Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 01 - 10

9/A - Tvrdá opatření

 

Blížily se vánoční svátky. Harry byl sám v tělocvičně a trápil své tělo náročným tréninkem. Jeho lekce pro nápravu magie měla za chvíli začít a Harry si sem přišel pročistit hlavu před tím, než před ně předstoupí se svou dnešní tvrdou lekcí.

 

Po tom, co si prošel úspěchy každého ze třídy zvlášť, si musel přiznat, že sice udělali nemalé pokroky, ale zdaleka to nebylo to, co od nich očekával. Cítil to jako své selhání.

 

Stále znovu a znovu opakovali stejné chyby. Harry se snažil podržet na uzdě své nepříjemné pocity kolem žaludku, aby se mohl zamyslet nad svým problémem. Největší starost mu dělalo to, že jeho studenti ještě nedosáhli té úrovně, kterou u nich předpokládal. Uvědomil si, že v zamyšlení zpomalil a tak opět zvýšil tempo. Svaly mu hořely, ale on je nevnímal. Za prvé, musí přehodnotit své cíle. Za druhé, musí zjistit, čeho už dosáhli. Za třetí, potřebuje se rozhodnout, jak postupovat dál. Za čtvrté, musí zvolit správnou cestu, kterou je povede.

 

Zašel si pro další závaží, snad si vyčistí mysl, když si naloží větší zátěž. Díky magii nebylo potřeba, aby mu činku někdo jistil. Položil se na lavičku a systematicky pracoval. Představoval si, že jednotlivými pohyby odstraňuje jednu překážku za druhou.

 

Za prvé. Jeho cíle. Slíbil svým studentům, že je naučí bezhůlková kouzla.

 

A neuměl ho žádný z nich.

 

Přestože si dívky vedly opravdu dobře, když kouzlily s cizí hůlkou, nedokázaly se spolehnout jen na svou vnitřní sílu. Ne… bude na to myslet později. Přidal si ještě jedno závaží a ztěžka vydechl, když se přiblížilo k jeho hrudi. Měl jim slíbit jen jednu věc – rozvinutí jejich schopností. A toho snad už dosáhl, ne?

 

No... alespoň že práce s Erniem a Dracem se vyplatila. Přestože se Ernie nedostal do třídy pro pokročilé, Severus zkontroloval pár lektvarů, které Ernie dělal s Dracem, a byl s nimi spokojen. Když Ernie dostal od Snapea první uspokojivé hodnocení, byl štěstím bez sebe. Snape jim dovolil, aby si v jeho laboratoři zkoušeli vařit jednoduché lektvary. Tedy za předpokladu, že Draco na  Ernieho dohlédne. To Draco ho naučil, jak si uzpůsobit návod, aby byl srozumitelný a po nějaké době se Ernie odhodlal nedržet se striktně návodů a vařit intuitivně. Dokonce řekl Harrymu, že pro něho už teď nebude problém uvařit si základní lektvary pro své potřeby, i když před tím, než začal spolupracovat s Dracem, měl v plánu je kupovat hotové. Dracovy rady pro něho byly neocenitelné, naučil ho analyzovat jednotlivé lektvary a podle jejich složení s nimi dále pracovat. Ernie byl šťastný a to se odrazilo v jeho celkové práci – jeho moc zesílila. Harrymu se jasně ukázalo, že je opravdu užitečné vést tak malou skupinu, mohl teď zblízka sledovat jejich práci a hodnotit pokroky. A Harry se z úspěchů opravdu radoval. Viděl, že Ernie svá kouzla prováděl nejčistěji, protože oproti ostatním měl téměř dokonalé pohyby hůlky při vytváření kouzel. I když v bezhůlkové magii nebo v neverbálním kouzlení mu tato  dovednost nepomůže. A nebyl právě tohle Ernieho problém? Že se moc soustředil na provedení kouzla a ne na výsledek? Bude o tom muset ještě popřemýšlet.

 

Draco oproti všemu očekávání vypadal, že ho výuka opravdu těší. Práci navíc, kterou vyžadovala příprava v třídě pro nápravu magie, vzal jako samozřejmost a nikdy si nestěžoval. Harry věděl, že Draco je dobrý ve všem, o co se pokusili, ale cítil, že jeho hranice jsou daleko dál. I jejich schůzky se stávaly čím dál tím  příjemnější, jak postupně ustupoval Dracův negativismus. Vlastně Harryho dost překvapilo, když se Draco rozhodl vůbec navštěvovat jeho třídu – měl podezření, že Draco nemůže vystát, že Harry umí něco, co on ne a je odhodlaný se to za každou cenu naučit. Jeho odhodlání bylo fascinující. Harry si jeho zapálení pro věc mohl vyzkoušet na vlastní kůži v minulých letech při famfrpálu. Nyní si však jeho horlivosti všímal i v jiných předmětech. Přes počáteční neúspěchy vytrval a nakonec obstál. Dokonce se přiznal k tomu, že chodí do posilovny, i když si samozřejmě pečlivě hlídal, aby se tam nemohl ani omylem setkat s Harrym. Obecně Draco dobře přijímal novinky.  A Harryho nepřekvapilo ani to, že na sobě tak tvrdě pracuje, vzhledem k tomu, jak si vždy cenil svého bezvadného vzhledu. Harry se ho raději neptal, jestli to dělá kvůli své vizáži, nebo kvůli budoucímu boji. Neptal se, komu patří Dracova loajalita. Cítil, jaká by byla jeho odpověď a on nebyl připraven to vyslechnout.

 

Eloise Midgenová byla velmi zajímavá. Harry málokdy potkal tak tichou dívku. Nicméně v malé skupině se postupně odvázala. Měla vzácný smysl pro humor a dokonce i Severusovi několikrát škubnul koutek, jako odezva na její vtip. Harry měl pocit, že právě u ní se magické schopnosti nejvíce rozvinuly. Skoro se zdálo, jako by mu rozkvetla před očima. Harrymu řekla, že se její známky zlepšily ve všech  předmětech tak markantně, že si někteří vyučující mysleli, že od někoho opisuje. Nezdálo se však, že by některý z předmětů preferovala. Ráda pracovala v týmu a neměla snahu nějak vybočit. Stejně jako Padma, byla v používání cizí hůlky jako ryba ve vodě. Holkám stačily jen dva pokusy a zacházely s jakoukoli hůlkou téměř jako s vlastní. Harry tím byl fascinován. Pro boj to bylo velmi praktické, mohly v případě nouze použít jakoukoli hůlku a účinně se bránit. Dokazovalo to, jak velký cit mají pro magii, která je obklopovala. On však potřeboval, aby začaly používat svou vlastní magii. Aby se začaly spoléhat na své vlastní zdroje. Možná by o tom problému rozdílnosti přístupu k magii vzhledem k opačnému pohlaví měli ještě mluvit. Třeba je společně něco napadne.

Padma byla překvapivě tvrdohlavá. Harry musel neustále bojovat proti její neochotě zkusit něco nového, i s její nevírou ve vlastní schopnosti. Bylo to frustrující a otravné. Zdálo se, že ji nedokáže přesvědčit žádný z Harryho argumentů. Dokonce ani z úspěchů, které měla v používání cizí hůlky, nebyla nějak zvlášť nadšená. Uvědomil si, že i přes to, že Padmu vídal skoro každý den, díky tomu, že chodila navštěvovat svou sestru Parvati na nebelvírskou kolej, moc toho o ní nevěděl. Cítil, že Padma je v jeho třídě nejslabší. Dokonce si chvílemi začal  myslet, že se jí nedaří právě kvůli jejímu pocitu méněcennosti. To by však bylo moc jednoduché vysvětlení a Harry tušil, že to bude celé jinak. Bude se nejspíš muset víc zaměřit na to, aby zjistil, v čem je její největší síla. Některé čarodějnice a kouzelníci vynikali jen v jednom oboru. Mohla být snad Padma jednou z nich?

 

Harry už námahou necítil ruce. Změnil polohu na lavici a začal pracovat na nohou.

 

Na Nevilla myslel Harry s hrdostí. Zdá se, že už jen to, že ho vybral do své třídy, mu hodně pomohlo. Klidná atmosféra třídy pro nápravu magie mu evidentně svědčila. Zdálo se, že mu prospívala i práce na Harryho zahradě. Za jeho úspěch si ale Harry nepřičítal žádné zásluhy, jen ho požádal, aby mu udržoval zahradu a vysadil nějaké užitkové rostliny a bylinky do lektvarů. Dodatečně se domluvili, že by mohli zkusit pěstovat i náročnější druhy, které se používají do pokročilejších lektvarů. Neville si vzal ten nápad za svůj a pustil se do toho s nebývalou vervou. Pro exotické rostliny vytvořil kouzlem jejich přirozené mikroklima a Harry mohl jen pozorovat, jak mu rostlinky rostou před očima. Harry při příležitostném rozhovoru s Nevillem zjistil, že některé rostliny na zahrádce pod oknem jeho ložnice pocházejí až z Číny.

 

„Jak jsi všechny ty vzácné rostliny získal? Byly sem dopraveny lodí?“ zeptal se Harry.

 

„Oh. Nevěřím lodní přepravě, zvlášť když by rostliny musely na lodi urazit až tak dlouhou cestu!“ vykřikl Neville zhrozeně. „Přenesl jsem si je sám.“   

Ukázalo se, že se Neville přemisťoval po celém světě, jen aby sehnal všechny tyto vzácné rostliny a navazoval při té příležitosti užitečné kontakty s nejrůznějšími lidmi. Jeho šarm a nadšení pro věc mu otevíraly cestu k srdcím lidí a tak získal slušnou sbírku řízků, semen a dalšího potřebného materiálu k jejich pěstování. O ničem z toho Neville při jejich setkání nemluvil – jen se zmínil o tom, že se zlepšil v překladatelském kouzlu. Zlepšil i svou intonaci a rozšířil si slovní zásobu. Řekl, že vidí opravdový rozdíl v tom, jak na něho lidé reagovali dřív a jak na něho reagují teď. To, že to souvisí s tím, jak celkově rozvinul svojí osobnost, Nevilla vůbec nenapadlo. S Nevillem si Harry opravdu nemusel dělat žádné starosti.

 

A nakonec si ve svých úvahách nechal místo pro Severuse. Harry nechápal, jak je možné, že Severus ještě nezvládl bezhůlkové kouzlo. Nelíbilo se mu používat hůlku někoho jiného a obvykle měl s cizí hůlkou špatné výsledky. Harry měl podezření, že Zmijozel přišel do jeho třídy z jiných důvodů. Přivedla ho sem spíše profesionální zvědavost, než snaha o zvýšení svých dovedností. Harry jen těžko zadržel úsměv, když viděl, jak si Severus nenápadně během lekce poznamenává své nápady k lektvaru, na kterém právě pracoval.

 

Je nutné, aby s touto patovou situací něco udělal. Zvedl ručník a osušil si obličej od potu. Několikrát si ještě protáhl svaly jednoduchou relaxační technikou a odešel do sprchy.

 

Věděl, co bude muset udělat, jen pořád doufal, že nebude muset sáhnout k tak drastickému kroku. On sám cestu ke svým schopnostem našel pomocí vlastního strachu a zoufalství.

 

Rozhodl se, že i své žáky provede touto cestou.

 

Včera večer byl u Brumbála, nastínil mu svůj plán a společně prodiskutovali možná bezpečnostní opatření.

 

„Severus ještě nic neví?“ zeptal se Brumbál. „Myslíš, že ani nic netuší?“

 

 „Myslím, že ne,“ zaváhal na okamžik Harry. Byly totiž okamžiky, kdy se Snape na Harryho zvláštně podíval. Ale přesto byl přesvědčený, že neměl šanci něco zjistit. „Určitě ne,“ řekl po chvíli pevně.

 

„A kdy máš v plánu mu to říct? Počítej s tím, že bude velmi rozrušený, Harry. Byl bych rád, kdybys tuhle ošemetnou situaci co nejrychleji vyřešil. A také mě nijak netěší, že jsem to toho tvého podvodu zapletený.“

 

„Já vím, pane,“ řekl Harry a mimoděk si otřel čelo. „Je mi to opravdu líto. Zatím mě žádné řešení nenapadlo. Nikdy jsem ho ale do této doby neviděl tak šťastného, a vy?“

 

„O tom není pochyb, ale také je neoddiskutovatelné, že až se dozví pravdu, bude právem velmi rozzlobený. I na mě.“

„Nemůžu mu to říct, dokud nezvládne bezhůlková kouzla. Je tu velké riziko, že by do mých hodin přestal chodit. Možná pochopí, že jsem mlčel tak dlouho i kvůli tomu, aby všechna práce, co jsme udělali, nepřišla nazmar. Chci, pokud náš vztah tento můj úskok nepřežije, aby si z toho odnesl alespoň něco prospěšného.“

 

„Doufám, že když mu to takhle vysvětlíš, tak že to pochopí. Nechci se zase dožít toho, jak Severus celý víkend sedí zavřený sám ve svém kabinetu a opravuje domácí úkoly.“

 

Harry poděkoval a odešel. Nutno říct, že mu rozhovor s ředitelem starostí neubral.

***

 

Harry šel od ředitele rovnou do sovince a poslal své třídě dopis, ve kterém je všechny pozval na mimořádnou hodinu v pátek večer v pět hodin.

 

Se Severusem se tuto středu nesetkali. Severus byl na sympoziu v Londýně a Harrymu bylo smutno. Tolik si přál, aby ho mohl vidět alespoň na chvilku. Přivinout se do jeho náručí a položit si hlavu na jeho širokou hruď. Měl strach z kroku, který se chystal udělat, ale věděl, že nemá jinou možnost. Už aby to celé měl za sebou.

 

Severus si myslel, že se s Alexem setká v pátek, hned po večeři. Protože byl delší dobu nepřítomen, očekávalo se od něj, že se po sympoziu na chvíli objeví ve Velké síni. Třebaže mu Harry nechtěl způsobovat trápení, doufal, že frustrace z toho, že zmešká schůzku s Alexem, by mu mohla v jeho záměru pomoct. 

 

Přesně v pět hodin se objevili všichni jeho žáci.

 

„Co dnes budeme dělat, Harry?“ zeptal se Ernie, zatímco si sedal na stůl.

 

„Čeká nás výlet,“ oznámil jim Harry. „Byli jste všichni na záchodě?“

 

Padma se uchechtla, ale rychle odešla ze třídy.

 

„Kdy se vrátíme?“ zeptal se ostře Severus.

 

Harry se mu podíval do očí. „To záleží na každém z vás,“ řekl vlídně. „Můžeme? Rozestupte se, prosím, tak, abyste se - když roztáhnete ruce co to dá - navzájem dotýkali malíčky.“

 

„Tentokrát nás odtud přemístíš, nebo to bude zase podvod?“ posmíval se Draco, když zaujal požadovanou pozici.

 

„Zjistěte si to sami,“ odpověděl Harry. „Všichni, prosím, zavřete oči.“

 

„Proč?“

 

„Protože jsem to řekl.“

Ernie se zasmál. „Doufám, že nezjistíme, že jsme na baletním jevišti s tylovými sukénkami a představujeme Labutí jezero nebo tak něco?“

 

„Nebo tak něco,“ souhlasil Harry a přemístil je.

 

„Co to, kurva…?“

 

„Hej!“

 

„Harry, to není vtipné!“


„Pane Pottere! Okamžitě mi sundejte ta pouta!!“   


Harry se odlepil ode zdi a postavil se do středu místnosti. Srdce mu bilo jako splašené, ale si zachoval klid. Jedno rychlé kouzlo a šest hůlek už letělo do jeho napřažené ruky. Harry si je dal do kapsy a z jiné své kapsy vytáhl láhev vody. Položil ji na zem a vedle ní položil malý klíč. Rozhlédl se kolem a podíval se, jestli je všech šest jeho žáků opravdu pevně přivázaných ke stěně jeskyně. Řetězy, kterými byli spoutáni, měřily necelých třicet centimetrů a to umožňovalo zajatcům pouze omezený pohyb. Blikající světlo několika velkých svící prodlužovalo už tak zlověstné stíny, které se při každém jejich pohybu mihotaly.

 

„Nechtěl byste nám to vysvětlit?“ zeptal se Severus jedovatě.

 

„Váš úkol je osvobodit se,“ odpověděl Harry klidně. „Klíč od pout je tady,“ šťouchnul nohou do lesklého klíče na podlaze. „A také voda, kdybyste dostali žízeň.“ Viděl, jak si Ernie olízl rty a uvědomil si, že tím, že o žízni promluvil, mu okamžitě vyschlo v puse. „Informoval jsem ředitele o vaší nepřítomnosti…“

 

„Profesor Brumbál ví o tom, že si nás přivázal okovy ke zdi?“ vyjekla Padma. „Tak to si nemyslím!“

„Jen jsem mu neřekl všechny podrobnosti,“ přisvědčil Harry.

 

Draco si odfrknul. „Pro Merlina, Pottere, ty si měl být Zmijozel!“

 

„Moudrý klobouk si to myslel taky,“ zašklebil se Harry na Draca, kterému se nevěřícně rozšířily oči. „Celé roky jsme mohli být přátelé, Draco.“

„Pokud přivazování přátel ke zdi patří k běžnému dni v Nebelvíru, tak jsem vás vážně podcenil,“ odseknul blonďatý chlapec.

 

„Pane Pottere, někteří z nás mají na dnešní večer program,“ řekl Severus sametovým hlasem.

 

„Harry,“ připomněl mu Harry jemně. „Obávám se, že se později budete muset omluvit, pokud jste měli jiné plány,“ řekl skupině jako celku. „Čím dříve se dostanete ven, tím dříve to budete moct udělat. Já teď odejdu, ale chci, abyste věděli, že kdybyste se octi v nebezpečí, tak to budu vědět. Nastavil jsem kouzelný alarm tak, abych problém včas zjistil, ale spustí se jen v případě opravdové nouze,“ dodal.

 

„Ty nás tady opravdu necháš?“ zakňučela Eloise.

Neville se obrátil na Snapea. „Je tohle jedno z Bradavických sklepení, pane?“

 

Snape se na něho podíval a musel uznat, že i přes jejich situaci si Neville zachoval chladnou mysl a pokládá smysluplné otázky. Pečlivě se rozhlédl po místnosti.

 

„Nedokážu to posoudit,“ přiznal po chvíli.

 

Harry k němu přistoupil. „Omlouvám se za to, co musím udělat, Severusi,“ řekl, „ale nechci, abyste svojí přirozenou autoritou vedl tuhle skupinu a byl v pokušení přebrat za ně odpovědnost.“ Naklonil se dopředu a opatrně začal uvazovat hedvábný šátek přes Snapeova ústa.

 

Snape tam stál a nedobrovolně vdechoval vůni chlapce, který se k němu nakláněl. Cítil, jak se k němu na malou chvíli přitisklo pevné tělo. K svému zděšení se neubránil tomu, aby se tváří neotřel o jeho vlasy. Měli hrudníky pevně přitisknuté k sobě a Harryho jemné ruce mu právě uvazovaly šátek za hlavou a nutily ho, aby lehce předklonil hlavu a tím ji položil na chlapcovo rameno. Celá situace byla nežádoucně vzrušující. Je nucen tady strnule stát a nasávat vůni jeho odhaleného krku. Tušil, že ještě chvíli a jeho vzrušení bude patrné. A to bylo to poslední, co by si přál. Neviděl Alexe jen týden kvůli služební cestě do Londýna a jeho libido se může zbláznit. Tolik se těšil, že stráví vášnivou noc se svým milencem a teď tohle. Jeho hněv vůči Harrymu se zvýšil, i když ho neúprosná logika umlčovala. Když otevřel ústa k prvnímu protestu, ucítil chlapcovu magii, jak se dotkla jeho rtů. Brnělo to.

 

„Kouzlo vám nedovolí mluvit. Šátek zabrání tomu, aby vám ostatní mohli odečítat ze rtů.“ řekl Harry jemně a jeho dech mu ovanul tvář.

 

Severus zlostně přivřel oči.

 

„Myslím, že je to takhle v pořádku,“ řekl chlapec a rozhlédl se po ostatních.

 

„Harry! To je směšné! Čeho tím vlastně chceš dosáhnout?“ prskal Ernie.

 

Harry odpověděl jim všem. „Budete se muset bezhůlkovým kouzlem dostat ke klíči.“

 

Tak tohle bude zajímavé. Učinil se neviditelným a vytvořil kolem sebe kouzlo, aby ho nemohli ani slyšet. Posadil se na zem a čekal, co bude dál.

 

Měl podezření, že tohle bude velmi dlouhá noc.

 

Několik příštích minut bylo ticho.

 

„Ten bastard!“ ulevil si Ernie. „To je absurdní! Může nás tady nechat tak dlouho, jak se mu zlíbí!“

 

„Už mě bolí ruce,“ sténala Padma.

 

„Snaž se uklidnit a nemel sebou,“ radila jí Eloise.

 

„Ale ta pouta se mi zarývají do kůže!“

 

Kolem se ozvalo chřestění řetězů, jak se všichni pokoušeli najít si pohodlnější pozici.

 

„Přál bych si, aby tady nenechával tu láhev,“ řekl Ernie po chvíli do ticha. „Mám žízeň, jen co se na ní podívám.“

 

Harry slyšel, jak se někdo přidušeně v reakci na Ernieho prohlášení zachechtal.

 

Další zachrastění řetězů.

 

„Jak to, že jsi tak klidný, Draco?“ zeptal se Ernie nevěřícně.

 

Ticho.

 

„Draco?“

 

„Pro Merlina!“ prskal Zmijozel. „Jen se snažím pohnout s tím zatraceným klíčem. Mohli byste využít svůj čas lépe a zkusit to také, místo toho žvanění!“

 

Ticho.

 

„Ale on nás tady nemůže nechat dlouho, že ne?“ řekla Padma. „Možná, že to, co řeknu bude znít jako hloupost, ale já jsem si jistá, že tohle celé neudělal, aby nám ublížil. Harry se vždycky snaží lidi zachránit, ne jim ubližovat. Vždyť ví, že to bezhůlkové kouzlo nedokážeme udělat.“  

 

„Jak dlouho myslíš, že nás v tom nechá vydusit, než se vrátí?“ zeptal se Ernie se smíchem. „Já bych odhadoval, že nás nechá trochu se zapotit. Hodinu a půl, co myslíte?“

 

***

 

O tři hodiny později se atmosféra výrazně změnila. „Do prdele s tím bastardem!“ Nadával Ernie. „Tohle už přesahuje všechny meze!“

 

Klíč i láhev byly naprosto ve stejné pozici.

 

„Je mi zima,“ řekla Eloise zničeně. „Kéž bych si dnes vzala kalhoty.“

 

„To je problém všech holek, které mají pěkné nohy,“ řekl Ernie a pokusil se odlepit ode zdi tak, aby dívku zahlédl.

 

„Prosím?“ ozvala se překvapeně.

 

„Je to logické, kdybys měla tlusté nohy, těžko bys usilovala o to, aby z nich byl vidět byť jen centimetr navíc. Tvé nohy jsou pěkné, tak je můžeš klidně ukázat celé. No ale potom máš pod krátkými sukněmi ledové nohy.“

 

V nastalém tichu každý zíral Eloise na stehna. Harry si všimnul, že i Severus jí věnoval letmý pohled.

 

„To byl ten nejhorší sexistic…“

 

„Kompliment?“ přerušila ji Padma.

 

„Co?“

 

„Právě řekl, že máš pěkné nohy. Nic jiného za tím nehledej,“ prohlásila Padma kritickým tónem.

 

„Přesně tak,“ potvrdil Draco. „Nicméně pokud nejsi hadí žena, abys vyklouzla z těch pout, tak jsou ti v současné situaci na nic. Nemohli bychom se raději soustředit na ten klíč, abychom si mohli uvolnit ruce?“

 

O hodinu později se Padma přerývaně ozvala. „Vidíte, jak svíčky ubývají? Že tu nezůstaneme ve tmě?“

Najednou si všichni uvědomili, že ze svíček odkapává vosk.

 

„Do prdele! Nemůže nás tady přece nechat ve tmě!“ vybuchl Ernie.

 

„Může. On strach ze tmy nemá,“ řekl tiše Neville.

 

„Sláva mu!“ prskala Padma. „Ale já jo!“

 

Ticho.

 

„Nemůže,“ zajíkal se Ernie.

 

O několik vteřin později plamen jedné ze svíček zakmital a zhasnul.

 

Padma zakřičela.

 

*** 

Pokračování příště... 

 

 

 

Poslední komentáře
07.03.2010 03:45:03: Harry má teda smysl pro skupinovou zábavu. Držím palce aby mu to vyšlo...
18.08.2009 21:31:36: Omlouvám se, ale kapitolu si přečtu až zítra, jsem mrtvá, dnešek mi dal nějak zabrat.. Dobrouuuusmiley...
18.08.2009 21:26:28: Merline, předávkuje se zeleninou...smileysmiley Ty si to děláš sama, já na tebe ani nemusím posílat para...
17.08.2009 21:37:25: Sion, když se mi podaří včas vstát tak brzy a když ne, tak až po okurkách... Ale zítra na 100% bude....
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.