Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Janpis

Rozhovor

„Proč jsi to udělal?"

„Netuším, o čem se tady spolu bavíme, pane Pottere!"

Pane Pottere? Jeho hlas zněl tak odměřeně, tak ledově, tak... ano, tak sebejistě. Severus to ani jinak neumí. Ale nehodlal jsem se vzdát.

„Ptám se tě znovu, proč jsi to udělal?"

„Mohl byste být tak laskav a opustil mou pracovnu dřív, než po vás začnu vrhat kletby?!!!"

„Severusi..."

„Neoslovujte mne tak, pochopil jsem, uznávám, zmizte!"

Co tím sakra myslí??? Použít, zmuchlat a zahodit? Ne, to nemůže být pravda. To není on, něco se muselo stát, já mu přece věřím, TAK PROČ????

„Musíme si promluvit!"

„Nemyslím si. Vypadni!"

„Se..."

Nedokončil jsem. Pozvedl hůlku a rázem jsem byl vymrštěn za dveře, které se s příšerným rámusem zabouchly. Odlepil jsem se od zdi a nevěřícně na ně zíral. Tak to tedy ne. Tak lehké to mít nebude. Nejsem na jedno použití.

***

Co si ten Potter sakra myslí? Že mi jedno ponížení nestačí? Přišel si pro další? Kde na to bere tu drzost? Ó ano, drzosti měl ten spratek vždycky dost.

Tsss, udělování Merlinova řádu. Po pěti letech od skončení války. Neměl jsem tolik slavit, má chyba. Naivně jsem si myslel, že tato definitivní tečka za mým očištěním si trochu té ohnivé whisky zaslouží. Kdo mohl tušit, že já a Potter...

Ne, nebudu o tom přemýšlet. Ta ostuda, to ponížení, ten.... Nesnáším ho! Spustit se zrovna s ním!!! Co jsem si sakra myslel? Že nejlepší sex mého života bude rovněž zážitkem i pro něj? Takový nesmysl. A ještě si ze mě dělá šprýmy... Prý: „Miluju tě!" Tsss, jaká hanba! Co čekal? Že zůstanu? Že budu dál poslouchat ty jeho výmysly? Projevy soucitu? To se tedy chlapec přepočítal! Nestojím o žádný soucit, tím méně o ten jeho!

***

Harry se rozhodl vsadit vše na jednu kartu. Napsal dopis:

Severusi,

přemýšlel jsem o nás (ano, chápu, těžko uvěřitelné - Potter přemýšlel) a došel jsem k závěru, že mezi námi muselo dojít k příšernému nedorozumění. Dovol, abych Ti vše objasnil z mého pohledu.

Zřejmě sis nevšiml, že se na Tebe už pět let dívám jako na svatý obrázek (mudlovský slovní obrat = prostě Tě miluju, no). To, že vedle Tebe sedím u učitelského stolu, mě sice povznáší, leč plně neuspokojuje. Proto jsem byl přímo nadšený, že jsme se na slavnostním večeru předávání Merlinova řádu konečně sblížili.

Ubezpečuji Tě, že jsem zažil ten nejlepší sex mého života (mám za sebou pár zkušeností, se kterými se tato nedá vůbec srovnat). Nechápal jsem, proč jsem usnul po Tvém boku a ráno jsi byl pryč a tak jsem se logicky dožadoval vysvětlení. Výsledkem mého snažení bylo, že jsem se seškraboval z protější zdi. Příště bych prosil více ohleduplnosti.

Upřímně, nechápu to ještě teď (to probuzení bez tebe), ale očekávám, že si se mnou budeš schopen alespoň promluvit. Doufal jsem, že by mezi námi mohlo vzniknout daleko silnější pouto (já Tě miluju, ale jde o to, abys měl rád i Ty mě). Chápu, že pro Tebe asi nejsem výhra, ale odmítám se Tě jen tak vzdát.

Nevěřím, že pro Tebe ta noc nic neznamenala.

Navrhni čas a místo setkání.

Miluju Tě.

Harry.

***

Jsem idiot. Potter taky. Neuvěřitelné. Opravdu jsem toho ... Ano, pozval jsem ho na večeři. Takže rezervovaná místa pro dva. To bude Rosmerta zklamaná, když tam budu sedět sám, ostatně, možná ne. Bude to jako vždycky. Dvě tři sklenice vína a na shledanou. Kdo by chtěl jít se mnou na večeři. Ke Třem košťatům. Jednou Smrtijed, navždy Smrtijed.

No, alespoň se nebudu muset namáhat a složitě mu rozmlouvat tu pitomost o lásce. Nepřijde. Jednoznačně nepřijde. A budu mít klid.

***

„Rosmerto!"

Asi se zbláznila, co to má znamenat? Všude samá srdíčka, červené ubrusy... Nerozumím.

„Severusi, drahý, Tvůj stůl je dnes vzadu, následuj mne, prosím!"

 A přehnaně sladká. Podezřelé.

„Už tam někdo je?"

„Ale jistě, jdeš přesně včas! Hezký večer!"

A sakra.

***

„Severusi!"

Nemusí mě snad tak nadšeně vítat! Spali jsme spolu jen jednou! Zatracený Potter!

„Pottere."

Musím však uznat, že vypadá dobře! Vypadá dobře? Tss, zcestné. Klid. Nic se neděje. Jsme jen na večeři.

„Děkuji za pozvání. Pokud se nebudeš zlobit, objednal jsem víno."

Tak to jsem tedy zvědav. Jaký má Potter asi vkus?

„Dobrý výběr Pottere. Překvapivě dobrý výběr. Ale k věci."

„Severusi, nečekal jsem, že mě pozveš právě dnes. Jsem moc rád, že si chceš o nás promluvit!"

O čem to sakra mluví? Dnes nebo zítra, jaký je v tom rozdíl? A proč vypadá tak - tak úchvatně?! Ne, ne, ne, rezolutně ne!

„Stále nevím, o čem ..."

„Ale no tak, Severusi, uvolni se a netvař se tak přísně. Užívej si to. A nemysli si, že mě oblafneš. Hezkého Valentýna přeju!"

***

Pohled do nevěřících černých očí, cinknutí sklenice o sklenici, automatický přípitek. Po odeznění prvotního šoku se Severus vzpamatoval. Ne na dlouho. Než se stačil rozběsnit, nebo začít panikařit, nebo udělat aspoň NĚCO, umlčel ho Harry vášnivým polibkem.

Na to nebylo co říct. Nakonec, byl to jen polibek. JEN POLIBEK! Jen docela obyčejný , SAKRA ŽHAVÝ polibek.

Nový začátek? Snad. Hezkého Valentýna.

Poslední komentáře
27.10.2013 09:43:25: 1beruska: třeba to v únoru vyjde smiley${1} Ivča: Jsem opravdu ráda, že sis to užila!smiley${1}
19.10.2013 02:28:44: Parádní povídka, nápaditá, vzrušující ;) a krásně zapracované drobné úsměvné a potěšující detaily :)...
08.03.2013 23:12:20: moc hezká jednohubka na Valentýna, jen škoda, že ho neslavím stejně jako Severus. :-D
24.02.2013 19:40:01: Mononoke - ten komentář asi patří jiné povídce, že? (Blesk, čtvrtý do rodiny) smiley${1}
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.