Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 01 - 10

8 - Večer na Malfoy Manor

Tuto kapitolu věnuji Terízkovi k jejím dnešním narozeninám.

***

Harry putoval prsty po stopce sklenky na víno a uchváceně si prohlížel odraz svíček na ploškách ze vzácného broušeného skla, které jím získalo bohatý rubínový odstín. Násilím odtrhl svůj pohled a podíval se na společnost u stolu. Lucius Malfoy byl jako hostitel v čele tabule, po jeho levé ruce seděl Smethlewick a vedle něho muž, na jehož jméno si nemohl vzpomenout. Na opačné straně stolu seděl Aramis Purefoy, byl to velmi krásný muž se záplavou zlatých vlasů a zlatýma očima. Bohužel Harry musel konstatovat, že když se k tomu přidal ještě knír a kozí bradka, muž se až komicky podobal lvu.

 

Představa kníru v něm vyvolala jedinou myšlenku – fuj!

 

Vedle Purefoye seděl Severus. Měl na sobě lahvově zelený, hedvábně sametový hábit. Luxusní látka jen podtrhovala jeho tichou důstojnost. Někde mezi ním a  Harrym seděl arogantně se tvářící kouzelník v bezvadně padnoucím hábitu a snažil se bezúspěšně vzbudit pozornost Luciuse, který nepokrytě po celý večer flirtoval s Harrym.

 

Jídlo bylo delikátní, ostatně jak jinak? Celé tohle místo vyloženě křičelo luxusem. Harry měl pocit, jako by se octl na jednom z obrázků časopisu National Trust, který si Dursleyovi prohlíželi vždy v neděli po obědě. Zdálo se však, že nikdo u stolu se ničemu z toho, co se zde děje, nepodivuje. Ani tomu, že každý z nich má za zády sluhu, který je připraven vyhovět každému jejich rozmaru. Harrymu se to zdálo být přehnané, ale podle toho, jak se chovali ostatní, byl to u Malfoyů běžný standart.

 

I když takové jídlo by si dokázal představit každý den!

 

Využil chvíle, kdy se Lucius odmlčel a začal si povídat se Smethlewickem, jeho pohled však sem tam sklouznul k Severusovi, který se na něho nepřestával dívat přes svou skleničku. Bál se toho, aby si Severus nezačal myslet, že je potěšený pozorností, kterou mu Malfoy projevoval. Tak pošetilý snad nebyl? Všimnul si, jak Snape sleduje jeho prsty, kterými pomalu bezmyšlenkovitě sklouzával po stopce své skleničky a dostal ďábelský nápad. Zatímco se Smethlewick ptal na jeho názor na poslední triky, které předváděly všechna mužstva v profesionálním famfrpálu, poslal na Severuse rychlé kouzlo a koutkem oka ho začal sledovat. Ve chvíli, kdy se Severus napil a na chvíli mu rudá tekutina v jeho sklence přerušila výhled, začal jednat. Systematičtěji zpracovával svou skleničku. Bylo zábavné sledovat Severuse v momentě, kdy pochopil, co se děje. Očima přejel kolem stolu, ve snaze se ujistit, že si Harryho počínání nevšiml nikdo jiný. Přitom nepřestával mluvit s Catismorem.

 

O chvíli později Harry svou hru zopakoval. Severus strnule seděl, ani nedutal. Jejich oči se setkaly nad stolem a Harry znovu jemně přejel po stopce své sklenice, zatímco si druhou rukou nabral nonšalantně kousek dortu z talířku, který před ním ležel a pomalu si vložil sousto do úst. Když sousto spolknul, lžičku ještě labužnicky olíznul.

 

„Severusi!“ snažil se ho Lucius vrátit zpět do reality. „Nepochybuji o tom, že je Alex velmi přitažlivý muž, ale mohl by ses věnovat i nám ostatním! Vypadáš jako uhranutý!“

 

Všichni kolem stolu se tomu zasmáli.

 

„Ale on je!“ uculoval se Harry. „A to myslím doslova, ne jako metaforu. Byl to ode mě takový malý žertík. Není divu, že byl v posledních minutách tak roztěkaný.“

 

Severus se opřel pohodlně v židli a zamračil se. Harry začínal litovat své dětinskosti, ale po tom, co k němu Lucius promluvil blahosklonným tónem, by si nejraděj dal pár facek. „Myslel jsem, že to bylo jen tím, že jsi musel sledovat, jak si tvůj společník eroticky pohrává se svým vínem. Vážně, Severusi!“

 

Harry si uvědomil, že si bude muset před Malfoyem dávat mnohem větší pozor, než si myslel. Ale bylo docela užitečné, že ho muž shledával atraktivním. Možná by toho mohl využít, každá výhoda je dobrá.

 

„Ne, bylo v tom víc než jen to,“ zašklebil se Harry.

 

„Alexi,“ varoval ho Severus.

 

Harry se podíval na svého milence. „Můžu, Severusi?“ zeptal se se zdviženým obočím.

 

Po chvíli přemýšlení se Severus zasmál: „Jak myslíš.“

 

„Samozřejmě se všem přítomným pánům nemusí líbit, co se chystám udělat,“ varoval je Harry.

 

Sice na chvíli tohle prohlášení vzbudilo obezřetnost, ale zvědavost přeci jen převládla.

 

„Alexi, není pravděpodobné, že by se některým z nás po téhle zkušenosti změnila orientace,“ prohlásil k všeobecnému pobavení Lucius.

 

Harry se na něho usmál a přikývl.

 

Harry sáhl po hůlce a znovu se podíval na Malfoye, aby si vyžádal jeho souhlas. Byl si jistý, že je slušné požádat hostitele, když chtěl u jeho stolu použít kouzlo.

 

Malfoy přikývl.

 

Harry nad stolem opsal hůlkou smyčku a zamumlal nesrozumitelně několik slov. Po pravdě žádné zaklínadlo vyslovovat nemusel, ale neměl v úmyslu jim prozrazovat, že umí kouzlit i bez ní.

 

„Nic necítím,“ stěžoval si  Catismore.

 

„To přijde. Zkuste nejdřív něco sníst,“ nabádal je Harry.

 

Pomalu se všichni vrátili ke svému dezertu a bylo na nich vidět zklamání. I Harry ujedl kousek ze svého zákusku, než se dotkl své skleničky. Všichni v ten moment zamrzli na svých židlích, Harrymu se chtělo v duchu smát nad tou podívanou. Severus byl samozřejmě výjimka, on už věděl, co má očekávat. Harry nepřestával jednou rukou jíst a druhou elegantně klouzal prsty po stopce své sklenky nahoru a dolů.

 

Smethlewick ztěžka dýchal.

 

Harry znovu sklouznul prsty po sklence. Všiml si, že někteří už pochopili princip kouzla a dychtivě mu zírají na prsty, které se posouvaly po sklenici a nyní ji pevně obemknuly.

 

„Dobrý Merline!“ ozvalo se přidušené vykřiknutí odněkud od stolu.

 

Harry snědl poslední sousto a uchopil sklenku pod její baňkou, takže bylo jasné, že ji chce zvednout, snad se i napít.

 

Napětí bylo hmatatelné.

 

Potom, co pečlivě olízal svou lžičku, se mladý muž podíval na Malfoye a konverzačně řekl: „Božské.“ Než se však blonďatý aristokrat zmohl na odpověď, Harry zvedl sklenici ze stolu a to mu dokonale vyrazilo dech. A nejen jemu. Když si uvědomil, že stejná reakce proběhla kolem celého stolu, málem se zachichotal radostí. Očima se setkal s těma Severusovýma, jemně se na něho usmál a víc stiskl nožku sklenice. Atmosféra houstla každou vteřinou, když se hrana sklenky pomalu přibližovala k jeho ústům. Lehce navlhčil jazykem horní ret. Když bylo napětí téměř neúnosné, položil sklenici zpět na stůl a řekl: „Nebo možná ne.“

 

„Do prdele!“ zasyčel  Purefoy. „Takhle to utnout.“

 

Tím prolomil pomyslné ledy a všichni se ulehčeně zasmáli. Bylo tam však hodně těch, co se zavrtěli na svých židlích v marné snaze se nenápadně upravit.

 

Harry se zašklebil.

 

„Jak dlouho tohle s vámi prováděl?“ zeptal se Purefoy zvědavě Severuse. „Musíte mít už koule jako z oceli!“

 

Severus mu věnoval malý úšklebek. „To je daň za to, když máte vynalézavého milence,“ prohlásil ospale.

 

Harry mávl hůlkou nad stolem a zrušil tak kouzlo.

 

Lucius se na Harryho krátce podíval a položil mu svou ruku na tu jeho. „To byl elegantní trik, Alexi. Musíte mi slíbit, že nás opět brzy navštívíte.“

 

Harryho oči se rozšířily, tohle už bylo za hranicí běžného flirtování, tohle byla otevřená výzva. Je nejvyšší čas, aby věci vrátil na jejich místo.

 

„To je lichotivá nabídka, pane,“ řekl formálním tónem a snažil se, aby z každého jeho gesta bylo znát, že nemá zájem. „Byl to jen trik. Ujišťuji vás, že jediný, koho se chci opravdu dotýkat, je Severus.“

 

„Mmmm,“ blonďák se usadil zpět do své židle a usrknul víno. „Jsem si vědom Severusových dovedností.“

 

Harry cítil v žaludku olovo, a i když to pro něho nebylo překvapení, takhle otevřené přiznání ho zaskočilo.

 

„Všichni máme nějakou minulost,“ řekl Harry tiše a doufal, že tady byla řeč o hodně vzdálené minulosti. Představa Severuse a Malfoye ho zranila. Pocítil bodnutí u srdce. Byl to neočekávaný pocit a Harry si ho neuměl nijak vysvětlit. To se přeci nemohlo stát! Mezi nimi je přeci jiný druh vztahu. Nebo ne? Podíval se přes stůl na Severuse, na jeho obrovitý nos, bledou pleť, široká ramena, která se zužovala k bokům. Na jeho těle nebyl ani gram tuku navíc. Jen samé svaly a šlachy. A jeho pevné mužství. Kdy se vlastně do něho zamiloval? Jak k tomu vlastně došlo, že si toho doposud nevšiml?

 

Severus mu opětoval pohled a obočí se mu stáhlo do jedné linky. Harry mu věnoval rozpačitý úsměv a vrátil svou pozornost k Luciusovi, který ho nepřestával hypnotizovat.

 

„Žárlíte?“

 

Harry se zarazil a snažil se uspořádat myšlenky.

 

Malfoy se zasmál. „To nemusíte,“ řekl hedvábně. „Moje zájmy jsou jinde. Nicméně on je sice skvělý v posteli, ale je to ošklivý bastard. Jednou si uvědomíte, že můžete být s někým stejně dobrým, co se umění sexu týče, ale mnohem přitažlivějším, když se vedle něho ráno za denního světla probudíte. Až si tohle jednoho dne uvědomíte, mile rád vám s tím pomůžu,“ předl Malfoy.

 
Harry se opřel pohodlně ve své židli. „Další velkorysá nabídka,“ řekl měkce. „Od jednoho z nejkrásnějších mužů našeho světa,“ dodal a viděl, jak se Malfoy nafouknul a proto rychle dodal. „Ale já se rád budím vedle Severusova obličeje v dopoledních hodinách, Luciusi,“ dokončil s úsměvem.

 

Harry viděl, jak přes jeho tvář přelétl stín podráždění, ale Lucius ho hned zahnal rádoby srdečným smíchem. „Tedy, Severusi! To je opravdové štěstí, mít tak loajálního společníka!“

Neuvěřitelně bezostyšná poznámka od člověka, který se mu už dvě hodiny snaží přebrat přítele.

 

Lucius vstal a požádal je, aby se přesunuli do vedlejší místnosti.

 

Tam už na ně čekala káva a zcela  malé koláčky, ale nejdůležitějším vybavením se ukázal být stůl na karty.

 

Harry se předem domluvil se Severusem na systému přihazování. Měl sice nějaké zkušenosti, co se karetních her týče díky mudlům, se kterými se přátelil, ale nevěděl, jak vysoké částky se přihazují v tak elitní společnosti. Byl překvapený, když zjistil, že čistokrevní kouzelníci považovali hru o peníze pod jejich důstojnost. Výsledky se však zaznamenávaly do jejich rodových knih, kde byly uchovány pro budoucí generace.

 

I přes toto zjištění neměl Harry chuť hrát, a když se jeden z mužů, co s nimi večeřel, odtrhnul od skupinky, aby si v klidu vypil kávu na gauči u praskajícího krbu, rozhodl se, že se k němu přidá. Služebnictvo přeneslo všechno jídlo a pití z hlavního stolu na postranní malé stolky a tím velký stůl připravili ke hře. Harry si vzal kávu a kývl k mužům usazeným kolem hlavního stolu na znamení, že se k nim přidá později a posadil se vedle osamoceného muže u krbu.

 

„Omlouvám se,“ promluvil Harry tiše. „Ale tak docela jsem nezachytil vaše jméno, když jsme byli seznámeni.“

„Sebastian Flight,“ usmál se jeho společník srdečně. „Alexi, vás nebaví karty?“

 

„To není tím. Jen nemám tu správnou náladu. Uvidím později, třeba to na mě ještě přijde. A proč vy nehrajete?“

 

„Vůbec nechápu, co na tom všichni vidí. Celý den pracuji s čísly a tak chci mít večer alespoň trochu klidu a hlavně změnu. Měl jsem se dnes pozdě večer sejít s panem Malfoyem a on mi navrhl, abych přišel dřív a připojil se k němu a několika hostům k večeři. Do té doby, než jsem se dozvěděl, že tu bude i pan Catismore, tak to vypadalo jako dobrý nápad.“

 

„Jakými čísly se zabýváte?“ zeptal se Harry. „Jste účetní?“

 

„Jsem makléř,“ ušklíbl se robustní muž. „V tomto bodě většinou konverzace ustane, není to povolání, o kterém by se dalo hodiny klábosit.“

 

„Myslím, že nemáte pravdu,“ řekl Harry a teprve teď se ponořil do hovoru. To by mohl být užitečný kontakt! Myšlenky se mu rozeběhly hlavou takovou rychlostí, že se mu málem zavařil mozek. „Ale souhlasím s vámi, že to není nejvhodnější téma na večírek. Předpokládám, že není vhodné mluvit o práci, ale já bych vám byl strašně vděčný, kdybyste mi doporučil někoho, kdo by mi pomohl rozšířit mé investice.“

 

Sebastian Flight se na něho se zájmem podíval. „Většina lidí se mě ptá, jestli jsou jejich stávající investice dobré.“

 

„Asi jako když jde pacient za lékařem, aby se mu pochlubil svými hemeroidy!“

 

Jeho společník se zasmál.

 

„Prosím, zapomeňte na můj dotaz!“ řekl Harry. „Řekněte, myslíte si, že je Longsdale vhodný do britského týmu?“

 

Flight si usrkl kafe a Harry se díval, jak rozvážně odložil svůj hrnek zpět na podšálek. „Vzbudil jste ve mně zvědavost, není potřeba, abyste měnil téma. Proč bych vám dohazoval jiného specialistu, když vám můžu poradit já? V jaké oblasti chcete investovat?“

 

Harry se trochu napřímil a zvážněl. „Pardon! Neměl jsem v úmyslu se takhle vnutit! A už vůbec nejsem tak arogantní, abych si myslel, že mi budete radit, nebo mnou jednat o financích po tom, co jsem se dozvěděl, že jste poradce pana Malfoye. Potřebuji někoho, kdo se zabývá mnohem menšími investicemi.“

 

„Hmmm, ale říkal jste, že jste už nějaké peníze investoval?“

 

„Och, ale ne velké částky,“ řekl Harry skromně. „Investoval jsem do zábavného průmyslu,“ no jak jinak mohl nazvat obchod Weasleyových dvojčat? „a také jsem spoluvlastníkem jedné mudlovské stavební firmy. Chtěl bych získat i nějaký podíl na kouzelnické firmě, ale nevím, jestli se to dělá tak otevřeně jako v mudlovském světě.“

 

„Nemáte žádné předsudky proti tomu investovat do mudlovského světa?“ zeptal se Sebastian a střelil pohledem po Malfoyovi.

 

„Nemám žádné námitky proti tomu, aby mi mudlovská práce vydělala peníze,“ řekl Harry nepohnutě a usadil se pohodlněji.

 

Sebastian Flight se pochechtával.

 

„To zní zajímavě. Kolik peněz chcete investovat?“

 

„To bych musel ještě zvážit,“ začal opatrně Harry. „Nechce se mi vše dát na jednu kartu, když uvážíme současnou politickou situaci. Mám okamžitě k dispozici sto tisíc galeonů, jsou v Gringottově bance, ale kdo by v současné situaci nechával peníze  v bance?“

 

Tak chytne se nebo ne? ptal se v duchu Harry. Doufal, že by mu jeho rodiče odpustili, kdyby promrhal dědictví, ale peníze, které pracují na porážce Voldemorta, byly tak jako tak dobře vynaložené.

 

„V tom případě je tady sotva řeč o malé investici,“ řekl muž opatrně, „vy vypadáte jako rozumný člověk,“ sáhl do kapsy a vytáhl z ní navštívenku. „Přijďte za mnou. Myslím, že vám budu schopen pomoct.“

 

Harry byl se sebou spokojený. Tohle byla jedna z věcí, o kterých mluvil zasvěceně Ron. Prý v minulých válkách přesouvali mudlové své peníze dříve, než se situace vyhrotila a on jen mohl doufat, že se mu podaří dobře investovat, aby o své peníze nepřišel. Samozřejmě tu byl ještě jeden důvod, proč tohle celé dělal. Předpokládal, že se Luciusovi Malfoyovi donese, jakou částkou volně disponuje a bude pro něho rovnocennější partner. A pokud z toho bude nějaký zisk, tak je to jen takový bonus.

 

Zbytek večera proběhl v poklidu. Harry si sedl k ostatním ke stolu a hrál karty. Malfoy s ním nadále flirtoval, i přes rozhovor, který spolu vedli při večeři. Harry nejdřív nemohl pochopit tu vytrvalost, ale potom si všiml v jeho očích touhy po dobývání. Evidentně ho bavilo lovit a když svou vysněnou kořist dostal, tak ji po chvíli jako nepotřebnou hračku odhodil a hnal se za dalším kusem. Ale když se nad tím vším Harry zamyslel, musel si přiznat, že mu jejich slovní výměny dělají dobře. Nicméně ho Luciusova pozornost nepřestávala udivovat. Harry si nikdy nemyslel, že by byl Alex nějak zvlášť atraktivní, měl působit spíš nenápadně. No to se mu zjevně nepodařilo.

 

***


Později tu noc námahou zpocený Harry těžce dýchal proti Severusovu hrudníku a poslouchal tlukot srdce svého milence, který se pozvolna vracel do normálu. Jestliže ještě před chvílí pochyboval o atraktivnosti Alexe, tak si Severus dal důkladně záležet na tom, aby mu ukázal, že ho opravdu shledává žádoucím.

 

„Jsi naprosto neuvěřitelný,“ šeptal Harry proti jeho hrudníku a přim přitom si o jeho kůži otíral rty. Miloval tu slanou chuť, která byla důkazem jejich předchozí aktivity.

„Nevypadám jako Malfoy,“ prohlásil neutrálně Snape a Harry cítil, jak se do jeho těla vrátilo napětí.

 

Zaklonil hlavu tak, aby mu viděl do obličeje a prohrábl jeho jemné vlasy. „To opravdu ne,“ souhlasil.

 

Severus se na něho podíval. Jeho napětí se na chvíli zvýšilo, ale potom se v pochopení zasmál.

 

„Bastarde.“

 

Harry se zašklebil zpět. „Bylo by ti jasné, že lžu, kdybych řekl něco jiného. Lucius je možná jeden z nehezčích mužů na této planetě, ale stejně, jak je nádherný zvenku, tak odporný je uvnitř. Bleh!“ reptal Harry zhnuseně.

 

Snape mu hladil záda, jeho velké ruce po nich pomalu klouzaly a chladily ho. Bylo to tak konejšivé.

 

„Flirtoval jsi s ním celý večer.“

 

„Řekl jsem mu, že se mi líbí budit se vedle tvého obličeje.“

 

Severus se zadíval Harrymu do očí. „Opravdu?“

 

„Jistě že jsem mu to řekl,“ přisvědčil Harry. „Nemluvě o tvém hrudníku a rukou, zvlášť když mě zrovna objímáš a tvůj…“

 

„Řekl jsi mu všechny tyhle podrobnosti?“

 

„Nemusel jsem. Je osobně obeznámen s tvými kvalitami. Nechtěl jsem zbytečně rozdmýchávat jeho zájem.“

 

Severus vytáhl Harryho tak, aby měli obličeje proti sobě.

 

„To už je dávno.“

 

„Jasně. A jsi si jistý, že si nechceš zopakovat minulost?“

 

Snape si odfrknul. „Sex s ním byl zatraceně dobrý, Malfoy ale nezná žádné emoce, snad kromě pýchy a hněvu. Já už vím, že se chci milovat jen s tebou.“ 

 

Harry cítil hřejivý pocit u srdce. Opatrně se dotkl jeho ruky a zašeptal. „Pak je skvělé, že je to vzájemné,“ řekl měkce a zadíval se svému milenci do očí.

 

Snape mu jemně zvedl bradu a tak prodloužil jejich spojení. Jeho ústa se přiblížila a Harrymu se zadrhl dech v hrudníku. Snape pomalu smyslně otíral své rty o ty jeho. „To ano,“ odpověděl a vášnivě Harryho políbil.

***

Pokračování příště...

 

Poslední komentáře
02.02.2015 22:34:26: Skvele si uzivam kazdu vetu.... Keby som vedel vratit vsetky tieto momenty svojej holke.... Inspirat...
13.10.2011 01:02:50: tak znovu, tentokrát pod jménem: Paráda! Moc se mi to líbí! Díky!smiley Škoda, že už musím jít spát....
13.10.2011 00:01:59: Paráda! Moc se mi to líbí! Díky! smiley${1}
20.12.2010 00:09:17: Teda, toto je lahôdka, Severus, Lucius a ešte Draco k tomu všetkému.Páči sa mi ako sa vyvíja vzťah A...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.