Tajuplné stránky jednoho zahradníka

Kapitoly 21 - 33

26 - Erupce vášně

Za komentáře k minulé kapitole děkuji: Airiny, aMaja, Anfulka, Bacil, Bara1982, Belldandy, Clowers.K, Daniela, Elza, Grid, Janpis, Kitti, Michangela, Mononoke, Nade, nadin, POPO, raven9, Slimca75, Vinka.

Doufáme, že se vám bude i nadcházející kapitola líbit Sall, Janpis, Bára

Vydrž NIKI...

»•«

„Hoří!!“ volaly portréty jeden přes druhého v panice.

Minerva se hrůzou v očích vrhla na obraz, ze kterého vycházel kouř a řádně ho zkropila vodou ze své hůlky. Když se k němu však naklonila blíž, aby zjistila rozsah škod na rámu, musela konstatovat, že je nedotčený. Zaměřila se tedy na samotný portrét a překvapením téměř vykřikla.

Srdce jí bušilo jako splašené. „Severusi!“

Nic.

Uhodila pěstí portrét do hrudi, jako by ho chtěla probudit.

Ještě není pozdě! Pomyslela si a vrhla se ke krbu.

„Severusi Snape!“ rozléhalo se o chvíli později laboratoří.

„Není tu!“ ozvala se podrážděně Gundhilda.

„Kam šel?!“ snažila se popadnout dech Minerva.

„Nejsem jeho chůva!“ vracela jí se stoickým klidem a upírala své zdravé oko kamsi do dálky.

„Jde mu o život!“ zpražila ji ředitelka a přemýšlela, jak co nejefektivněji zorganizovat pátrání.

„Nechápu, proč všichni tak lpíte na své křehké existenci! Samá bolení hlavy, žaludeční nevolnosti, pálení žáhy, nadýmání...“ protočila oči povýšeně ze svého rámu Gundhilda.

„Jdu do jeho soukromých komnat a vy se podívejte po hradě!“ rozkázala portrétu. „Každého koho potkáte, tak informuje, že je profesor Snape ve smrtelném nebezpečí!“ křikla na ni, než vytáhla zpod hábitu univerzální klíč a otevřela jím dveře od Severusova bytu.

»•«

Severus, oproti svému původnímu plánu, tak jak byl oblečený, vkročil k Harrymu do vany.

Přejel namydlenými prsty po jeho klíční kosti... Kalíškem dlaně překryl rameno. Druhou ruku přiložil do podpaží a pomalu, beze spěchu, sklouzl přes celou paži až ke konečku prstů. Jeden po druhém je hýčkal svou péčí, než se v drobných kruzích vrátil k ramennímu pletenci.

Harry zavřel oči, po kluzkém dně vany rozkročil nohy a zády se opřel o chladivou stěnu koupelny.

Severus uchopil druhou paži, položil si ji na vlastní rameno a nechal mladíka, aby vnímal hru jeho vlastních svalů. Namydlil si znovu ruce a krátkými krouživými pohyby pokryl pěnou i druhou ruku. Než se však začal věnovat prstům, jeden po druhém nasál do úst a laškovně stiskl zuby.

Harry zalapal po dechu a druhou rukou zamířil podvědomě ke svému bolestivě ztopořenému mužství.

Ruka však byla nekompromisně zastavena, ještě než dosáhla svého cíle.

Harry nespokojeně zakňučel.

„Šššš...“ dýchl mu do ucha Severus.

Uchopil ho za obě ruce, opatrně mu je zkřížil nad hlavou a gestem naznačil jejich spoutání.

Znovu si namydlil dlaně. Položil ruce s doširoka rozevřenými prsty na Harryho ramena a ve spirálách prozkoumával jeho vypracovaný hrudník. Ve chvíli, kdy ucítil pod prsty Harryho vztyčené bradavky, neodolal a každou zlehka promnul mezi palcem a ukazováčkem.

Harry odlepil zadek od dlaždic, které mu nabízely oporu a vystřelil boky směrem k Severusovi. Ten však jen sjel rukama níž, chvíli se mazlil s jeho napjatými břišními svaly, a potom ho nekompromisně přimáčkl zpět. Posunul ruce až ke kyčelním kloubům, zafixoval jeho tělo a ovanul pupík plný pěny svým horkým dechem.

Z Harryho vyšel neartikulovaný zvuk.

Severus sjel pohledem o kousek níž a zatmělo se mu před očima. Z hustého ochlupení čněl proti jeho obličeji slovy snad nepopsatelný penis. Severus se pokusil svolat ztracený klid, avšak nedokázal spustit oči z toho dlouhého, nádherného, lehce prohnutého daru přírody. Náhle mu vyschlo v ústech.  Obě ruce jako na povel vystřelili s jasným cílem. V před ho poháněl vlastní chtíč. Toužil uhasit svou žízeň kapičkou touhy, která se lákavě perlila na růžovém žaludu. Kolena vypověděla službu, mozek zaplavila jediná myšlenka. Ukořistit tu krůpěj, která se vyrosila jen a jen pro něho.

Tvrdý náraz o dno vany ho však vrátil do reality. Rychle vstal a za boky obrátil Harryho směrem ke zdi. Opřel si čelo o jeho záda a namáhavě dýchal.

Harry se rozkročil, ve snaze nalézt stabilitu a spokojeně se usmál. Vedl Severusovy paže z boků na místo, o kterém si byl vědom, do jaké míry před okamžikem jeho milence uchvátilo.

Po několika centimetrech a vzdeších, o nichž si Harry nebyl zcela jistý, že vyšly z jeho úst, převzal Severus vedení. Uchopil ho za zápěstí a opřel ho dlaněmi o zelené dlaždice.

Severus se sklonil, namočil houbu a nechal proudy vody stéct po Harryho širokých zádech.

Harry zrychleně dýchal a přimáčkl své mužství o stěnu před sebou, hledajíc jakékoliv tření. Severus ho zlehka uchopil za výstupek kyčelního kloubu, ve snaze mu zamezit v pohybu. Toho však Harry využil a namáčkl se obnaženým pozadím na Severusův klín a otřel se citlivou kůži o bouli na jeho kalhotách.

Oba muži zasténali.

Harry ani na okamžik nepochyboval o tom, že je Severus vzrušený právě tak mocně, jako je on sám, ale ta tvrdost na jeho rozpálené kůži ho zbavila veškeré soudnosti. Nepatrná bariéra tvořená vrstvou oděvu jeho žádostivost ještě zvyšovala.

Severusovi unikl z hrdla táhlý sten.

Sklouzl na kolena a Harryho zprudka kousl do jedné z půlek, až mu na kůži zasvítily dvě rudé podkovy. Rukama začal konejšivě v pomalých kruzích jezdit po jeho zádech a nezadržitelně se blížil k pasu. Znovu si namydlil ruce a nekonečnou dobu se věnoval oblému zadečku, a hýčkal tak místo, které před chvílí poranil. Jednou rukou hladce zajel mezi půlky a Harry je instinktivně sevřel.

„Šššš...“ ozval se tiše Severus. „Jen tě chci všude umýt, nic víc, nic míň...“ Hladil volnou rukou Harryho záda a ten pomalu uvolňoval svaly, které drtily jeho ruku.

Když usoudil, že se dostatečně věnoval i tomuto místu. Začal od kotníků roztírat po celé dálce nohou bublinky mýdla, které stekly z Harryho horní části těla. Přejel dlaněmi po vnitřní části stehen a malými krouživými pohyby se zvolna propracovával k rozkroku. Jednou rukou překryl Harryho stažený pytel a druhou zajel přes bok na hruď a krk, aby vyhledal jeho pootevřená ústa. Palcem přejel spodní ret...

To už bylo na Harryho moc. Prudce se obrátil a vpil svůj roztoužený pohled do toho Severusova.

„Polib mě, prosím,“ zachroptěl.

Severus bez zaváhání uposlechl a jejich ústa se spojila ve vášnivém, dech beroucím tanci jazyků, zubů a rtů...

Harry se na něho těsně přimknul a začal se nekontrolovatelně chvět. „Já... já...“ začal. Jediné po čem teď toužil, bylo servat ze svého milence mokré oblečení a splynout s ním ve víru vášně.

Severus ho vzal za oblé půlky a několikrát otřel své mužství o jeho.

Harry s výkřikem vyvrcholil. Zavěsil se do Severuse, aby si vychutnal odeznívající vlny orgasmu, když ucítil bodnutí u srdce.

Nával bolesti zasáhl i Severuse. „Jsi v pořádku?“ ptal se vyděšeně, zatímco ho opatrně skládal na dno vany.

„Víc než to,“ odpověděl namáhavě Harry, když se mu podařilo dostat dech pod kontrolu. Přitáhl si ho k sobě blíž a propracoval se hustými kadeřemi k uchu. Tos udělal schválně,“ zašeptal rozechvěle. „Vymýšlíš stále šílenější nápady, jak mě sprovodit ze světa. Něco takového se přeci nedalo vydržet,“ obvinil ho a šťastně se usmál.

„Měl jsem ti dát několik dní na rekonvalescenci,“ vyčítal si Severus. „Jestli se tohle dozví Poppy...“

„Věřím, že ji ani jeden nebudeme s touto záležitostí obtěžovat. Byla to jen slabost, už je mi fajn,“ lhal Harry.

Severus vylezl z vany, diskrétně si bezhůlkovým kouzlem vyčistil oblečení, zbavil pěny jak Harryho odevzdané tělo, tak své oblečení, které následně vysušil.  Zabalil usmívajícího se Nebelvíra do velkého ručníku a donesl do ložnice.

„Tohle jsem si neobjednal,“ rozhlížel se zmateně ze Severusova náručí po své nové ložnici.

„To budeme řešit jindy,“ utnul Severus jeho úvahy a položil ho na širokou postel s nebesy. Přikryl ho velkou dekou. Povolil si pásek u kalhot, stáhl si je i s ponožkami, rozepnul si několik knoflíčků u košile a přetáhl ji přes hlavu, aby se k němu připojil. Obrátil si k sobě Harryho zády a ten se automaticky vytvaroval podél jeho těla.

Budeme řešit... MY, MY, MY... budeme hřešit, mazlil se Harry v mysli se Severusovým prohlášením. Řešit, hřešit, řešit, hřešit... opakoval si omámeně. Zkusmo se otřel o Severusovo hedvábné spodní prádlo.

„Tohle taky vyřešíme jindy,“ vtiskl mu letmý polibek do vlasů. „Teď spi, dodal mírně.

Harry zavřel víčka.

Severuse jeho pravidelné oddechování rychle poslalo za ním, do říše snů.

»•«

„Molly, smím vědět, kdo přinesl včera lektvar?“ ptala se nesměle Hermiona, když ošetřovatelka kontrolovala její stav.

„Draco,“ odvětila žena a dál kolem ní starostlivě pobíhala, po očku se přitom dívala na oválný předmět připevněný koženým řemínkem na ruce.

Byl tady v domě a nepřišel se na mě podívat, povadla. „Odkdy nosíš hodinky?“ podivila se Hermiona mudlovskému vynálezu, ve snaze přijít na jiné myšlenky.

„Jsou nefunkční. Arthur je předělal na detektor, kterým kontroluji Harryho. Pohyb ručiček mě upozorní na případnou změnu pulsu…“

„Harry měl potíže se srdcem?“ dohadovala se vyplašeně Hermiona.

„Včera téměř umřel,“ potvrdila Molly její obavy.

„Bože! A neměl by být v nemocnici?! Tam by u něho byl stále někdo z personálu. Mudlové takovému oddělení říkají jednotka intenzivní péče,“ děsila se Hermiona.

Molly protočila oči. „Seděla jsem u něho víc jak tři hodiny po té události, držela ho za ruku a sledovala, jak mizí boláky z jeho těla. Když se mu ulevilo, chtěl usnout, ale tvrdil, že ho ruší, když na něho zírám. Tak jsem na něho uvalila monitorovací kouzlo a nechala ho v klidu odpočívat,“ vysvětlila Molly.

Hermiona se chápavě pousmála, Mollyin rentgenový pohled opravdu nepřidával klidu ani jí.

„Vypadá to, že jsi zdravá,“ vyhlásila slavnostně Molly.

„Můžu jít pozdravit Harryho?“ podívala se prosebně.

„Tak pojď se mnou, stejně jsem ho chtěla vzbudit na snídani,“ kývla hlavou Molly, „s prázdným žaludkem se tělo špatně uzdravuje.“

Hermioně zakručelo v břiše.

Molly ji vzala za ruku a se smíchem vytáhla z postele. „Běž za ním a já mezitím s Ronem připravím v kuchyni snídani.“

Rozjímala jsem nad Dracem a na Rona jsem dočista zapomněla, zastyděla se Hermiona.

~~~

„Harry je pryč!!!“ vpadla za okamžik Hermiona do kuchyně. „Není ve své posteli!!!“

„Asi je na záchodě…“ mávl rukou Ron.

Harry Potter Videatur,“ zkusila už poněkolikáté dívka.

„Někdo unesl Harryho,“ zesinal Ron.

„Nedělejme ukvapené závěry,“ snažila se je uklidnit Molly, ale i ona ztratila barvu z tváře.

„Může se sem dostat někdo cizí?“ podívala se Hermiona s otázkou v očích na Molly.

„Ochrany nebyly narušeny…“ překontrolovala Molly štít chránící dům, „a přímo do domu se dostane jen rodina… a Draco s Harrym,“ dodala ještě.

„Unesl ho Malfoy!“ vykřikl Ron bojovně.

„To je logické vysvětlení Rone,“ posmívala se Hermiona. „Bude ho unášet několik hodin poté, co mu zachránil život!“

„V tom je právě ta genialita! Nikdo ho nebude podezírat!“ trumfoval Ron.

 „Já Dracovi věřím...“ Molly se zastala Hermiony.

„A nemohl se odtud Harry přemístit sám?“ uvažovala dívka nahlas.

Náhle plameny v krbu zezelenaly a z ohně vystoupil Draco.

Ron se na něho vrhl a povalil ho na podlahu. „Cos udělal s Harrym?“ ječel mu do obličeje jako smyslů zbavený a začal ho rdousit.

„Nech ho!“ vrhly se na něho obě ženy, ve snaze ho ze Zmijozela odtrhnout.

Draco začal modrat.

Hermiona odstrčila Molly, namířila na Rona hůlku a nekompromisně prohlásila: „Impedimenta!“

Ron odlétl ke stěně, prudce na ni narazil a svezl se bezvládně na podlahu.

„Jsi v pořádku?“ položila ruku na Dracovu tvář.

Ona se o mě bojí, došlo Dracovi. Že by přeci jenom její zájem nebyl tak předstíraný, jak tvrdila Ronovi?

Draco se sípavě nadechl.

Anebo se sama ztratila ve své vlastní komedii a sama neví, co ke komu cítí... zvažoval, která varianta je pro něho výhodnější.

„Má prasklou lebku,“ ozvalo se za Hermionou stísněně.

„Tos s ním musel tak praštit?!“ obrátila se s výčitkou na Rona, když v tom jí došlo, že zraněný je Ron.

Přeměnila nejblíže stojící židli na vypolstrovaný klín, podepřela Draca, aby se mu lépe dýchalo a přesunula se k Ronovi. „Je mi to...“ začala Hermiona.

„Je v bezvědomí,“ přerušila ji Molly. „Ale bude v pořádku.“

„Bože, co jsem to provedla...“ kutálely se Hermioně slzy po tvářích při pohledu na nehybné tělo přítele.

„Nevyčítej si to! Žena když miluje, tak se stává nebezpečnou, to moc dobře znám…“ uklidňovala ji Molly.

Hermiona na ni provinile pohlédla.

„Dala jsi do toho o trochu více síly, než bylo nutné, ale kdyby mu ublížil, zcela jistě by ho odsoudili za vraždu a zavřeli do Azkabanu,“ shrnula událost Molly.

Myslí si, že jsem chránila Rona a já zatím…

„Trocha Kostirostu  a bude jako nový,“ komentovala Molly nahlas. „Odnesu Rona do jeho pokoje a ošetřím ho tam. Zatím se postarej o Draca,“ instruovala starší žena, jež měla roli ošetřovatelky v krvi.

Hermiona váhavě usedla vedle Draca.

Cítila na sobě tíhu jeho pohledu. Nevzhlédla.

Povzdechnutí.

Hermiona se dál zarytě dívala do země.

Draco uchopil její ruku do své a políbil ji na hřbet ruky. „Děkuji,“ zašeptal do hebké pokožky.

„Nemáš mi za co děkovat,“ obořila se na něho Hermiona. „Chránila jsem svého partnera,“ držela se zuby nehty Mollyiny teorie.

Draco se jen usmál a přiložil svou dlaň na její.

Hermiony prsty se instinktivně propletly s jeho.

Vyděšeně ucukla a dívala se na vlastní paži, jakoby si ji chtěla na místě useknout.

Volnou rukou Hermioně nadzvedl vzdorovitou bradu a donutil ji, aby mu pohlédla do očí.

Hermioně se rozbušilo srdce.

Draco se zdržel komentáře, avšak jeho oči, jeho planoucí oči, ho usvědčovaly o tom, že si myslí své. Zvolna zvedl ruku a bříšky prstů jí přejel po tváři.

Hermiona se na okamžik zapřela do tohoto nepatrného doteku.

„Není pochyb o tom, žes chránila někoho, na kom ti záleží…“ splynulo Dracovi z úst.

Hermiona popuzeně vyskočila na nohy. „Jestli nepřestaneš s těmi dvojsmysly, tak tě prokleju do zapomnění anebo dokončím to, co začal Ron!“ vyhrožovala a nebezpečně se jí zajiskřilo v očích.

Draco zaujal bojový postoj proti ní. I jemu šlehaly plameny z očí.

„Nesnáším tě!!!“ vrčela na něho Hermiona a bojovně mu mířila hůlkou do obličeje.

„Ne! To já tě nesnáším víc!!!“ vracel jí Draco neméně náruživě, svou hůlku však držel volně.

S nečekanou razancí si přitáhl dívku k sobě.

Hermiona se rozpřáhla a vlepila mu facku, až to mlasklo.

»•«

Harry spokojeně zavrněl ze spánku.

Severus si ho přitáhl blíž do náruče, lehce odtáhl hlavu, aby mu lépe viděl do tváře. Vypadá tak bezbranně, napadlo ho.

Harry se ve spánku blaženě usmál.

O čem se mu asi zdá... neubránil se zvědavosti Severus.

Harry bloumal po známé louce, a i když byl sám, prvně si zde nepřipadal opuštěný. Hřálo ho vědomí, že nemusí snít o tom, jak ho Severus drží v náručí, jak ho líbá a hladí po touhou rozžhaveném těle... Harrymu se zrychlil dech.

Severus cítil na svém břiše, jak narůstá Harryho vzrušení.

Roztoužený vzdech nedával pochybnosti o tom, co se právě jeho milenci zdá.

Tato jiskra zažehla v Severusově těle nečekaný požár vášně. Vzrušil se tak mocně, až mu začalo hučet v hlavě. Přitlačil své mužství na Harryho stehno a přitiskl mu ústa na čelo. Nechtěl ho vytrhávat ze snu, ale po dnešním ránu byl vybuzený na maximum a Harry mu to svým chováním ani trochu neusnadňoval.

Harry se pomalu ze své noční fantazie probíral do reality.

Severus zatajil dech a upřel svou pozornost do vlastního vědomí. Chtěl Harrymu říct něco hezkého a věděl, že by to nedokázal říct nahlas. Žádná velká slova, snad jen „dobré jitro Harry...“ Je večer! Zamítl okamžitě.

Z Harryho strany k němu proudily přívaly vášně. Je tak sexy a tak tvrdý... Doléhal k Severusovi chtíčem podbarvený hlas.

Průchod je otevřený, došlo Severusovi.

Harry zaúpěl a v polospánku se o Severuse znovu otřel. Realita s ním je tisíckrát lepší než ten nejdivočejší sen…

Severus se samolibě pousmál.

I když, mohli bychom se někdy v létě, až bude teplo, vypravit na naši louku a zjistit, zda byl lepší sen, nebo skutečnost…

Zjistit, zda byl lepší sen nebo skutečnost? Co tím, pro Merlina, myslí? O jaké louce to mluví? Severus téměř cítil, jak poslední dílek skládanky dosedl na své místo. To ne! Je téměř vyloučeno, aby muž z mých představ byl... snažil se držet zuby nehty vlastní teorie.

Severus instinktivně uzavřel průchod mezi jejich vědomím.

ON TO VĚDĚL!!! řval ve své mysli jako poraněné zvíře. Celé to od začátku byla past!!!

Severusovi se udělalo zle od žaludku. Nechal jsem se nalákat tak prostou vějičkou!

Jeho tělo se napnulo jako v křeči.

Do té doby příjemně vyhřátá postel se pro něho v ten ráz stala rozběsněným infernem. Harryho objímající paže ocelovými popruhy a jeho úd dýkou, která se mu snažila rozřezat útroby.

„Severusi, jsi v pořádku,“ zeptal se Harry úzkostně již plně při vědomí a odhrnul mu pramen vlasů ze zpoceného čela.

„Nesahej na mě!“ vyjel na něho Severus a vyslal na něho nenávistný pohled.

„Severusi...“ Harry měl na krajíčku. Nechápavě sledoval, jak se muž jeho života spěšně oblékl.

„Severusi,“ zvolal a vztáhl k němu zoufale obě ruce.

Aniž by mu věnoval jediný pohled, v půli kroku s hlasitým puf zmizel.

»•«

Napětí mezi Dracem a Hermionou by se dalo krájet.

„Co se tady u všech všudy stalo?“ ptala se podivně strnulé dvojce Molly.

„Nic!“ odpověděli jednohlasně.

Draco dál na Hermionu nepokrytě z bezprostřední blízkosti zíral.

„Draco, Hermiona je v pořádku, už jí zmizely všechny boláky,“ seznamovala ho se situací Molly, která si celý výjev špatně vyložila.

Zmijozel udělal krok vzad.

„Přišel jsi přeci zkontrolovat účinnost svého lektvaru, ne?“ ověřovala si.

„Ano... tedy NE!“ zadrhl se Draco.

„Vymáčkni se! Nemáme čas. Zmizel Harry!“

„Není sám!“ zděsil se Draco. „Severus je také nezvěstný!“

»•«

„Severusi, ty žiješ!“ zastoupila mu Minerva cestu, jakmile vstoupil do Bradavického hradu.

„Vypadá to tak, drahá kolegyně… a teď pokud mě omluvíte…“ odstrčil ji neomaleně z cesty.

„Můžeš mi, pro Merlina, říct, co se stalo?“ naléhala na něho ředitelka a snažila se udržet s ním tempo.

Zradil mou důvěru! Nastražil na mě past! A já se do ní chytil! Byla to bouda od samého začátku!!! Ječel Severus ve svém vědomí. „NIC!“ neslo se hradem jako šlehnutí biče.

„Myslím, že ti hrozí smrtelné nebezpečí!“ snažila se upoutat jeho pozornost.

Severus se hnal chodbou ke svým komnatám. Minerva v těsném závěsu.

„Musíš něco vidět,“ tahala ho na opačnou stranu.

Severus se dál dral vpřed, aniž by ženě věnoval jediný pohled.

„V ředitelně se objevil tvůj portrét!“ zvolala Minerva zoufale.

Severus se zastavil tak náhle, že do něho Minerva narazila.

To je jasný důkaz! Harry se mě chystal zabít! problesklo Severusovi hlavou. Obrátil se na podpatku, chytil vyděšenou ředitelku za loket a vlekl ji za sebou směrem k ředitelně.

»•«

„Draco, vrať se do Bradavic a informuj ředitelku!“ opanovala situaci Molly. „Já jdu na ministerstvo…“

„Jdu s vámi,“ pohlédla vzdorovitě Hermiona, jakoby měla na vybranou, jestli odejít s ní nebo s Dracem.

„Musíš zůstat u Rona!“ zamítla Molly rázně. „Mohl by začít zvracet!“

»•«

„Nebyl tady ten obraz již dřív?“ Severus si pátravě prohlížel portrét.

„To ano, Brumbál tvrdil, že ho vykouzlil Harry, ale dosud nebylo vidět, kdo na něm je,“ řekla Minerva a pokukovala střídavě z portrétu na Severuse.

Tohle musel plánovat celá léta, Severus uchopil obraz za rám a odstranil ho ze zdi.

„A nešel sejmout,“ dodala šokovaně.

„No jistě! Potter! jak jinak... Nepochybně jde o další z jeho nebezpečných žertíků…“ usekával slova Severus, jako když je porcuje sekáčkem na led. Vytáhl hůlku s úmyslem donutit svůj portrét, aby kouzlem „Odhal svá tajemství“ zjistil, co za tímto úkazem vězí.

„Harry ten obraz vytvořil kouzlem Heart mirror,“ usmíval se v Brumbál ze svého portrétu.

„Nesmysl! Kouzlo Heart mirror, je...“ magie projela hůlkou a na zdi, kde ještě před chvílí visel portrét s naštvaným kouzelníkem v černém hábitu, se objevil jiný. „Chiméra!“ dokončil Severus šokovaně.

Brumbál si začal pobrukovat.

Severus vypadal, že každou chvíli vybuchne.

Minerva se zarytě dívala do země.

Severus nemohl spustit oči z netypicky vážně se tvářícího Harryho Pottera ve vyřezávaném dřevěném rámu.

Oheň v krbu zezelenal a v plamenech se objevila Dracova hlava. „Smím dál?“

„Minutu!“ zadržel ho Severus a pokoušel se servat obraz ze zdi. Nejdřív mechanicky, a potom po něm metal všemi kouzly, které mu přišly na mysl.

Brumbálovo pobrukování nabralo na intenzitě.

Minerva uchopila brunátného Severuse za rameno. „Je to marné. Harry to také zkoušel. Obraz dokáže sundat jen ten, kdo je na něm vyobrazen.“

Plameny se znovu rozhořely a z nich vystoupil Draco, na tváři stále znatelný otisk od Hermioniny ruky.

„Severusi!“ vykřikl a hnal se ke kmotrovi, když však zachytil jeho pohled, zbrzdil své nadšení.

„Harry...“ ukázal rozechvěle na nový obraz. „Merline, je...“

„ZATÍM NE!!!“ zavrčel temně Severus a se zlověstným zavířením pláště spěšně odešel.

»•«

Pokračování ZDE

Poslední komentáře
18.03.2012 20:10:40: Svatá prostoto! Jak to takto mohlo skončiť?! Ten Severus sa asi pomiatol. Najprv je všetko ok, tá sc...
24.02.2012 23:42:43: Moc děkuji za krásnou kapitolu. Doufám, že se Severus brzy umoudří.
23.02.2012 16:56:16: To bylo pěkné. Mám pocit, že právě na tuhle kapitolu jsem čekala od začátku DŽ . Tak portrét se kone...
22.02.2012 22:04:55: Sall - jen přijď. smiley Na jaře už budeme končit, tak jestli tě povídka zaujme, budeš ji mít pěkně ce...
 
Varování: povídky zde uveřejněné obsahují sexuální scény nepřístupné nezletilým. Aneb pokud vám není 18+, uvidíme se, až vám 18+ bude. Dále – komu nevyhovuje pár muž/muž, uvidíme se, až vám vyhovovat začne.