Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Popo

POPO - Spojeni / 13. kapitola - Magie hradu

Pomaličku procital. Smysly se váhavě propojovaly s malátným mozkem. Čich zachytil vůni čokolády a vanilky; hmm… příjemnou…

Kůže vstřebávala horoucí teplo šířící se z jedné strany jeho těla. Tlak uspokojivě těžké paže položené přes prsa se mísil s vjemem vlahého dechu, jež mu omýval krk, na který se tiskly sametové, pootevřené rty. Nic ho nebolelo. Vzrušený klín se otřel o stehnovetknuté mezi jeho nohama. Cítil se spokojený, klidný a kompletní. Bylo mu nádherně.

Ještě před několika dny by tyto pocity spustily panickou reakci, stejnou jako to ráno v jeho komnatách v Bradavicích. Místo toho však nyní Severus cítil cosi hřejivého a vřelého v hrudním koši. Ne, nebylo to kompletní přijetí. Nedokázal se nadobro zbavit zakořeněného strachu, že kvůli jeho slabosti bude trpět nevinný. Ale bylo to tomu tak blízko, jak jen mohlo.

 

Nacházel se v utlumeném stavu poloprobuzení, vědom si okolního světa, ačkoli jeho oční víčka byla těžká a nehodlala se zvednout.

Horké hebké tělo se mu zavrtělo v náručí a vydalo spokojené zamručení. Ten zvuk spustil lavinu vzpomínek.

 

Harry… jeho oči jiskřící smíchem a vášní, pružné tělo prohýbající se v rozkoši, rozcuchaná hlava, zakloněná a odkrývající krk s napnutými svaly. Pohybovaly se v rytmu splašeného dechu, jenž proudil z nestíhajících plic. Utíkal skrz průdušnici a polaskán hlasivkami, jež mu daly tón, osvobozeně unikal ústy otevřenými v křečovitém výrazu agonie, pocházející z rozkoše. Vyzývavě vyčnívající ohryzek, vibrující steny, vzdechy a zvuky doplňovaly obraz požitku.

 

Učili se poznávat svá těla, studovali kůži, svaly i výstupky kostí. Severus netušil, že jeho podkolenní jamky jsou tak citlivé. Když ho Harry otočil na břicho a doslova centimetr po centimetru se od šíje prolíbával až k chodidlům, myslel, že se vzrušením svleče z kůže. A poté co se ta pokušitelská ústa dostala pod koleno pravé nohy a začala sát; málem se v tu chvíli udělal.

 

To sladké mučení vydržel s obrovským sebezapřením, protože věděl, že na něj přijde řada. A on pak vracel svému mladému milenci vše i s úroky. Doteky se stávaly chaotickými, těla nadopovaná vzrušením mířila nezadržitelně k explozi.

 

Proto nebylo divu, že když se stočili proti sobě a konečně nechali své erekce bolavé touhou vklouznout do horkých úst svého protějšku, stačilo jen několik pohybů hlavou, mírně sát a bouře orgasmu vypukla v obou. Zanechala je malátné, uspokojené a totálně vyčerpané.

 

xxxx

 

„Musíme se vrátit. Ty musíš zpět do vyučování a na mne čekají duté hlavy, aby mne mučily svou beznadějnou nenaplnitelností," zamumlal Severus do provlhlých vlasů.

Nespokojené zafunění bylo jedinou odpovědí, které se mu dostalo.

„Pane Pottere, uvědomte si, že za několik týdnů máte OVCE. A ty neuděláte, jestliže se místo učení budete miliskovat se svým milencem." Káravý mentorský tón šel Severusovi vážně dobře. Jenže bohužel neměl moc úspěch.

Harry se začal v jeho pažích otřásat smíchy.

 

„Bože, Severusi, kam na ty archaický výrazy chodíš? Miliskovat? To se říkalo někdy ve středověku, ne?" pochechtával se a sledoval rádoby uražený výraz v lektvaristově tváři.

„Ano, máš pravdu, ty nevycválané mládě. Pochází ze středověku, přesněji z doby mého mládí."

„Dej pokoj s takovými narážkami, ty starče, vždyť ti je teprve třicet osm. Pokud vím, tak průměrný věk kouzelníků je kolem sto padesáti let. Takže jsi vlastně ještě puberťák, zašklebil se Harry a pokusil se uhnout před ránou polštářem.

 

„Já ti dám puberťáka, že ti bude postel malá, ty batole!" kontroval Severus a bez varování zavřel Harryho pusu polibkem.

Soustředěně laskal jazykem horní patro těch chutných úst a vrněl blahem, když mu stejně mokrý a horký jazyk vyšel v ústrety.

Harry polibek přerušil, zapřel se rukama o Severusovu hruď a povalil ho na lopatky, načež přistál na něm. Plná váha mladíka vtiskla Severuse do matrace a donutila ho heknout.

 

„Pottere! Chceš mě rozmačkat?" prskal, ale jeho ruce a nohy, které Harryho ovinuly jako psí víno a ještě víc přitiskly, dávaly jasně najevo, jak se mu líbí být zalehnut.

 

Harry se zapřel o lokty, jemně kolébal pánví a působil tak oběma slastné pocity. Hleděl do  Severusova obličeje a jeho výraz krom požitku prostupovala i jistá nerozhodnost a nervozita.

 

„Severusi..." začal, ale pak se kousl do rtu a zamračil se.

Očividně netušil, jak roztomile působí, což by Snape nepřiznal ani v sebeobraně.

„Já bych... víš, chtěl bych... nevím jestli..."

„U všech Morgan, Pottere, vymáčkni se," zavrčel Severus netrpělivě, hlavně proto, že Harry ustal s kolébavými pohyby a nechal jejich erekce ladem.

 

Harry se zhluboka nadechl a vydechl, načež z něj vypadlo: „Strašněchcibýtvtoběapomilovattutvoukrásnouzadnicialenevímjestlisetilíbíbýtdole," vyrazil se sebe na jeden nádech a zrudnul u toho jak rak. Ani ne tak rozpaky jako nedostatkem kyslíku.

Snape mrkl jednou, dvakrát, vytáhl obočí do rekordní výšky a přerušovaně vydechl: „Co-že?"

 

Harry se z něj skulil, pokrčil rameny a tónem, který se snažil překrýt zklamání, řekl: „To nic. To byl jen návrh. Myslel jsem si, že nebudeš chtít."

„Pottere, ty idiote, jak jsem asi tak mohl něco odmítnout, když jsem neměl šanci z toho tvého blábolu vyluštit ani jediné slovo?" Jak se zdá, kousavost ho neopouštíani v posteli, pomyslel si Harry a dodával si odvahy znovu vyslovit svou žádost.

 

Avšak dříve, než stačil vyprodukovat další oduševnělou řadu písmen, se Snape zašklebil, natáhl ruku a přejel po Harryho vadnoucím penisu.

„Co kdybys raději přestal žvanit nesmysly a pořádně mě ošukal?"

 

Harry na něj nejdřív nevěřícně zíral a pak se široce zazubil. Takže z té jeho tirády Snape přece jen něčemu porozuměl. Smích mu odumřel na rtech a přešel v zasténání, když ruka na jeho penisu zintenzivnila hlazení a horká ústa nasála jeho bradavku.

Chvilku si užíval tu péči a na oplátku hladil svého milence. Pak Severuse znovu zatlačil na záda a začal oždibovat ústy a zuby kůži na jeho břiše. Přesunul se do kleku mezi mužovy roztažené nohy a laskal řídce ochlupená stehna.

 

Vzhlédl a setkal se s černýma očima, které na něj hleděly s žádostí a očekáváním.

Harry přesunul svou pozornost na střed toho lákavého těla. Jednou rukou mnul varlata, zatímco jazykem objížděl rudou špičku penisu. Tělo pod ním se začalo chvět a steny unikající z mužových úst byly hlasitější. Najednou Harryho cosi šťouchlo do ramene. Vzhlédl a zachytil nádobku, která se mu vznášela před obličejem. Nemusel se ptát, co to je. Už ji totiž viděl, když přijeli. Skřítek ji úslužně přidal na tác s občerstvením, když byli v salonu. Netušil, jak se dostala sem a raději nad tím moc nepřemýšlel. Představa, že by tu Firulla byl a obsluhoval je během milování, se mu vážně ani trochu nezamlouvala.

 

Raději vnořil dva prsty do mazlavého krému a soustředil se na svůj cíl. Lehce laskal kroužek stažených svalů a přemlouval ho, aby povolil. Sehnul se, otevřel ústa a ve chvíli, kdy pohltil Severusovu erekci, vnikl prstem do horkého těsna.

 

Zvuky, které začal Severus vydávat, jednoznačně potvrzovaly, že to dělá dobře. Pokračoval tedy v přípravě a užíval si všechny ty úžasné vzdechy a steny linoucí se ze Severusova hrdla. V době, kdy už se Harry sotva ovládal, byl Severus konečně uvolněný a dost rozkazovačným způsobem Harryho pobízel, aby si ho už, sakra, u všech trollů, konečně vzal!

Harry mu zatlačil kolena vzhůru a do stran. Nastavil se a pomalu vnikal do těsného sevření kruhových svalů.

 

Pocity, které ho zaplavily, se nedaly popsat jinak než jako čirá slast.

„Severusi, bože, já se snad udělám už teď," sténal se zatnutými zuby a pokoušel se prodýchat vlny rozkoše.

„Opovaž se!" procedil skrze poněkud křečovitě semknuté rty Snape. On totiž prodýchával nevyhnutelnou bolest. Přece jen už to bylo dlouho, co si pustil někoho k tělu. Harry ho však připravil dobře, takže po počátečním nepohodlí se uvolnil a zkusmo pohnul pánví.

„Merline! Sakra!" vyjekl, když tím pohybem Harryho zasunul až po kořen a tělo penisu uvnitř jeho útrob sklouzlo po prostatě.

                                                                  

„V pořádku?" zadíval se na něj Harry mírně poplašeně.

„Znovu!" vyštěkl rozkaz, a aby Harry pochopil, popadl ho za půlky, jednu nohu mu ovinul kolem pasu a zhoupl se v bocích.

 

Horká vlna slasti je zatopila a vyšla jejich ústy jako sten.

Pak už Harryho nemusel pobízet. Rytmus jejich milování se stupňoval. Harry hleděl dolů na tvář svého milence a nechal se prostupovat rozkoší a láskou. A pak Harry ze Severuse vyklouzl.

Frustrované zaúpění znělo vážně naštvaně.

 

„Pottere, jestli okamžitě nebudeš pokračovat, tak tě osobně předhodím té zubaté potvoře, co žije v jezeře! Nebo hůř - nechám tě tu samotného s Gilly!" vyhrožoval muž a snažil se přitáhnout to mladé neposlušné tělo zpět k sobě.

 

Harry se poťouchle zazubil, unikl Severusovým tápajícím rukám a posadil se. Za záda si nacpal polštář a opřel se o čelo postele.

„Přestaň remcat, a pojď ke mně," poplácal si rukou na stehno a zazubil se, když viděl Severusův podezřívavý pohled. Natáhl se po něm a přiměl muže, aby se zvedl a přesunul se nad jeho klín.

 

Snape se chtěl usadit čelem k Harrymu, ale ten jen zavrtěl hlavou a naznačil mu, aby se otočil. Nyní měl Severus pochybnosti jasně vepsány ve tváři. Nakonec však poslechl, otočil se zády a rozkročil se nad Harryho pulsující erekcí. V kleku nakloněný mírně dopředu pomalu klesal a Harry mu pomáhal dosednout. Pronikání pod novým úhlem přineslo nové pocity. Úžasné pocity!

 

Když plně dosedl, Harry se opřel do polštáře a v pololehu na sebe stáhl Severusovo tělo. Muž na něj nalehl a hekl, když Harryho penis zajel hlouběji než předtím. Vzepjal se, podepřel se rukama vedle Harryho hrudníku a začal se znovu vlnit. Nárazy těl se stupňovaly, Harry přirážel silněji a silněji. Jednou rukou hladil bílý hrudník a druhou v rytmu milování tahal za Severusovu erekci.

Snape zavřel oči, prohnul záda, hlava mu v záklonu klesla na Potterovo rameno a on se nechal zaplavit rozkoší. Merline! Netušil, že je taková slast možná...

 

„Úžasný, jsi tak úžasný..." mumlal Potter do jeho ucha a občas mu jazykem či zuby polaskal lalůček.

Po chvíli muž matně uslyšel něco jako inkantaci, ale byl příliš vtažený do svých vjemů, než aby tomu věnoval pozornost.

„Severusi," zasupěl Harry a vší vůlí se pokoušel zadržet vyvrcholení.

„Otevři oči," zavelel a ta naléhavost v jeho hlase donutila Snapea poslechnout. V poloze, ve které se nacházel, jeho pohled mířil na nebesa, která se klenula nad postelí. A nyní tam místo obvyklé látky bylo obří zrcadlo. Harry počkal, dokud se jejich oči v zrcadle nesetkaly. Pak ho sevřel v dlani, prudce zajel penisem do horkého těla a zašeptal: „Miluju tě!"

 

A Snape zařval. Pohled na jejich vzpínající se spojená těla, ta slova, to, co viděl v Harryho očích z něj orgasmus doslova vyrvalo. Vybuchl jako sopka, sperma vyletělo v gejzíru do výšky a on se bezmocně zmítal převálcovaný slastí, kterou by snad člověk ani neměl být schopen pojmout. Bylo to tak intenzivní, že se mu z mozku vypařily všechny myšlenky až na jednu; touhu, aby se od Harryho už nikdy nemusel oddělit, aby to trvalo věčně.

 

A Harry na tom byl podobně; sotva několik vteřin po Severusovi ho pohltila vlastní malá smrt. Netušil, zda ten poslední impuls k výbuchu byl pohled na Severuse v extázi nebo orgastické svírání jeho penisu milencovými vnitřními svaly. Jediné co věděl jistě, bylo, že tohle - tu blízkost, souznění, důvěru a lásku - chce mít ve svém životě už navždy.

 

Byli unášeni svými pocity a ani jeden z nich si nevšiml, že stěny pokoje se zavlnily a ve stříbřitém záblesku zapulsovaly sérií magických vln. Teplá a vřelá energie zamířila k postavám, které zemdleně oddechovaly na posteli, a jako pokrývka je zahalila.

Severus prudce otevřel oči, dech stále přerývaný a nechápavě se pokusil zaostřit na chvějivou vrstvu, která je pokrývala.

„Co..." zalapal po dechu Harry, znaveně pohnul rukou a pročísl jiskřící vrstvičku. „Co to je?" vykoktal konečně, oči rozšířené údivem.

Severus se svezl z jeho těla, kam po tom neuvěřitelném vyvrcholení odpadl a posadil se. Zvedl chvějící se ruku a jako magnetem přitahován ji skrz jiskření přibližoval k Harryho paži.

„Severusi... Cítíš to?" Snape se zmohl jen na pokývnutí.

 

Jejich magie, dávno bez ohledu na vědomé rozhodnutí svých majitelů splývaly, kdykoli se jim zachtělo. A v posledních několika hodinách byly bez přestávky pevně propletené. Avšak nyní, nyní se s nimi dělo něco zvláštního. Mísily se. Nejen spojovaly, ale splývaly tak, že už téměř nebylo možné určit, která je čí. A čím více se slučovaly, tím tenčí byla jiskřící vrstvička na jejich kůži.

 

„Merline!" zalapal po dechu Severus, když mu konečně vášní spálené mozkové závity nabídly možné vysvětlení, co se tu děje. „Magické splynutí," vydechl a v tu chvíli jiskření zmizelo. Oba najednou pocítili horkou vlnu v útrobách. A potom naráz vykřikli, jak se horko v jejich magických jádrech téměř bolestivě rozprsklo do celého těla. Ozvalo se dvojí vydechnutí a pád Severusova trupu zpět na matraci. Ani jeden z nich nestačil zaregistrovat ztrátu vědomí.

 

xxxx

 

Zamručení a rozespalé zasténání se ozvaly téměř najednou. A jakmile se mozky obou probouzejících se mužů dostatečně zmátořily, začaly vysílat poplašené a nesrozumitelné signály. Změť myšlenek, která se v nich nalézala, by jednoho mohla dohnat k šílenství.

 

„Merlinééé. Co se... do prdele… co to je!?" zakvílel Harry a vyletěl do sedu.

„Splynutí, to snad... no to...já asi blouzním!" mihlo se Severusovi myslí, než na něj zaútočily cizí myšlenky.

 

„Jaké splynutí? O čem to zase plácá?" pomyslel si Harry a zatřepal hlavou. Byl vyčerpaný z milování a ten podivný nový pocit...

 

„Pottere!" vzpamatoval se první Severus a chytil se za hlavu. „Okamžitě vztyč štít kolem své mysli. Hned!"

Harrymu jeho slova zněla nejen v uších, ale o setinu vteřiny dříve mi prolétla i myslí. Když mu to došlo, napnul síly potřebné ke vztyčení nitrobrany. Ne že by ji běžně spouštěl, ale milování se Severusem ho očesalo jako borůvku a z jeho štítů zbyly jen ruiny. Věděl... věděl! že je na tom Severus stejně. Mentální obrany se jako na povel u obou zvedly a chaos v jejich myslích utichl.

 

„Co to, k čertu, bylo? Zdálo se mi to, nebo jsem slyšel každou myšlenku, která ti prolétla hlavou?" otočil se Harry a mírně zhrozeně hleděl na rozcuchaného Snapea.

 

Starší muž se posadil, přitáhl si tlustý polštář a pořádně si podložil záda, než se opět opřel o čelo postele. Neverbálně seslal čistící kouzlo. Harry ztuhl, když ucítil, že magie na čistící kouzlo vychází z nich obou.

Štíhlé dlouhé lektvaristovy prsty masírovaly spánky, oči se zavřely, zatímco začal vysvětlovat.

 

„Jestli se nepletu, tak nás magie hradu pěkně vyšplouchla. Vypadá to, že v nás zažehla magické splynutí našich jader," zachraptěl. Jeho hlasivky stále nesly stopy po prožité vášni a spánku. „Hrad svou energií podpořil konjunkci a umožnil fúzi našich magických podstat." Odkašlal si a jeho víčka se otevřela jen na nezbytnou škvíru, kterou mohl mladíka pozorovat.

 

„Co kdybys přestal vykládat učební látku a raději mi polopatě vysvětlil, co se s námi stalo?" zavrčel Harry netrpělivě, ale když se na něj zadívaly černé oči, které jako na povel ztvrdly, ubral plyn. „Promiň, já... je mi divně a to šílenství v hlavě, když jsme se vzbudili..." vysvětloval zkroušeně a plácl sebou zpět na matraci.

 

Severus vydechl a uvolnil se. „Ignorante," zabručel, ale pak pokračoval.

„Já si nejsem jistý. Magické splynutí je mýtus, pověra, která se traduje od dávnověku. Nevím o nikom, kdo by to zažil nebo toho byl svědkem, ale... počkej!" zarazil se, přehodil přes ně pokrývku a zavolal: „Gilly?"

 

„Pan Severus volal Gilly. Co zase pán potřebuje? Gilly právě sázela zlobníček prchavý a jestli jí uteče ze záhonku, bude to pánova vina a Gilly..."

 

„Mlč už a poslouchej, nebo ti přikážu týden nic nedělat!" rozčílil se Severus, a už se nadechoval, že konečně položí svou otázku, když Gilly rozhořčeně zaprskala a s ručkami v bok natáhla bojovně krk.

 

„Pan Severus mi může přikazovat, co chce, Gilly má ale vlastní hlavu. A jestli nebude na Gilly milejší, tak mu nedá nasušenou třabatku, o kterou ji minule tak prosil!" Skřítka si dupla a neústupně na tiše zuřícího Snapea kulila oči.

 

Harry se bavil. Když byl obětí Gillyna ostrého jazyka Severus, bylo to k popukání!

„Tak koukej, ty malá drzá..."

„Severusi!" popadl ho za ruku Harry a varovně stiskl.

 

Snape se viditelně přinutil upustit páru, zhluboka se nadechl a pak už klidně položil otázku.

„Máš tušení, co nám s Harrym hrad provedl s magií?"

Gilly ho ještě chvilku propichovala pohledem, pak ale její rysy změkly a velké oči jakoby se zaměřily na nitro jejich hrudníků.

 

„Hrad milostivě vyslyšel vaše přání. Uznal vaši vzájemnou lásku jako dostatečnou a spojil vás nerozdělitelným poutem magie, mysli a duše. Važte si toho. Daroval vám část své síly, a to se nestalo již stovky let!" pronesla skoro dojatě, než se její oči znovu zúžily, uši zaplácaly po straně hlavy a řízný tón oznámil, že se sentimentem pro dnešek končí.

„A přestaňte Gilly zdržovat hloupostmi, musí jít dokončit sázení. Beztak jí určitě polovina zlobníčku utekla ze záhonku!" a s následným tichým puf zmizela, zanechávajíc dva zírající kouzelníky napospas svým slovům.

 

„Ehm... je teď vhodná chvíle, abych dostal pořádné vysvětlení?" otázal se opatrně Harry, který nevěděl, zda se má smát tomu, jak skřítka zpražila děsivého Mistra lektvarů nebo úpět nad absolutně novou situací, ve které se ocitli.

 

„Měl jsem pravdu! Ta potrhlá stará vlezlá romantická hromada šutrů!" Hlas se mu s každým slovem zvyšoval až na křik.

Harry ho moudře nechal chvíli zpracovávat nové informace a mlčel. Pak to ale nevydržel a tiše zauvažoval:

„Co myslela tím, že hrad vyslyšel naše přání?" zvedl oči k zamračenému muži. Jen tak mimochodem ho napadlo, že takhle rozcuchaný, rozpálený a nahý vypadá vážně k nakousnutí.

 

„Jak to mám vědět?" vyštěkl podrážděně, „nejsem žádná vědma a rozhodně nestuduji myšlenkové pochody drzých, iritujících a veskrze svévolně se chovajících skřítek!" na konci své frustrací naplněné řeči už zase skoro křičel. Přimhouřenýma planoucíma očima zíral do zelených duhovek, které ho pozorovaly s tichou trpělivostí. Zarazil se. Zavřel oči a přes zatnuté zuby vypustil přebytečný vzduch z plic.

 

„Promiň," zamumlal potichu a mírně rozpačitě se zadíval na mladého muže po svém boku.

„Ta malá potvora mě umí vyprovokovat daleko efektivněji, než ten největší studentský tupohlav."

„To je v pohodě," zazubil se Harry a poťouchle dodal: „Je velmi poučné sledovat, jak se necháš vytočit někým, kdo má úplně stejný způsob komunikace jako ty," pronesl a chtěl po té provokaci uhnut z dosahu dlouhých štíhlých paží. Jenže Severus byl rychlý jako útočící had. Chňapl po něm, přetočil ho pod sebe a znehybnil.

 

„Tady si někdo koleduje," zavrněl nebezpečně tichým a sametovým hlasem, posunul jednu ruku a polechtal Haryho pod žebry.

„Áááá," zaječel Harry a vyhodil jak splašený kůň. Severus nečekal tak prudkou reakci, byl shozen na bok a mohl mluvit o štěstí, když mladíkovo koleno jen těsně minulo jeho klín. Šimrat už ho nezkoušel.

Leželi natisknuti na sobě a na delší chvíli se rozhostilo ticho.

 

„Přál jsem si to…" zašeptal Harry a Severus zvedl hlavu, aby mu viděl do očí.

„Co sis přál?" Zvedl ruku a něžným gestem shrnul jeden černý pramen z mladíkova čela na stranu.

„Aby to neskončilo, abych byl už pořád s tebou… abys mě nikdy neopustil."

 

Severus mlčel, ale přitáhl si to horké tělo do náruče a pevně sevřel. Nos zabořil do jemných vlasů a zašeptal tak tiše, že si Harry nebyl jistý, zda se mu to nezdálo.

„I já."

Opět se propadli do ticha vlastních myšlenek a dohadů.

 

„Vysvětlíš mi, jaké druhy spojení vůbec mohou mezi kouzelníky být?" zamumlal po nějaké době Harry do Severusovy hrudi. Na prst si líně natáčel černé chloupky.

 

„Kouzelníci se mohou spojit na více úrovních," začal vysvětlovat tichým klidným hlasem.

„Jednou z nich je něco jako telepatie, vyšší úroveň nitrozpytu. Dalším způsobem jsou různá spojení pomocí krve - která jsou většinou zakázaná a spadají do černé magie. Spojení duší je mýtus. V pohádkách a legendách jsou to vždy dvojice, které pojí silný cit. Nemusí to být jen milenci. Slyšel jsem zkazky o duševním splynutí rodičů a dětí, dokonce mezi jedinci, kteří si zachránili navzájem život. Ale nikde není o tomto druhu spojení důkaz ani žádnýsvědek. Vlastně se ani pořádně neví, co to znamená. Jediné, co měly všechny ty pohádky společné, bylo, že magie obou musí být mocná a že spojení vždy probíhalo přes nějaký magický artefakt, který sílu jejich moci ještě znásobil.

 

V pokoji se rozhostilo ticho, jak se muži ponořili do svých myšlenek.

„Takže ten zmatek v hlavě bylo spojení myslí," uvažoval Harry polohlasně.

„Ano. Budeme se to muset naučit ovládat, jinak nás vždy při snížení štítů zaplaví myšlenky toho druhého. Jak nepříjemná je taková chaotická vlna už jsme si zkusili. Vstávej. Jdeme se najíst, já zaletaxuji Albusovi, abych mu dal vědět, že musíme zůstat o pár dní déle. Také by asi rád věděl, že jsme oba stále naživu."

 

A s tím se ladně zvedl z postele a zamířil do přilehlé koupelny. Harry chvíli se zájmem sledoval elegantní štíhlé tělo, jak před ním prochází bez nejmenší známky studu a přímo cítil volání sexuální magie hradu. Hodil za hlavu úvahy o splynutí. Do vzpřímené pozice probuzený malý Harry trval na okamžitém pronásledování té úchvatně nahé kůže, která právě mizela za dveřmi koupelny. Přesvědčen jeho neotřesitelnými argumenty ho Harry nechal jít kousek napřed.

                                                                  

 

 

Poslední komentáře
13.05.2014 11:04:29: juj nepriáš tam mpreg???? prosíím
13.05.2014 11:02:27: dúfam že budeš pokračovať je to skvelé smiley${1}smiley${1}
02.05.2014 22:45:40: teda,to bylo něco. Celej den hltám písmenka z téhle krásné povídky a těším se na každou novou kapito...
03.10.2013 14:24:23: ja dufam že bude pokračko lebo je to skveléé smiley${1}
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.