Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 01 - 10

6/B - Další nečekané setkání

Děkuji Ti Alle, jsi můj rytíř v lesklé zbroji…

***

„Kafe?“

Snape se znovu zasmál, pak přikývl. Byl to nečekaný zvuk, ale Harry jím byl poctěn.

Posadil se, aby mohl slézt ze stolu. Natáhl si kalhoty na nahé tělo, košili si nechal rozepnutou a se šťastným úsměvem se dal do přípravy kávy.

 

Severus také vstal. Oblékl si kalhoty a zapnul si  knoflíky  krom jednoho horního u pásku, košili si nechal rozhalenou úplně.

 

„Vypadáš hrozně sexy,“ culil se Harry nad kávou. Seděli na gauči v obývacím pokoji vedle krbu.

 

„Musím ti tvou lichotku oplatit?“

 

„Bastarde,“ řekl Harry přívětivě.

 

Severus se lehce usmál. Seděli každý na jedné straně pohovky, pili silné kafe a oběma se honila hlavou myšlenka, co bude dál.

 

„Zůstaneš na noc nebo se musíš vrátit?“ zeptal se Harry, když dopili druhý hrnek vychladlé kávy.

 

Všiml si netypického záblesku emocí v Severusově tváři a sám se snažil zachovat klid. Tohle je moment, kdy se láme chleba.

 

Snape se naklonil dopředu, lokty se opřel o kolena. „Alexi, před tím, než nás vyrušil ten satan Lucius Malfoy, jsem ti chtěl říct, že jsem přišel jen proto, abych ti vysvětlil, že naše další setkání není dobrý nápad. Chtěl jsem ti ušetřit další tři týdny čekání.“

 

Harry se na něho podíval. „Nelži,“ řekl tiše a překvapil tím svého společníka, který ho se zvednutým obočím pozoroval. „Nemyslíš, žes mi to měl říct před tím, než jsi mě hodil na stůl? Pokud sis chtěl jen užít, měl jsi mi to prostě oznámit.“

 

V jeho hlase nebyla hořkost a ani stopa po obvinění, přesto se Snape na chvíli odmlčel, než přikývl na souhlas. „Máš pravdu. Je mi líto, ale opravdu s tebou nemohu mít vztah, Alexi, můj čas je velmi omezený. Bylo by ode mě nekorektní…“

 

Snape se zarazil, když viděl, jak mladý muž vytahuje hůlku z kapsy a pokládá ji opatrně před ně na konferenční stolek. Podíval se Alexovi do očí.

 

„Nemůžeš mít vztah, protože se nemůžeš milovat, aniž by sis sundal košili,“ řekl Harry tiše.

 

„Prosím?“ řekl Snape jedním ze svých nejnebezpečnějších tónů.

 

„Máš na ruce Znamení zla,“ pokračoval Harry. „Nechceš do postele Smrtijeda, protože se nechceš zaplést s kýmkoli, kdo podporuje jejich zvrácenou filosofii. Ale nemůžeš si ani začít s někým z Brumbálových lidí, protože špehuješ u Voldemorta a potřebuješ, aby ti Smrtijedi věřili…“

 

V tu chvíli měl Snapeovu hůlku na krku. „Kdo sakra jsi? Kdo tě poslal?“ vrčel a zlověstně se nad ním tyčil.

 

Harry se nemohl pohnout. „Nikdo mě…“

 

Snape se podíval po jeho hůlce. Stále neškodně ležela na stole. Když potom promluvil, zdál se klidnější: „Tvrdíš tedy, že tvůj pokus svést mě v Děravém kotli nebyl naplánovaný?“

 

„Ano! Ne!“

 

„Rozveď to. Tvá odpověď toho moc nevysvětlila,“ posmíval se Snape. Podíval se na okraj stolu a uviděl, jak se hůlka posunula směrem k němu. V tom momentě uvěznil Harryho svýma dlouhýma nohama a při tom mu svou hůlkou nepřestával tlačit na krční tepnu.

 

Harry nasucho polknul. „Ano, nebylo to naplánované. Ne, nechtěl jsem tě svést…“

 

„A co ta tvá svlékací scéna, jen pět minut po tom, co jsme se setkali?“

 

„Chtěl jsem si jen sundat svetr!“

 

„Očekáváš, že tomu budu věřit?“

 

„Viděl jsi mě!“

 

„Jistě, že ano. Zboží bylo dobře prezentováno.“

 

„Byli jsme ve veřejném baru! To je směšné! Byla to náhoda…“

 

„Nevěřím na náhody. Kdo tě poslal?“

 

„Nejsem k mání za žádnou cenu! Nikdy ses neseznámil s nikým v baru? Ne všechno na světě je jedno velké spiknutí…“

 

„Vyprávěl‘s mi nejrůznější historky z mého života, nezapírej, že jsi nevěděl, kdo jsem.“

 

„Víš, že jsem věděl, kdo jsi! Jsi přeci v tom zatraceném časopisu o lektvarech! Mluvili jsme o tom.“

 

„Článek v tom časopise je zcela irelevantní. Začínám s tebou ztrácet trpělivost. Popíráš tedy, že bys o mně věděl cokoliv, co sis nemohl přečíst v nějakém plátku?“

 

Harry si povzdychl. Ruka mu automaticky vyjela nahoru, když si chtěl nervózně prohrábnout vlasy. Místo toho narazil na hůlku na svém krku. Bezmocně ruku spustil do klína. Udělalo se mu špatně od žaludku. Jak mohl být takový idiot?

„Ano, věděl jsem, kdo jsi,“ řekl po chvíli a podíval se na Severuse. „Také pracuji pro Brumbála. Ale netušil jsem, že tě potkám v Děravém kotli. Ani to, že s tebou skončím v posteli a prožiji nejžhavější noc svého života. Do prdele, já ti nechci ublížit! Chtěl jsem tě jen znovu vidět.“

Ticho.

 

„Definuj práci pro Brumbála,“ ignoroval Snape zbytek argumentace.

 

„Jsem členem Fénixova řádu,“ řekl Harry.

 

„Mohl bych tě teď odvést k Voldemortovi,“ zlověstně poznamenal Snape.

 

„To jistě můžeš,“ přitakal Harry.

 

„Nebo tě můžu vzít k Brumbálovi.“

 

„Druhá možnost.“

 

„Vezmi si boty,“ prsknul Severus.

 

Harry se oblékal, zatímco Severus dělal to samé. Pořád nevěděl, jak tenhle večer skončí. Uvědomoval si, že dostal Severuse do naprosto nemožné situace.

 

Snape si vzal obě jejich hůlky a vedl ho do Bradavic. Cesta se zdála nekonečná, ve vzduchu byl chlad a vlhko. Harrymu se ulevilo, když se konečně dostali dovnitř hradu, i když si nedokázal představit, jak bude Brumbál na tuto podivnou situaci reagovat.

 

Harry si všiml, že ho Severus nechal jít napřed, jako by se chtěl ujistit, že zná cestu k ředitelově kanceláři. Harry došel až k chrliči a zamumlal heslo. Mohl jasně cítit Snapeův šok, když socha uskočila a umožnila jim průchod.

 

 „Severusi! Pojď dál! Chceš horkou čokoládu?“ zeptal se ředitel, zatímco přicházel ke dveřím, ještě než stačili přejít přes práh. Brumbál už měl na sobě sametový župan hořčicově žluté barvy vylepšený o velké fialové hvězdy. „A nejsi sám! Představíš mi svého přítele?“ Brumbál přeskakoval pohledem z jednoho na druhého.

 

Snape zamířil svou hůlkou přímo na Harryho.

 

„Ten člověk tvrdil, že tě zná. Že je členem Fénixova řádu,“ vrčel Snape. „Jak jsi mohl předpokládat, že by ti to mohlo projít?“ zeptal se Alexe.

 

„Dej mu mojí hůlku,“ odpověděl Harry.

 

Snape se na něho zlostně podíval, ale podal hůlku staršímu kouzelníkovi. Ten ji pozorně obracel v prstech a potom si k ní přivoněl. „Jabloň,“ konstatoval tiše. „A jádro?“

 

Fawkes vzletěl a s veselým trylkováním se usadil Harrymu na rameni. K Severusovu ještě většímu údivu se s ním chlapec začal mazlit. „Jedno z jeho per,“ pokynul směrem ke své hůlce.

 

„Pak je tento člověk opravdu členem Řádu,“ oznámil Brumbál.

 

Snape nechal poklesnout svou hůlku. „Vy jste ho nepoznal, to se vám snad ještě nikdy nestalo,“ řekl nevěřícně.

 

„Tohle není má obvyklá podoba. Ani mé pravé jméno,“ dodal Harry. „Já osobně doufám, že pro Řád pracují stovky lidí, kteří se pohybují v přestrojení, protože jinak jsme nahraní.“

„Merlinžel nejsou to zdaleka stovky,“ řekl Brumbál a usadil se do svého křesla. Naklonil se a podal Harrymu zpět jeho hůlku. „Sedněte si,“ nařídil jim a přivolal čajový servis. Jako první podal šálek Severusovi. Citlivý nos mistra lektvarů zaznamenal jeho oblíbenou vůni.

 

Brumbál velice pomalu upíjel a pozoroval oba muže, hrál o čas. Nechápal, co se tady děje, tak nakonec řekl: „Mohu se za něho zaručit,“ kývl směrem na Alexe, „ačkoliv nevím, jak jsi k němu přišel a jaký máte spolu vztah,“ prohlásil a v jeho hlase byla jasná výzva.

 

„Máme spolu poměr,“ řekl Harry pevně.

 

„Několikrát jsme měli sex, to je vše,“ opravil ho Snape.

 

Brumbál si je oba prohlédl a svraštil čelo.

 

„Nevidím důvod, proč bych mu měl vykládat o své skutečné úloze hned na druhé sexuální schůzce,“ prohlásil ledově Severus, obočí měl stažené do jedné přísné linky.

 

„To proto si nemůžeš sundat košili, že?“ prskal Harry.

 

„Pardon?“ snažil se zorientovat Brumbál.

 

„S jeho znamením na předloktí nemůže mít žádný vztah, že ne? Dnes se se mnou chystal kvůli tomu rozejít. Bude žít sám až do konce života, protože to nikdo cizí nesmí vidět. To není spravedlivé vůči němu ani vůči mně.“

 

„A co je podle tebe spravedlivé?“ zeptal se naštvaně Brumbál.

 

Harry ustoupil. „Něco mezi námi je,“ řekl tiše. „Já… já jsem doufal, že nám dá Severus šanci, když zjistí, že je se mnou v bezpečí.“

 

„V bezpečí?“ podivil se Brumbál. „Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Tvá identita…“

 

„Musí v tomto okamžiku zůstat utajená,“ přerušil ho Harry.

 

„Nevěříš mi?“ zvědavě do toho zasáhl Snape.

 

„Ano, věřím, ale vím, že by to ohrozilo víc, než jen náš vztah, proto to nemohu nyní udělat. Odhalím se ti při první možné příležitosti,“ dodal úpěnlivě.

 

Brumbál usrkl čaj a sledoval výměnu názorů mezi nimi.

 

„Albusi?“ oslovil ho Snape. „Alex má pravdu. Upřímně řečeno sex s ním byl skvělý a je nepravděpodobné, že bych se mohl scházet s někým jiným. Myslím, že z toho budeš těžit i ty. Předpokládám, že to bude mít pozitivní vliv na mou náladu. V případě že s ním budu v bezpečí, máš ještě nějaké jiné námitky?“

 

„Jistě bys ses mohl sexuálně realizovat i jinde, Severusi. Je mi líto, že jsem tuto tvou část osobnosti nedocenil, jsi ještě mladý a plný energie, máš…“

 

Harry si odfrknul a najednou toho všeho litoval. Co si to jen myslel! „Hezky řečeno,“ zašeptal si pro sebe, když si vzpomněl na jejich první noc.

 

Severus se na něho podíval.

 

„Je to výhodné…“

 

„Děkuji pěkně!“ řekl Harry v předstíraném pobouření.

 

„.... a potencionálně by to mohlo být víc, než jen o sexu. Chtěl bych zjistit, jestli to mezi námi může fungovat,“ dodal Snape klidně.

 

Harry nemohl skrýt zářivý úsměv. „Já taky,“ spěšně přikývl.

 

Obrátil se na Brumbála. „Vážený pane profesore, oceňuji a chápu vaše obavy. Udělám všechno pro to, abych ho nezklamal a řeknu mu pravdu, jakmile to půjde.“

 

Brumbál si nemohl nevšimnout jiskření, které mezi těma dvěma probíhalo. Bylo v tom určitě víc, než jen živočišný zájem, ale jestli Severus zjistí, že věděl, kdo je Alex… měl pocit, jako by ho právě zrazoval.

 

„Nemohu to schválit,“ řekl tiše. „Budete oba strašně zklamaní a to já pro vás nechci, moji chlapci.“

 

Severus se na něho podíval. „Ohrozilo by to nějak mou roli špiona?“

 

„Ne.“

 

„Pak jsem dost starý na vlastní rozhodnutí, Albusi. Děkuji ti za tvůj zájem a omlouvám se, že jsme tě vzbudili.“

 

Vstal a Harry ho následoval.

 

Brumbál už taky stál. „Přeji vám štěstí, moje děti. Doufám, že u sebe naleznete vzájemné porozumění a laskavost. Nemám k tomu dál co říct.“

 

Harry přikývl a naplnil ho špatný pocit z toho, jaké dělá Brumbálovi starosti.

 

***

 

Pohyblivé schodiště je vezlo dolů.

 

„On tě má opravdu velmi rád,“ řekl Harry jemně.

 

„Byl jediný, kdo se o mě za poslední léta zajímal,“ odpověděl Snape.

 

„Možná…“ začal Harry.

 

Když dojeli dolů, přimáčkl Severus Harryho ke zdi a políbil ho tak tvrdě, až ztratil dech. „Musíš být odvážný,“ řekl.

 

 „Cože?“ vysoukal ze sebe Harry přes oteklé rty.

 

„Jsi jediný, koho znám, kdo pracuje pro Řád v přestrojení. Teď když je mezi námi jasno, nemusíš se bát. Ale nechám na tobě, kdy se mi odhalíš,“ natlačil se proti Harrymu a trochu ho zvedl, tak, aby se jejich mužství mohla o sebe třít.

 

Harry byl rád, že ho Snape svým tělem doslova přišpendlil ke zdi. Nohy měl jako z rosolu a dokázal jen sténat. Přidržel se za klopy svého milence a přirazil proti němu.

 

„Mně to za to stojí,“ prohlásil přerývaně, „bojím se o tebe.“

„Umím se o sebe postarat sám,“ řekl Snape a jeho rty se posunuly k Harryho krku a ostře ho kousnul.

 

Potom zvedl ruku, aby v konejšivém gestu pohladil vlastní otisk. „Je pozdě, abych se s tebou vrátil k tobě domů,“ dodal lítostivě. „Musím zkontrolovat svou kolej.“

 

Harry přikývl. „Budeš mít příští týden čas? Pošlu ti sovu.“

 

„Výborně,“ přikývl Snape. Naposledy ho dychtivě políbil, než se protáhl dveřmi a spěšně odešel. Nechal tam mladého roztouženého muže stát s myšlenkou na to, jak zařídit, aby si Severus Snape oblíbil Harryho Pottera.

***

Pokračování příště

 

Poslední komentáře
07.03.2010 02:17:54: Chudák Brumbál!
11.09.2009 23:50:40: Už som myslela, že ho Brumbál bonzne. Díky, prvotriedny preklad ako vždy.
30.07.2009 17:50:03: ravenablue - děkuji, to mi nějak vypadlo, jsem děsná smiley, ještě jednou dík za osvětlení smiley...
30.07.2009 13:03:26: Hm a já za chvilku odcházím smiley${1} No, uvidíme, třeba to stihnu smiley${1}
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.