Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 01 - 10

10/A - Přituhuje

 

„To je neuvěřitelné,“ zasténal Ernie.

 

„Pojďme se porozhlédnout kolem, třeba je tu někde schovaný další klíč,“ navrhla Padma.

 

Vzhledem k tomu, že nikoho z nich nenapadlo lepší řešení, začali všichni prohledávat okolí. Po krátkém hledání našli jen mokrý flek na zdi od toho, jak malým okénkem vysoko u stropu pršelo. A v rohu místnosti malý kanál s kovovou mřížkou.

 

Jeho účel byl evidentní.

 

Další dvě hodiny se marně snažili dveře otevřít. Vyzkoušeli kouzla i hrubou sílu, ale nedosáhli vůbec ničeho. Postupně museli všichni použít kanál. Ostatní se obrátili taktně zády a hlasitě si povídali, aby tak zakryli případný hluk a ušetřili se vzájemně rozpaků. Jakmile zařízení použili všichni, zdálo se, že vykonat potřebu ve společnosti přátel je daleko snazší, než si mysleli. Bylo paradoxní, že jim tahle nepříjemná situace pomohla se sblížit.  

 

Neville tiše řekl: „Myslím, že bychom toho měli nechat.“

 

„Co?“ zeptal se Ernie.

 

„Bude lepší, když se teď prospíme a budeme pokračovat ráno,“ prohlásil. „Bude tady světlo a Severus může pomoct s kouzly. Teď ho udržování světla stojí soustu energie.“   

  

Draco se obrátil na Severuse. I v tom mihotavém světle bylo vidět, jak je vedoucí jeho koleje bledý. V duchu si vynadal, že si toho nevšiml dřív.

 

„Souhlasím,“ řekl pevně.

 

Ostatní se rychle dohodli na tom, že je to dobrý nápad.

 

„Budeme držet hlídky?“ zeptala se Eloise tiše. „Ráda si vezmu první směnu.“  

 

Všichni se na sebe zaraženě podívali.  

 

 Vypadalo to sice, že se sem nemůže nic dostat, ale nemohli okolnímu prostředí věřit.

„Co se rozdělit do dvojic a střídat se po dvou hodinách?“ navrhl Ernie. „Můžeme se ve dvojici navzájem hlídat, abychom neusnuli, až na nás dolehne únava. Nebude vám vadit, když si první službu vezmu spolu s Eli? Severus si potřebuje odpočinout.“       

 

Padma se rychle nabídla do dvojice s Nevillem, protože možnost, že by na ni vyšel Draco nebo Severus, jí přišla děsivá.

 

Uložili se ke spánku. Světlo začínalo poblikávat, jak Snape usínal. Podlaha byla studená a tvrdá. Padma začala propadat panice.

 

„Severusi, mohl byste to ještě chvíli vydržet?“ zeptal se Neville. Snape si hlavu opřel o lokty.

 

„Mohl by se o světlo postarat někdo jiný?“ zjišťoval Neville.

 

Po několik marných pokusech se zdálo, že to je nad jejich možnosti.

 

„Dobře. Navrhuji, abychom si lehli co nejtěsněji k sobě,“ řekl Neville vyrovnaně. „Padmo, pojď se ke mně přitulit. Severus a Draco můžou ležet za námi. To nám pomůže udržet teplo. A taky budeš vědět, že jsme kolem tebe, abychom tě ochránili. Snad ti to pomůže přestat myslet na nedostatek světla. Bude to takhle lepší?“

 

Kupodivu všichni uposlechli bez jediné námitky.

 

Neville opatrně vsunul ruku pod Padminu hlavu a přetáhl přes ně svůj plášť.

 

„V pořádku?“ zašeptal.

 

Beze slova přikývla.

 

Světlo zhaslo.

 

Zima sklepení zalézala až do morku kostí.

Draco nemohl uvěřit tomu, že by mohlo být ještě chladněji. Cítil, že Severus za ním už spí a tiše mu záviděl. Přál si, aby měl pod svým pláštěm víc oblečení než jen hedvábnou košili. Klidně by teď snesl i ty příšerné teplé spodky, co nosil pod kalhotami Goyle.  

 

Začal se třást a nedokázal se ovládnout. Hlasitě jektal zuby. Hodně hlasitě.

 

Ozvalo se šustění, pak ucítil, jak se k němu někdo naklonil a uslyšel Nevillův hlas.

 

„Draco? Přišoupni se blíž a přitul se. Bude ti mnohem větší teplo, budeš v kontaktu s jiným tělem.“

                                                                                                

Dracovi byla taková zima, že na to přistoupil.

 

Harry seděl v rohu a sledoval je pomocí kouzla, které mu umožňovalo vidět i ve tmě. Když se zaposlouchal do tichého rozhovoru Ernieho a Eloise, tak se nemohl zbavit pocitu, jako by je šmíroval při něčem nevhodném. Ti dva se sice nebavili o ničem osobním, ale to ticho a tma kolem celé atmosféře dávaly pocit intimity, který byl mezi nimi téměř hmatatelný.

 

Po nějaké chvíli si Harry položil hlavu na kolena a zakryl si rukama uši, aby neslyšel zvuky jejich polibků.

 

Tak tohle rozhodně jeho plány nezahrnovaly.

 


Po dvou hodinách Ernie nejprve zatřásl Nevillem, aby ho probudil, a teprve potom Padmou.

 

Neville už nějakou dobu nespal a užíval si pocit, že je obklopen dvěma těly. Draco se k němu ve spánku přitulil a ruku měl položenou kolem Nevillova pasu. Neville čekal, až se Padma probudí, aby se mohl odkulit na její místo, aby Draca neprobudil a nepřetrhnul tak jeho spaní.

 

Neville ještě nikdy nespal tak blízko vedle někoho druhého. Napadlo ho, že studená a hrbolatá podlaha ještě umocnila příjemný pocit, který právě prožíval. Nemohl si pomoci a přemýšlel nad tím, jak je příjemné být k někomu přitulený. Začínal se bát, že mu tento nově nalezený pocit bude chybět. Bude mu scházet hřejivé objetí.

 

Harry chtěl zůstat vzhůru, ačkoli Padma i Neville drželi svědomitě stráž. Mezi nimi naštěstí nevznikla žádná romance. Vlastně spolu ani moc nemluvili, aby ostatní nerušili. Tyhle dvě hodiny se zdály být nekonečné. Harry se napil lektvaru na povzbuzení, který si pro tuhle situaci vzal s sebou. Nemohl si dovolit usnout.

 

Draco a Severus vstali tiše a lehce, bez toho, aby je někdo budil. Před tím, než převzali stráž, ještě oba použili kanál. Potom jen vedle sebe usedli a ponořili se do družného ticha.

 

Po nějaké době se Draco tiše ozval: „Severusi? Proč tě Temný pán mučil?“

 

Harry zadržel dech.

 

Snape nějakou dobu neodpověděl a potom se jednoduše zeptal: „Kdy přesně?“

 

Draco se na něho podíval, i když bylo jasné, že ho v té tmě nemůže vidět. Potom se schoulil do klubíčka a obličej si zabořil do dlaní.

 

„Pro Merlina! Slyšel jsem, že je krutý k mudlům, ale ke kouzelníkům?“

 

Snape se drsně zasmál. „Přítel nebo nepřítel, mudla, kouzelník nebo moták, proč by to měl při zábavě rozlišovat?“

 

„Pak nechápu, proč má tolik následovníků,“ prohodil Draco neutrálně.

 

Snape byl zticha.

 

„Strach bývá výborná motivace,“ řekl nakonec.

 

„Ale proč ses k němu přidal ty?“ zeptal se Draco.

 

Snape si povzdechl. „Protože jsem byl puberťák, který myslel víc, než věděl, a podle toho jednal. Byl velice charismatický a já jsem se domníval, že to, co říká, dává smysl.“

 

„A teď?“

 

Snape se odmlčel.

 

„Na co se mě vlastně, Draco, ptáš?“ zeptal se zachmuřeně. „Chceš vědět, jestli je dobrý nápad se k němu přidat? Důležité je vědět, co to pro tebe bude znamenat. Jestli si myslíš, že účel světí prostředky, pak ano. Ale v opačném případě… Nebudu ti radit, co máš nebo nemáš dělat. Máš dostatek rozumu, aby sis vytvořil vlastní úsudek. Rozhodně ti nepomůže přežít, když uděláš něco, o čem si myslíš, že od tebe očekávají druzí. Ty jsi jediný, kdo může o sobě rozhodnout, musíš si věřit.“

 

Dlouho bylo ticho.

 

„Co si myslíš o tom, co řekl Potter?“ zašeptal Draco.

 

„Které jeho ryzí moudro máš konkrétně na mysli?“ Protáhl Snape ospale.

 

Harry téměř vyprsknul smíchy. Miloval Snapeův smysl pro humor.

 

„Myslíš, že jsme skutečně tak silní na to, abychom sloužili někomu slabšímu, než jsme my sami?“


Když po chvíli Snape odpověděl, byl jeho hlas unavený a Harry měl pocit, že v něm slyšel ještě jeden podtón. Trpkost, snad i smutek.

„Na tom, pracovat pro někoho slabšího, než jsi ty sám, není nic špatného,“ prohlásil Snape k Harryho překvapení. „Může mít nejrůznější vlastnosti, které ty postrádáš. Vytrvalost, ambice, motivace. Na druhé straně si myslím, že větší moc dává člověku obrovskou nezávislost. Máš šanci se svobodně rozhodnout, na jakou se přikloníš stranu.“

„Myslíš si, že je to pravda? Že Voldemort čerpá sílu ze svých následovníků pomocí Znamení zla?“

Harry čekal bez dechu na jeho odpověď.

 

„Vidím, že této části Potterova výstupu jsi věnoval zvláštní pozornost,“ konstatoval Snape. „Myslím, že to řekl naprosto přesně.“

Ani v nejdivočejších snech Harryho nenapadlo, že někdy uvidí na Dracově tváři tolik emocí. I když mladý muž neřekl nic, celé jeho tělo křičelo hrůzou.

„Je to vynalézavé, nemyslíš?“ popíchl ho Snape.

 

Draco chvíli mlčel, jeho zvědavost však zvítězila: „Tobě to nevadí? Věděl jsi to před tím, než jsi Znamení zla přijal?“

 

Snape ze sebe vydal divný zvuk. „Netušil jsem to do té chvíle, dokud o tom Potter nezačal mluvit.“

 

„Ale když to udělal bez vašeho souhlasu,“ začal Draco opatrně, „není to něco jako – znásilnění?“

 

Další chvíle napjatého ticha. Draco nemohl uvěřit tomu, jak daleko se ve svém rozhovoru dostali. Naznačil snad Snape, že je mu Voldemort odporný?

 

„O Temném pánovi je známo, že rád znásilňuje lidi při každé příležitosti,“ odpověděl Snape po chvíli. „Než se rozhodneš, že přijmeš jeho Znamení, musíš uvážit i to, co bude znamenat i pro tvé nejbližší.“

 

Draco těžce dýchal.

 

Někteří ze spáčů se ve spaní zavrtěli, ale nevzbudili se.

 

„Své následovníky? Ne jen mudly?“

 

„Draco, jeden z jeho následovníků ho nosil celé měsíce na zadní části své hlavy. Co si myslíš, že to bylo?“

 

„Ale – sexuální? On znásilňuje ženy svých stoupenců?“ Dracovi jeho fantazie nabídla ty nejhrůznější obrazy. Teď už se nedivil, proč jeho matka nechtěla chodit na Voldemortovo panství… určitě ji… ne, to nemohl…

 

„Myslíš si, že se takhle chová pouze k ženám?“ zeptal se Snape tiše. „Je to akt, kterým dává najevo svou nadvládu, Draco. A většina jeho následovníků je mužského pohlaví.“

 

Dracovi se zvednul žaludek. To nemůže být pravda.

 

Harrymu tlouklo srdce tak, že hrozilo, že mu zpřeláme žebra.

 

„Budu rád, když zapomeneš na otázku, kterou máš právě na srdci,“ varoval Draca Snape.

 

Draco křečovitě polknul.

 

Harry měl pocit, že se mu rozlomilo srdce.

 

Dlouhou dobu bylo ticho, než Severus vzhlédl.

 

„Svítá,“ řekl tiše a díval se na šeď malého čtverce, který označoval okno vysoko na zdi.

 

„Vzbudíme ostatní?“ zeptal se Draco.

 

„Dejme jim ještě půl hodiny. Potom tu bude dostatek světla, které potřebujeme.“

 

Dál seděli v tichosti a společně čekali na úsvit.

 

Brzy je však Mistr lektvarů všechny probudil.

 

„Kolik nám ještě zbývá vody?“ zeptal se Ernie. „Mám v puse jako v polepšovně.“

 

Padma vzala láhev, bylo tam už jen několik centimetrů tekutiny ode dna. „Je tu stěží doušek pro každého,“ oznámila.

 

Všichni si jen navlhčili ústa, takže nakonec vyšlo na každého. Nikomu to nestačilo. Byli dehydrovaní.

 

„Jsem ztuhlý zimou, mám žízeň a hlad,“ reptal Ernie. „Můžeme se dostat ven, abych mohl zmlátit toho bastarda? Ani kapka vody! Vsadím se, že se byl celou noc někde pelešit a zapomněl na nás!“

 

„S kým?“ vyzvídala Padma.

 

Tak tohle Harryho zajímalo.

 

„S madam Hoochovou,“ řekl Ernie radostně. „Nalákala ho na skvělou jízdu. Možná to dělají přímo ve vzduchu na násadě od koštěte!“

 

Všichni se tomu zasmáli. „Zajímavý nápad, ale Potter říkal, že je teplouš,“ ozval se ospale Draco.

 

‚Přesně jako tvůj zatracený otec,‘ pomyslel si Harry zlostně. ‚A jak jistě víš, i Severus!‘

 

Ještě než stihl dokončit větu, už Dracovi došlo, co vlastně řekl a koho tím mohl ještě urazit. Podíval se omluvně na Severuse. Ten však jen potřásl hlavou. Nevadilo mu, když o jeho sexuální orientaci věděl syn jeho bývalého milence, ale nechtěl, aby se ve skupině začaly šířit drby.

 

„Myslím si, že tyto spekulace jsou poměrně zbytečné,“ řekl tónem, který používal ve třídě. „Ani v nejmenším mě nezajímá sexuální život pana Pottera, bez ohledu na to, že hodlá být aktivní ještě minimálně dalších padesát let.“

 

Uprostřed smíchu Harry pevně doufal, že tohle bylo přání, které dokáže postupem času přetvořit z nezájmu na zájem.

„Podívejme se raději na ty dveře, když už je tady dostatek světla.“

 

Po hodině snažení se nic nezměnilo, snad jen jejich žaludky se začínaly ozývat hlasitěji.

 

Neville strávil posledních pět minut v rohu.

 

„Neve, co tady děláš?“ zeptala se Padma. „Ty se nechceš dostat ven?“

Tento komentář všechny přiměl k tomu, aby na chvíli zapomněli na dveře a obrátili se na Nevilla.

 

Neville jen rozhodil rukama a něco nesrozumitelně zamumlal.

 

„Je tady podhoubí žampionů,“ řekl. „Přemýšlím nad tím, jestli bych dokázal urychlit jejich růst, abychom se mohli nasnídat.“

 

Draco otevřel ústa, aby se mu vysmál, ale hned je zase zavřel. I on měl hlad.

 

„Vím, že nejsou výživné, ale nebudeme oslabení hlady,“ vysvětlil omluvně.

 

„Neville, myslím, že je to skvělý nápad,“ usmála se Eloise. „Jsi si jistý, že nejsou jedovaté?“ dodala.

 

Neville se zasmál: „Jsem si tím jist, houby jsou má záliba,“ prohlásil sebevědomě a zašklebil se na ni. Celá skupina stála a pozorovala, jak jim plody rostou před očima. Za chvíli už každý přežvykoval svou přidělenou hrstku žampionů. Evidentně jim to udělalo dobře a výrazně se jim zlepšila nálada.


Díky jejich chvále rostlo Nevillovo sebevědomí téměř stejnou rychlostí jako předtím jeho houby.

 

Po jídle se vrátili zpět ke dveřím.

 

„Nezdá se vám, že jsou na těch dveřích neobvyklá kouzla?“ ozvala se po chvíli Padma

Snape se na ni podíval.

 

„Jakým způsobem „neobvyklá“? Jak to víte? Vidíte je… nebo…?“ Snape ji s gestem ruky požádal o vysvětlení.

 

„Ano, vidím je, když se hodně soustředím,“ řekla. „Vy je nevidíte?“

 

Chvíli bylo ticho.

 

„Ne, Padmo,“ řekl Ernie.

 

„Myslím, že jste našla své magické vlohy,“ řekl tiše Snape.  

 

„Ale já jsem mohla kouzla vidět vždycky,“ argumentovala Padma.   

 

„Je to opravdu neobvyklá schopnost,“ upřesňovala Eloise. „Můžeš to využít k tomu, abychom se dostali ven?“

 

Padma chvíli studovala dveře. „Upřímně řečeno,“ řekla nakonec, „je to přísně hlídané, tak přísně, že by bylo snazší dostat se ven skrz zeď.“

 

Všichni se po sobě podívali.

 

„Dobrá práce, Padmo! Konečně máme nový plán!“ vykřikl Neville.

 

„Co? To byl jen vtip!“ bránila se Padma.

„I přesto je to ten nejlepší nápad, který tu dnes zazněl. Jaké kouzlo použijeme?“ řekl a rozhlédl se kolem.

 

„Everta?“ zkusil Draco a podíval se na Snapea.

 

Starší muž přikývl.

 

„Dobře. Každý zaměřte své kouzlo na tenhle kousek zdi, zkusíme, jestli to dokážeme,“ řekl Draco a ukázal vytipované místo na zdi. „Jakmile zeď narušíme, můžeme kouzlo zopakovat nebo se probourat skrz silou.“

 

O dvě minuty později si všichni mnuli oči plné prachu. Harry se zašklebil. Zoufalství fungovalo: Udělali do zdi ohromnou díru.

 

„Do háje!“ řekl Ernie. „Mohli jsme to udělat už minulou noc!“

 

„To je skvělá lekce, příště si rozmyslíme zaměřovat se na jednu cestu,“ prohlásil vážně Draco. „Mám jít první? Nabídnul bych to dámám, ale mohlo by to být nebezpečné…“


„Řekla bych, že je to sexistické, ale mileráda půjdu až po tobě,“ zašklebila se Eloise.

 

Draco se začal drápat ven přes hromadu suti. Kamínky mu ujížděly pod nohama.

 

„Do prdele!“

 

„Je tam něco nebezpečného?“

 

„Zatím nic nevidím, ale pojď se podívat sám,“ vyzval ho Draco.

„Sakra!“ zaklel Ernie o okamžik později.

***

Pokračování snad už za 4 dny...

 

 

 

 

Poslední komentáře
07.03.2010 04:05:29: Nezávidím Harrymu! Pozorovat je a nemoci jim nijak pomoct...
24.08.2009 21:48:04: Severus je nějak mimo.... Ale Draco.... Draco září....................................................
24.08.2009 21:41:55: Super kapča. Moc se těším na další díl.
24.08.2009 09:02:30: tak jsem se vrátila z dovolené a tolik kapitolek, moc děkuji za překlad. Harry si to asi pěkně odská...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.