...smiley${1}
07.03.2010 04:35:14: Ta přísaha je děsivá. To abych znovu proštudovala pohádky od Rowlingové, jestli tam něco je.
01.09.2009 18:59:41: boží, konečně to vědí i ti dva. Nevill je ale třída. Monolog Draca naprosto malfoyovský :-D. Jsem zv...
01.09.2009 01:36:00: Sallome, já jsem četla asi devět a půl kapitoly na jeden zátah, páč jsem se k tomu dřív jaksi nedost...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.